Co se slíbí, to se splní, říkají malé děti. Včera jsem slíbil obrázky z přípravy starých lahví do prodeje, a tady jsou. Na úvodní fotce dřevěná přepravka s půlčíky (lahve 0,375 litru) 1991 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese z vinařství E. Christoffel-Berres. To není jen prach, ale i bahno, které Mosela každoročně vyplavuje při zimních povodních.  

Kdo jste někdy brigádničili ve vinařství, tak dobře víte, že nejčastější a stále opakovanou prací je úklid, hlavně mytí vodou. Kohoutky s vodou a hadice jsou příhodně rozmístěny ve všech provozních prostorech… první hrubá očista lahví po pětadvaceti letech ve sklepě.

Vana s vodou a rotujícími kartáči, které by měly lahve umýt dočista do čista. Někdy neumejou a zbytky špíny se musí odstranit ručně.

Vlevo dole je mašinka, o které nevím, jak se jmenuje, ale zavírá už umyté lahve cínovými záklopkami. Zprava vykukuje kyblík s lepidlem.

Lepidlo se nanese na červenou gumovou podložku vlevo dole. Na ní se oplácne etiketa a následně se přilepí na lahev. Už jen zapakovat do kartonových krabic a je hotovo.

Zaprášené lahve mají svoje kouzlo, ale nové je nové. Pan Berres nechal vytisknout nové etikety podle starého vzoru platného v devadesátých letech a lahve jsou teď jako nové. Pětadvacet let ve sklepě by staré etikety určitě nepřežily, navíc jsou to lahve z archivu vinařství. Nejenže nikdy neopustily sklep, ale nikdy ani neměly etikety. Běžná praxe je, že se víno etiketuje teprve v okamžiku prodeje. (Tohle je mimochodem největší úskalí a obrovský průšvih nákupu starých vín – většinou nevíte, jakou mají lahve minulost a jestli jsou pravé. Případ, že 27 let staré víno koupíte přímo od výrobce s jistotou pravosti původu je mnohem větší vzácnost, než sám nákup starých vín.) V úterý večer po degustaci jsem víno objednal, ve středu ráno jsem lepil etikety :-)