Archiv pro štítek: Vernaccia

Mešní víno? Luna a Věže San Gimignana

BL P1370279 L&T 2016

O víkendu začala tropická vedra, vína ze San Gimignana přijela ve čtvrtek, právě včas. O snoubení vín s počasím se moc nemluví, ale věc se zdá být jasně daná původem vína. Hrozny vypěstované v rozpálené krajině dávají víno, které se hodí do vedra. Obvykle pomáhá vyšší kyselina (u základní Vernaccie se neodbourává jablečná) a slané chutě čili mineralita. V pondělí večer jsem vařil těstoviny s bazalkovým pestem a parmezánem, otvíral jsem k tomu postupně několik vín. Francii, Maďarsko, všechno marnost. Sebelepší víno nefunguje s nevhodným jídlem, lokální kuchyně se vždycky vyvíjí souběžně s místními víny. Když teď přemýšlím o červnové bedýnce, hodila by se mi spolehlivá předpověď počasí.   Pokračování textu

Mi piace Vernaccia!

BL P1370236 Vernaccia 2017

Podobnými fotkami začínalo několik mých reportů z toskánských dovolených: padesát kilometrů před cílem jsem nakoupil u Baldisserotta v Castel San Gimi několik vín a brzy po ubytování jsem otvíral Vernacciu od Santiniho nebo od Stefana Grandiho. Tentokrát sice sedím doma, víno přijelo za mnou, ale s ním i vzpomínky na všechny cypřišové aleje, dlouhé večerní stíny na kopcích, na pizzy sežrané v Oasi Verde a La Ventola, rajčata, zmrzliny i kafe, a že jich za ty roky bylo :-) Taky na Florencii a Sienu, a nejvíc samozřejmě na Volterru – k té mám úplně zvláštní vztah. Některá vína mají magickou moc připomenout vám vzpomínky zasuté a radostné, s lahví vína si někdy kupujete celoživotní vzpomínky na nějakou zemi. Mi piace Vernaccia!
Pokračování textu

Vernaccia di San Gimignano se vrací

Léto je za rohem, ale napřed pár slov o mém oblíbeném vinaři. Stefano Grandi z toskánského San Gimignana, vinař a majitel Podere Canneta, je boží člověk. Už jsem tady psal jeho vánoční odpovědi na moje oznámení, že jsem za tři týdny před Vánocemi vyprodal jeho vína: Budu o svátcích myslet na všechny, kdo ve vaší krásné Praze pijou moje vína… V dubnu jsem mu zase psal, jak je na tom s lahvováním: Tady je skoro léto, horko a slunečno, výborné počasí, kdybyste chtěl přijet. Vernacciu jsem nalahvoval před třemi týdny, už ji prodávám.    Pokračování textu

Vernaccia a tajemný holubník Svaté Kláry

BL P1320254 San Gimi
K asi nejlepší Vernaccii ze San Gimignana jsem si stylově koupil pizzu z nejlepší picošky v okolí. První dojem je, že to byla správná volba. Když si chcete vychutnat italské víno dokonale italsky, nese to s sebou jedno nebezpečí. Italové popíjejí víno jen k jídlu. Když společnost u stolu dojí a uklízí se talíře, odnesou číšníci i nedopité lahve. Ne snad povinně, zeptají se strávníků, ale ti to odmávnou – když se nejí, tak už se dál nepije. Pan Sklenička toto úskalí obchází chlebovými kůrkami od pizzy. Nikdy je nejím u večeře, ale zabalím si je pokoutně s sebou domů. Potom na hotelu si můžu sednout na balkon, popíjet víno a dožírat okraje od pizzy. Podle dlouholeté zkušenosti je k nim nejlepší právě Vernaccia. Kdo to nevyzkoušel, ten by neměl machrovat, když se mluví o snoubení pokrmů s vínem :-)   Pokračování textu

Sekt z Vernaccie di San Gimignano

Blog je mi svědkem, že se nevyžívám v obskurnostech, ale sekt z Vernaccie di San Gimignano bych si nenechal ujít. Volně přitom parafrázuju jednu dámu, se kterou jsem kdysi měl mít první rande. Volala mi odpoledne, že spadla z kola, zpřetrhala si vazy na zádech a má ruku fixovanou v ortéze. Ajaj, takže rande se ruší, povídám. Kdepak, řekla dáma, to bych si v žádném případě nenechala ujít! Není nad to, když víte, co chcete :-)

BL P1320997 Satis Canneta
Pokračování textu

54. bedýnka – Vernaccia di San Gimignano, Toskánsko

Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k Vernaccii. Bráním se opakování, ale když píšu o Vernaccii po desáté, už se opakování nedá vyhnout. Není to velká odrůda a zas tak moc se toho o ní nedá napsat. Namátkou jsem o ní psal tady a tady, první písemná zmínka o odrůdě je z roku 1276 (čtyřicet let před narozením Otce Vlasti, který údajně přivezl první révu do Čech), pěstuje ji asi sedmdesát vinařství v okolí toskánského městečka San Gimignano. Jeho siluetu tvoří vysoké středověké věže, pro které se městu říká toskánský Manhattan. A musím připomenout nalebné úzké uličky, náměstí a úžasné zmrzlinářství na náměstí.   Pokračování textu

San Gimignano

BL P1320175 kavárna ráno

První den v Toskánsku. Ráno jsem se rychle vykopal z 2+kk s výhledem na moře a vyrazil do vnitrozemí. Do San Gimi je to 75 kilometrů, cestou jsem se stavil na snídani v Ponteginori. Těsně před odjezdem mi doktor zakázal kafe (mimo jiné), ale typické snídani italských pracujících nejde odolat: capuccino a croissant senza niente. Večer mě patron v mazzantském lahůdkářství zdravil vřelým a hlasitým Ciao!, ale ráno v baru měla službu servírka, kterou sice znám už 14 roků, ale Ciao mě stále nezdraví. Na chodníku jsem si vzpomněl na pekařství, které je za rohem, tak jsem tam zašel pro čerstvé měkké cantuccini. Pekařství změnilo majitele a rozšířilo nabídku o malé, ručně dělané dortíky. Hned jsem se ujistil, že otvírají i v sobotu, abych mohl koupit pytel dobrot na cestu a pro dceru.   Pokračování textu

Vernaccia a Sangiovese

BL P1320423 Průhled Querceto

Když jsem byl v Itálii v červnu 2016 naposledy, asi jsem to přehnal. Na dva dny jsem si naplánoval osm návštěv vinařství v Toskánsku a Umbrii. Nakonec jsem některé vypustil, ale stejně jsem se uštval a přivodil si zdravotní komplikace. Tentokrát jsem se musel poprvé v životě přemlouvat, abych se do Itálie znova vykopal. Nakonec rozhodlo ubytování ve vesnici, kde jsem s dětma strávil několikery prázdniny, apartmán s výhledem na moře a střídmější program. Šoférovat ve čtyřech dnech dvakrát 1200 kilometrů nezapadá do mojí představy ideálního zájezdu, tak jsem si to vylepšil jedním odpočinkovým dnem před odjezdem.   Pokračování textu

Vernaccia v zimě (a na kolejích)

Blog P1290028 San Gimi

Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k Vernaccii. Bráním se opakování, ale když píšu o Vernaccii po desáté, už se opakování nedá vyhnout. Není to velká odrůda a zas tak moc se toho o ní nedá napsat. Namátkou jsem o ní psal tady a tady, pěstuje ji odhadem sedmdesát podniků na dvanácti stech hektarech v okolí toskánského městečka San Gimignano. Některá z těch vín jsou slušná a většinu tvoří spíš obyčejná vína, ale kdo jednou navštívil San Gimignano, ten velmi pravděpodobně propadne kouzlu Vernaccie di San Gimignano.   Pokračování textu