2014er Riesling Escherndorf Ortswein, Egon Schäffer
Ještě se dobře pamatuju, že jsem byl původně z vína rozpačitý. Líbila se mi čistota, ale neskousl jsem oxidativní projev. Úplně jsem nedokázal poznat, jestli je to oxidativně postavené (udělané, imho není) nebo naoxidované v lahvi (taky ne). Nejspíš víno vznikalo ve velkém sudu s delším ležením na kvasničních kalech, ty kvasnicové projevy se snadno zamění za oxidaci. Podle 18 měsíců starých poznámek se trochu posunulo, oxidativní projevy se prohloubily, a nejspíš jsem k nim náhle tolerantnější.

Pokračování textu →

O víkendu jsem řešil cestu do Německa. Objednávky moselských ryzlinků se sešly a bylo jasné, že pojedu. Kdo byste se chtěli ještě přidat s objednávkou ryzlinků na Vánoce, a speciálně doporučuju 2018 Urziger Wurzgarten Spatlese co leželo 11 měsíců v sudu na kvasnicích, nabídka je tady a tady. V pátek na to padla jedna z posledních lahví moselského ryzlinkového sektu 2015, v sobotu jsem šel do Franků.

2017er Escherndorfer Lump Riesling S. trocken, Horst Sauer  
Pokračování textu →

Zanedbávám své Rieslingy! I dnešní víno jsem otevřel s převládajícím pocitem rezignace. Být čínským básníkem, mohl bych ted veršovat o nočním dešti a ochlazení, o slunci a ranní mlze. V lese žádné houby, zklamání a zmar, a navíc státní úředník Šaroch se rozhodl nepřejít po mostě, ale přebrodit pěšky pod mostem, jak říká starý ruský vtip. Potěžkal jsem v ruce několik ryzlinků z dob, kdy se svět ještě zdál být v pořádku, a vrátil je do chladničky. Pohladil jsem krásný Silvaner a nechal jej ležet v polici. Oko spočinulo na burgundském Pinotu z let, kdy jsem neuměl rozlišovat mezi šardonkou a barikovým sudem… ani písně mého mládí mi nezněly tak jiskřivě jako dříve, tak jsem z krabice ve sklepě vylovil skromný Riesling a usedl s ním na zahradě.   Pokračování textu →