Slunce pálí jak ďas, úplná Itálie. Večer po šesté už je to na zahradě na svetr a rukavice, ale celý den mě to táhne ven, na zahradu. Poznámky k vínům (většinou) píšu doma. Na posekané zahradě se nedá spolehlivě popsat vůně, ale fotky v článku jsou už ze zahrady. V pondělí jsem vytáhl ven dvě třistawattové reprobedny a ugriloval večeři. V úterý by mi měli v San Gimignanu naložit víno do nových bedýnek. Stefano Grandi psal, že jaro začalo brzo, rychle se zvrtlo do léta a teď je to jako podzim na jaře.Mně se to líbí, tolik slunce!    Pokračování textu →

Určitě bych neměl koukat, kde co lítá a měl propagovat aktuální toskánské bedýnky ze San Gimignana. Jenže moje zásoby italských vín vyschly, zbyly mi jen vzpomínky a těmi se jeden nezasytí. Ve čtvrtek jsem (konečně!) koupil v Praze Salsicciu za rozumnou cenu, ale neměl jsem k ní italské červené (k italským jídlům prostě sebelepší cizí vína nefungují.) Proto dovoz Vernaccie a toskánského Merlotu, v pátek je uzávěrka přihlášek. Tak se na to tady koukněte a já dnes zpracuju zápisky z několika degustací. Francký Bacchus a dva moselské ryzlinky z Braunebergu.    Pokračování textu →