Cantine Arini po třech letech 2

Průlet dvěma krabicemi vzorků vín sicilského vinařství Cantine Arini aneb pokračování degustačních poznámek o červených vínech (bílá a dva fortifikáty byly tady).  

I Canneti 2018, Frappato Terre Siciliane IGT. 12% alkoholu a autochtonní sicilská odrůda. Světlá rubínová barva, nevýrazná vůně. V chuti jednoduché, ovocné, jaksi pevné včetně pěkné kyseliny, jahodovo-třešňové v ovoci. Kontroluju svoje sicilské poznánky z roku 2015 a byl tam zbytkový cukr – letos není. Jednoduché pitelné červené k jídlu. Soukromě se mi Frappato líbí, ale dovoz a prodej je komplikovaný (doprava, cena, neznámá odrůda).

Syrah Runti Neri 2016, Terre Siciliane IGT. 13,5% alkoholu, temnější odstín rubínové barvy. Na nose bohaté červené a černé ovoce, bobule i lesní plody, dubové dřevo. V chuti plné, s výraznějšími taniny, těžší v ovoci i projevu. Zralé třešně, jahody a ostružiny, pěkná struktura. Hladké v těle, ale v závěru má ještě dost taninů. Mimochodem, Sicilané věří, že Syrah je místní odrůda a název je odvozený od sicilského města Syracuse.

L’Énolaco 2018 Nero d’Avola Sicilia DOC. 12,5% alkoholu, ve skleničce rubínová barva. Na nose zralé třešně a višně, maliny a lesní plody s dřevem (vanilka). V chuti pěkná kyselina, opakují se přesně aromata z vůně až po sudovou sevřenost v závěru. S odrůdou Nero d’Avola jsem měl vždycky problém, dřevěný závěr mě trochu odrazoval. Tohle je hezky kultivované, ale ten exotický závěr tam je.

Merlot 2016 Ruggi Rosse, Terre Siciliane IGT. Alkohol 13,5%, ve skleničce středně temná červená, na nose višně a selské tóny s dotekem dřeva. V chuti pěkná kyselina a višňové tělo, středně plné, vanilkový závěr. Jednoduché, dobře postavené, s trochou selských vůní ze sudu.

Cabernet Sauvignon 2016 Zorbi di Cevusu, Terre Siciliane IGT. Alkohol 13,5% a lepší lahev. Ve skleničce zářivě čistá granátová rudá barva, na nose typický černorybízový kabernet s decentním, jemným projevem. V chuti opět typický kabernet, zpočátku s trochu hrubším projevem, než ohlašovala vyjímečně pěkná vůně. Černý rybíz a lékořice, ve velké skleničce se rychle ohlazuje. Jednoduché, ale čisté víno k jídlu.

Obecně k červeným i bílým vínům Arini. Za tři roky se vína zbavila zbytkového cukru a získala příjemnou čistotu. Jsou typicky sicilská v dobrém (autochtonní odrůdy a typický projev) i ve zlém (mezinárodní odrůdy s projevem sicilské půdy působí trochu nezvykle, exoticky). Tady je největší rozpor a problém (myslím, že to platí o sicilských vínech obecně). Sicilská vína jsou lehká, postavená jako jednoduchý doprovod k jídlu, a jsou levná. S ohledem na nízké ceny by se nabízelo prodávat je v supermarketových řetězcích, ale tam nebudou fungovat (rozuměj prodávat) místní sicilské odrůdy (Grillo, Catarratto, Frappato, Nero d’Avola). O nic lepší to nebude ve vinotékách, kde prodejci umí promluvit jen o zbytkovém cukru a nerozlišují mezi vlašákem a ryzlinkem. Před třemi roky jsem je prodával se spoustou informací v bedýnkách, ale objem takových prodejů je příliš malý s ohledem na objem produkce běžného sicilského vinařství (a komplikovanou dopravu). Moje objemy prodeje spadají spíš do kategorie osvěty a propagace. Jestli bude propagace úspěšná, převezmou celý obchod ti velcí dovozci :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *