Pokračování úterního textu o nákupu několika vín ve dvou vinotékách na Českomoravské třídě. V úterý jsem vychválil Trebbiano Spoletino z umbrijské Perticaii, Vernaccia 2020 od Rocca delle Macie byla zklamání. A to jsem si dával velký pozor, aby to byl aktuální ročník 2020! Vernaccii přeskočím a pojďme na německý ryzlink z prodejny Láhve: na Českomoravské.

Pokračování textu →

Začnu povinným okolkováním, ale pokusím se to zkrátit: v minulosti jsem několikrát psal s nevolí o pěkně zabalených německých ryzlincích, zatříděných jako jakostka (Qualitatswein). Časem se to stalo v Německu běžné, vinaři lahvují jakostky do stejných lahví a se stejnou etiketou jako predikáty, někdy dokonce i s názvem vinice. Nadával jsem na to, protože to mate spotřebitele při nákupu, ale podle zpráv, které ke mně občas dolehnou, se to úspěšně prodává. Kromě toho sám dovážím moselské ryzlinky z vinařství Karl Erbes. Letos poprvé nalahvovali jakostky do sedmiček se standardní ambaláží (dříve šly jakostky vždy do litrovek a byly jasně rozeznatelné). Takže jaksi… moje největší opora v této věci se ztratila. Na jaře jsem sám sebe přesvědčil, že ročník 2020 se Erbesům povedl a suchá jakostka je (v rámci kategorie) vynikající. Přivezl jsem ji, ale s odstupem času se přikláním k tomu, že na mě zapůsobila etiketa a vzhled lahve. Ročník 2020 se sice povedl, ale jakostka není predikát :-) Přesněji řečeno, jakostka je jakostka a predikát je přívlastek…   Pokračování textu →