Mám letos první Sangiovese z loňského ročníku. Je to několik dní po nalahvování, takže to není úplně přesně to, čím by se mohl poučený a náročný konzument vína chlubit, ale je to radost. Víno připravené čistě v nerezových tancích a lahvované na začátku června, takže se dá očekávat lehké, svěží a živé víno, určené k pití do konce roku. Žádná archivace, za rok víno nezíská nic, co by mohlo nahradit mladickou svěžest. K nazrávání jsou určené Vino Nobile a Riserva, ty pochází z lepších vinic, ze starších výsadeb, a byly školené v sudech.  

V pátek ráno jsme vína vyložili z náklaďáku, lahev jsem otevřel navečer. Nejen ze zvědavosti, ale potřeboval jsem něco nenáročného na pití. Celý den jsem proseděl u počítače a poněkud nervózně řešil jednu chybu způsobenou jiným italským vinařstvím. V pět večer jsme dali potřebné dokumenty dohromady, obavy se rozplynuly, ale já už byl utahaný na to, abych začal kompletovat bedýnky. Alespoň můžu zvěstovat, že vína do aktuální toskánsko-umbrijské bedýnky mám a od pondělí budu bedýnky rozvážet a posílat.

Rosso di Montepulciano 2016 DOC, Tenuta di Gracciano della Seta
Klasická jednoduchá ambaláž, graficky čistá a téměř noblesní etiketa. Ve skleničce světlá rudá barva, světlostí a vzdáleně i odstínem připomíná Pinot. Odrůdová vůně je zatím sevřená tříslovinami a zeleným houževnatým tónem, má lesní aromata a lehce i červené ovoce. V chuti lehké, jak bych od Sangiovese ještě před pár lety nečekal, málo tělnaté, s pěknou kyselinou, živé a svěží. Trocha lesních plodů, slabší vyzrálost, závěr s málo vyzrálými taniny. Slušně vysokých 13,5% alkoholu. Dnes je víno rozbité lahvováním i cestou z Itálie a pan Sklenička zničený úřednickou dřinou, ale doporučuju nechat víno doma oddechnout aspoň tři – čtyři týdny a do Vánoc vypít.