Přesně za týden to bude deset roků, co píšu Skleničkův blog. Většinou jsem to výročí nepřipomínal. Ne ze skromnosti, zapomnínal jsem na to. Vždycky bylo tolik jiných věcí :-) Tak to letos dám radši s předstihem. Když tak přemýšlím o štěstí, které jsem v posledních letech měl s mikro-dovozem německých, italských a francouzských vín pod hlavičkou Skleničkova blogu, nabízí se umbrijské Trebbiano Spoletino jako symbolické vyvrcholení. Několik desítek účastníků aktuálních Komunitních bedýnek na to může mít různé názory, teprve se ukáže, jestli se jim bude víno líbit. Trebbiano Spoletino mi učarovalo skoro přesně před pěti lety tady, vzpomínal jsem na ně mnohokrát, a teď se mi to splnilo. Díky zájmu zmiňovaných několika málo desítek účastníků jsem si už v minulosti splnil podobné sny s moselskými ryzlinky, burgundskými Pinoty a Chardonnay, sicilskou Marsalou nebo toskánským Sangiovese. A to přeskakuju celé Alsasko, italské Pecorino a Vernacciu di San Gimignano nebo Bernarda Baudryho z Loiry. Když jsem v pondělí večer usrkával Trebbiano, cítil jsem hlavně vděčnost těm čtenářům, kteří mi to v posledních letech umožňovali, účastníkům Komunitních bedýnek. I kdyby měly bedýnky zítra skončit a žádné další už nebyly, tak děkuju všem, kdo se téhle spontánně vzniklé a málo organizované akce za osm let aspoň jednou zúčastnili. Jojo, trvá to už od února 2009. Děkuju!

Trebbiano Spoletino 2015, Vineria del Carmine
Příjemných 12% alkoholu (ročník 2015 a italská Umbrie, kousek od hranice s Toskánskem, pamatujete ty vedra? Jezdil jsem v září 2015 kolem Lago Trasimeno a jen díky dobré společnici v autě jsem se tam neupekl. Jako stárnoucí příznivec nízkých hladin alkoholu posílám polibek všem neznámým vinohradníkům, kteří v teplém roce 2015 posbírali hrozny včas :) O výrobci jsem se už zmiňoval, původně luxusní prázdninový resort pro turisty ze středověkého kostela se rychle rozšiřuje do jednoho umbrijského údolí, skupuje přilehlé domy a statky a obnovuje vinice. Původně měl vyrábět víno jen pro návštěvníky ubytované v resortu (a majitele, žijící v domech nad údolím), ale už plánuje rozšíření výroby z původních pěti na dvacet tisíc lahví ročně. Nabízí se parafráze wisecracku Phila Marlowa: Lidé, co dováží víno, si nemůžou dovolit tady bydlet :)

Sympaticky přitom začal lokálními, autochtonními odrůdami. Trebbiano Spoletino je místní mutace odrůdy Trebbiano Toscano, kromě toho pěstují Sangiovese, Sagrantino Montefalco a mezinárodní Merlot. Koupili olivové háje, lanýžový les a obnovili malou hráz, aby celé údolí mělo vodu. Hrozny vozí ke zpracování Giovanni Dubinimu do orvietského vinařství Palazzone, podle letošní italské vinařské ročenky Gambero Rosso jednoho z deseti nejlepších orvietských vinařství. Tak jsem se k nim dostal, s Dubinim jsem se setkal už v roce 2012 v Perugii, ale první víno jsem od něj koupil až v roce 2016. O rok později jsem se už vydal i do Chiesa del Carmine.

Dubini zatím dělá všechna bílá vína v nerezových tancích, jen červená školí v sudech. Informace o sklepním zpracování ale nejsou tak zajímavé, jako data z vinohradu. 5000 keřů na hektar a sklizeň „menší než 8 tun z hektaru,“ pro Itálii jsou typické vysoké výnosy bílých odrůd. Navíc sklizeň až na konci října 2015. Nemám analytická data, ale tuhle kyselinu můžou Trebbianu závidět i mnohem renomovanější a rozšířenější odrůdy. Lisují se celé hrozny, kvasí 20 až 25 dní za konstantního chlazení a na slupkách. Následuje aspoň pět měsíců ležení na kvasničních kalech v nerezovém tanku (počítáno na prstech).

Stylizovaná burgundská láhev a krajně zjednodušená etiketa. Ve vinotéce bych si ji podle vzhledu nekoupil. Ve skleničce královsky zlatá barva, plná a teplá. Ve vůni tlumené s noblesním ovocem (zralé citrusy a žluté ovoce) a jemným kořením, spíš komplexní než nějak vyhraněné. V chuti parádní kyselina, v Itálii nečekaně silná, zralé citrusy, blumy, hodně nazrálý ovocný projev s minerálním závěrem a na hranici poznání i projevem těkavých kyselin. Kultivované a odrůdově typické, projevem hodně blízké Chardonnay, ale charakterem přesto nezaměnitelné. Těkavky v závěru mi naznačují, že víno nevydrží delší archivaci a mělo by se už vypít. Jak už jsem zmiňoval jistou podobnost projevu s Chardonnay, tak stejně doporučuje výrobce párování s pokrmy: bílé maso, mořské ryby a mušle. Doporučená teplota 8-10 stupňů.

Trebbiano Spoletino 2016, Vineria del Carmine
Trebbiano 2016 jsem si otevřel k sobotnímu pokusu o houbové risotto. Kombinace mladého minerálního Trebbiana a risotta mě vystřelila do ráje, víno jsem dopil půl hodiny po likvidaci risotta a nenapsal ani slovo poznámek. Myslím, že za to částečně mohly pravidelné obavy po přepravě vína: bude to dobré? Bude to tak tobré jako ve vinařství? Neudělal jsem blbost? Všichni asi znáte ten blbej pocit, když víno chutná doma jinak než „tam“ a následnou provinilost, když jste koupili větší než malé množství. Tentokrát ve spojení s risottem následovala veliká úleva a radost, tohle se povedlo.

Poznámky o pěstování, sklizni a sklepním zpracování jsou podobné jako u předchozího ročníku, ambaláž úplně stejná. Ve skleničce výrazně světlejší barva plnějšího ryzlinku. Ve vůni mladá šardonka z barikového sudu včetně trochy octovek, citrusy, blumy. Kamenitá mineralita, ne úplně čistý projev, ale přičítám to snaživě mladosti vína. V chuti opět vynikající kyseliny, citrusy, žluté ovoce, spíš reduktivní, ale díky ležení na kvasnicích zároveň slušně plné. Kamenitě olejovitý závěr podobný mladému Chardonnay ze sudu (ale je to Trebbiano Spoletino z nerezu:) Ještě neohlazené, zrnité, mladé, ale zábavné a výrazné. 13,5% alkoholu, mnohem víc než měl předchozí ročník. Když už to furt srovnávám s burgundským Chardonnay, tak taky úplně suché s vyšší koncentrací, která působí na patro podobně jako sladká chuť. Ale není to Chardonnay ani ryzlink, je to Trebbiano Spoletino, téměř neznámá odrůda z Umbrie s vynikajícími kyselinami a zajímavým minerálním projevem. Nechtěl bych to určovat naslepo :-)

Ze dvou ročníků bych dal přednost mladší šestnáctce, kvůli perspektivě. V sobotu s risottem se to zdálo být jasné, při přímém srovnání bez jídla to tak jasné není, ale přesto bych dal přednost čistotě šestnáctky.

Kdo z účastníků aktuální bedýnky by si to chtěl vyzkoušet, nabízím jednu příležitost v pátek večer. Uvařím risotto a otevřu oba ročníky Trebbiana Spoletina. Dvacet kilometrů za Prahou směrem na Mělník autobusem z Ládví, přihlášky prosím jen do středečního večera e-mailem. Vstup bezplatně, ale pouze pro účastníky poslední bedýnky.