Czerny ve Veltlinu

Jen reduktivně stručně ze středeční degustace Hanse Czernyho v karlínském baru Veltlin. Po dlouhé době jsem vyrazil na komerční degustaci, mohly za to nejen loňské zdravotní překážky, ale i to, že zažívám stále víc soukromých degustací ve vinařstvích jeden na jednoho.

P1310829 Hans Czerny ve Veltlínu

Naštěstí jsem si o Hansi Czerným, rakouském vinaři z Wagramu, předem nic nepřečetl. Myslím, že jsem přechutnal jeho vína před dvěma roky na Praha pije víno, připravil se na GruVe a Riesling, ale vpodstatě jsem šel naslepo. Bavila mě vinařova měkká rakouská angličtina i sympatický projev, ale snažil jsem se soustředit na samotná vína. Odnesl jsem si především dojem, že Czerny je (v tom nejlepším smyslu) perfekcionista. Obecně rakouští vinaři, které znám a mám rád, tíhnou k čistotě a perfekcionismu, takže si to soukromě (aniž bych to měl bůhvíjak podložené) spojuju, a Czernyho vína to potvrzují.

Vrcholy: nejvíc mě bavila dvě vína. Grüner Veltliner Fumberg 2015. Krásná čistota, lehkost, elegance, minerální závěr. Některá předchozí vína byla důrazně ovocná až do bonbónů, Fumberg byla nanápadná, ale moc pěkná pecka. Navíc (obecně nijak levný) Veltlin udává příjemnou cenu 360 Kč.
Weissburgunder Scheiben 2015. Intenzivní ovocná vůně, lehká chuť a jasně odrůdový, burgundský projev, lehoučká a nedbalá elegance, to se mi líbilo moc.
Do třetice jediné červené víno, Aeolis 2011. Ve skleničce zřetelně zakalená směs Zweiglu a Vavřince se sametově měkkou třešňovou vůní. Podle vůně absolutní první liga, v chuti pěkné, ale ne tak vyhraněné: čisté, třešňovo-višňově ovocné s pěknou kyselinou, vyvážené, nazrálé, svěží. Z degustačních dávek těžko soudit, optimální by byl vzorek o velikosti půl litru.

Moc mě nebavily Czernyho výlety směrem k oranžovým vínům a vínům připraveným s delším ležením na kvasnicích. U klasické oranžády PUR Grüner Veltliner 2013 se paradoxně projevilo Czernyho směřování k čistému projevu. Kvasily celé hrozny bez lisování, v projevu převládá oxidace, taniny a obecně celá technologie výroby, ale Veltliner tam nenacházím. Přesto se víno dá docela dobře pít díky rakouské / Czernyho touze po čistotě. Jen to (pro mě) není taková zábava jako u jiných vín téhož vinaře. Podobně pro mě byl příliš technologický Grüner Veltliner Weelfel 2015. Chuťově plný, kvasnicový, s houževnatou kyselinou, ale pro mě to bylo hlavně o ležení na kvasnicích a ne o Veltlínu.

Obecně byla Czernyho (bylo by jednodušší psát Černého, že jo?) vína kromě čistoty charakteristická texturou, vyšší ovocnou zralostí a koncentrací. To svědčí o dobré práci na vinici, o selekci hroznů  a moderním směřování vinařství. Za mě dobrý, vynechal jsem spoustu vín, ale některá bych přesto rád vyzkoušel znova. Czernyho směřování k čistotě je mi sympatické.

Dubnová degustace je už skoro obsazená, za to orvietská bedýnka je stále otevřená. Podrobnosti jsou tady a přhlásit se můžete tady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *