Archiv pro štítek: ryzlink

Horst Sauer, Franky. Milerky, sylvány a ryzlinky.

Před rokem jsem ostýchavě představoval Weingut Horst Sauer (tady) jako německou špičku, po letech jim nejprestižnější vinařská ročenka Gault & Millau vrátila čtvrtou hvězdu a pro rok 2018 je jmenovala německým Vinařstvím roku. Uznání si vydobyli především svými sylvány a ryzlinky, za sebe vyzdvihnu především perfektní čistotu vín. Mají dvacet hektarů na vápencových podložích ve franckém Escherndorfu. Tamní vinice jsem přirovnával k Chablis, francký Muschelkalk jsou ulity druhohorních mořských živočichů zkamenělé ve vápenci.   Pokračování textu

Pozdní sběr červnový podruhé

Je to docela dramatický. Každá sklizeň je jako jiné zvíře a musíte se na ni naladit. Musíte předvídat, máte starosti, pár nocí před startem špatně spíte. Pozorujete oblohu, pozorujete mraky, chtěli byste trochu deště, ale zase žádnou bouřku, nechcete aby hrozny měly plíseň… a potom čekáte na tu správnou chvíli. Správné načasování je klíč k úspěšné sklizni a k úspěšnému ročníku… “ cituju výrok Philippe Pascala z romantického filmu A Burgundy Story. Je to perfektní návod, jak se stát úspěšným vinařem: napřed se stanete osobním poradcem miliardáře Bernarda Arnaulta, prezidenta LVMH (čili Moët Hennessy Louis Vuitton SA), a přitom se dozvíte, že je na prodej devět set let starý burgundský klášter se sklepem a vinicemi poblíž obce Givry. Za peníze, které jste ze svého platu poradce ušetřil, si koupíte Domaine du Cellier aux Moines a natočíte o tom film. Nic na tom není, zkusit to může každý :-)

Pokračování textu

Erbesovy ryzlinky 2019 potřetí, kabinety


Suchý začátek a polosuché pokračování poznámek o ryzlincích ročníku 2019 Weingut Karl erbes bylo poznamenané nedávným lahvováním. Měl jsem výčitky svědomí, že jsem vyburcoval pár desítek čtenářů ke koupi a nejlepší rada po první degustaci byla, ještě půl roku počkejte. Naději jsem viděl v kabinetech, protože ty jsou z podstaty lehčí, svěžejší a rychleji připravené k pití. Přeskočím nevysvětlitelnou záhadu, že zrovna německé kabinetní ryzlinky dokáží nazrávat ve sklepě deset nebo dvacet roků, a vrhnu se na první dva kabinety nového ročníku.   Pokračování textu

Moselské ryzlinky 2019, den druhý

Ještě zpátky k předchozím poznámkám o třech suchých ryzlincích z Ürzigu: den odpočinku v otevřených lahvích jim pomohl. Zdá se, že vína jsou rozsekaná nedávným lahvováním. 24 hodin po otevření jsou mnohem přístupnější a hladší, alkohol mnohem lépe zakomponovaný. 2019 Erdener Treppchen se stále pozná po bílé broskvi, 2019 Würzgarten podle kořenitého až pepřového závěru. Je sušší (a s vyšším alkoholem) než byl kdykoli za posledních 10 ročníků. Dokonce i 2018 Sekt Brut je sevřenější, méně ovocný, ale taky bez zbytečné robustnosti. Působí tenčí, za mě je to tak lepší. Těším se na ně v říjnu!   Pokračování textu

Ročník 2019 a všechno je jinak


Ve středu přijela toužebně očekávaná zásilka ryzlinků Weingut Karl Erbes z moselského Ürzigu (na fotku se vešla jen polovina vzorků). Zákaz vycházení je dobrá záminka k porušování životosprávy, takže bylo jasné, že se podívám na víc než jednu lahev. Zkušenost radí nic nepřehánět, s vyšším alkoholem stále naléhavěji. S tím souvisí i titulek Všechno je jinak, protože dvě suchá Spätlese mají na etiketě psaných nevídaných 13% alkoholu.   Pokračování textu

Osladit si nedělní večer ryzlinkem

V neděli odpoledne jsem si otevřel Les Genets Gris 2018 z Domaine de Villargeau. Mám ho zafixvaný jako krásně nazrálý, ovocný a v těle plný Sauvignon, ale pročítání objednávek a ceníků moselských ryzlinků způsobilo, že mi v puse zkysl. Vystoupila kyselina a jinak běžná kořenitost ztěžkla, co se to děje? Za chvilku mi došlo, že to je následek přemýšlení, jestli z Mosely přivézt Auslese z Erdenského Preláta 2019 jako feinherb nebo slaďák. Bylo jasné, že problém jen v mojí hlavě, tak jsem ve sklepě našel a otevřel poslední lahev sladkého ryzlinku  z roku 2013. Taky jsem našel v ceníkách neuvěřitelnou kombinaci: tři Auslese třicet let stará. Erdener Treppchen 1990, Urziger Wurzgarten 1990 a Erdener Pralat 1990 od stejného vinařství… to by byla degustace! Ten ceník mám doma už přes rok. Jak to, že mě to nenapadlo dřív?  Pokračování textu

2018er Ürziger In der Kranklei Riesling Spätlese, Karl Erbes

Za středeční práci jsem se odměnil ryzlinkem z titulku. Miluju ho už sedm let, postupně jsem si v některých ročnících objevoval další oblíbence, ale Kranklei považuju dlouhodobě za Erbesovo nejzajímavější víno. Když jsem si lámal hlavu, co o něm napsat (protože jsem to psal už tolikrát), rozhodl jsem se vylhat se z psaní fotkama. Teď, když to s cestováním vypadá všelijak, neškodí otrávit se několika obrázky z dob, kdy cestování ještě nebyl problém.  Pokračování textu

SKB 84, moselské ryzlinky 2019

Stráň nad moselským mostem na úvodní fotce je vinice Lösnicher Försterlay. Když jsem to v říjnu zmáčkl, ještě jsem nevěděl, že Stefan Erbes si už pronajal malou parcelu až úplně nahoře a že letos v květnu z ní budu mít víno. Příští týden se bude lahvovat a v květnu bych ho tady mohl mít.  Často píšu, že každé dobré víno je odněkud, a tak by bylo škoda tu fotku nedat. Jestli někdy pojedete na Moselu, doporučuju se u mostu zastavit. Přes Moselu vede spousta mostů, ale tohle je asi nejvíc ohromující pohled a najdete ho v mnoha průvodcích a časopisech. Hned za Lösnich směrem k Erdenu. Když jsem tam jel poprvé, musel jsem se pekelně soustředit, abych ze nezakoukal do stráně nahoru a nenaboural.   Pokračování textu

O čem sním, když náhodou spím

Nouzový stav pokračuje a lidem zavřeným doma hrabe. Zkouším pít víno a ještě několik dalších věcí, které si raději nechám pro sebe. Banksy pracuje doma (a jeho manželka to nesnáší). Někdo si dělá pořádek v knihovně (Roztřídil jsem si knihy na ty, které jsem nikdy nečetl, ty, které nikdy číst nebudu a ty, které bych býval raději nečetl, Beck).   Pokračování textu

Sylván a ryzlink z franckého Röttingenu

Předem veliký dík účastníkům aktuální francké koronavirové bedýnky! Bral jsem to od počátku jako soukromou vzpouru proti karanténě, zákazu vycházení a blbým kecům o hranicích zavřených na dva roky (pan prezident teď doporučil jen rok, děkujeme!). Můj dopravce mi rozmlouval víno z Itálie, ale přimlouval se za Německo (žádný problém!), což se dokonale potvrdilo. Až při psaní textu jsem si vzpomněl na starý spirituál We Shall Overcome, ze kterého (zřejmě) i naše věrchuška odvodila hashtag #spolecnetodokazeme nebotaknějak. Zkušenost posledních čtyř týdnů učí, že společně to dokážeme, ale jedině jaksi… vládě navzdory, včetně kurzovního lístku jako na houpačce.   Pokračování textu