Nechci se přiznávat k ničemu, co už není dávno známé a co můžu klidně popřít a doufat, že mi to projde. Asi je jasné, že občasné pauzy na Skleničkově blogu jsou poplatné letním večerům na zahradě, podvečernímu čarování světel a stínů (poslední týdny úplný Toskánsko!!!) a starým známým vínům. Nemá smysl dávat na blog čtvrté degustační poznámky o toskánském Sangiovese z Gracciana nebo už pošesté dojmy z otevřené lahve Montepulciana Vigna del Coste od baronů Cornacchia. Je mi jasné, že nic menšího než top víno od pětihvězdičkového producenta z prvotřídního vinařského regionu vás čtenáře nevytrhne z letargie, tak jsem si našetřil 25 EURO a tady to máte. Číst dál
Archiv štítku: Mosel
Jakostka a kabinet od Fritze Haaga
Fritz (a Thomas) Haagovi patří na Mosele do té neužší špičky určené pěti hrozny v ročence Gault & Millau, ale Riesling trocken je ta nejzákladnější základka. Zatříděná jako QbA čili jakostka, hrozny zřejmě pocházejí z prvního sběru všech tratí. S prvním napitím jsem zalitoval, že jsem lahev neotevřel současně s včerejším 2019 Maximin Rieslingem, protože z toho mohlo být pěkné „hlubokomyslné“ srovnání. Shrnu to předem a ti kdo pospíchají ani nemusí číst dál: Haagova jakostka je za deset EURO a mírně se na ní projevuje styl vinařství. Jakostka Maximin Grünhaus stála 12 EURO a byla o kousek lepší. Nebo alespoň přitažlivější, čistší, dokonalejší. Na druhou stranu, Haagův Riesling je od jednoho z asi pěti nejlepších místních vinařství a stojí 10 EURO. Nekupte to!
Číst dál
Pěkná jakostka z Mosely
Jakostka od výrobce, který je členem VDP (Weingut der Familie von Schubert z Mertesdorfu, web), takže zatřídění trochu mate. Napřed si myslíte, že to není „jen obyčejná jakostka,“ ale potom objevíte na webu, že vinařství má ještě několik prodejních řad s predikáty i s Grosse Lage (takže to je obyčejná jakostka). Vídám jejich ryzlinky na Mosele už dlouho, ale nikdy mi nebyla sympatická etiketa. Tentokrát se sešla zvědavost s papírově nízkou cenou a bylo to. V e-shopu vinařství stojí baťovských 12 EURO, přibližně stejně jsem za něj dal v bernkastelské vinotéce.
2019 Maximin Grünhaus Riesling Monopol trocken
Číst dál
Mistrovský ryzlink z Erdenu
Nový ročník mého oblíbeného ryzlinku, sud číslo 6 Weingut Dr. Hermann. Střídmá etiketa s klasickým motivem, ryzlinková flétna a pevný celokorek, u kterého se každý rok bojím, že ho přetrhnu nebo rozbiju hrdlo lahve. Napovídá, že tenhle kabinet je udělaný na delší archivaci. Číst dál
Vedro, ryzlink, modrá břidlice a kvasinky
Nebudu nadávat na vedro, protože jsem se na třicítky těšil celou zimu. Na druhou stranu je pravda, že horko ovlivňuje spotřebu i výběr vína. Ve vedrech docela dobře snáším jižní červená, všechny mohutné Merloty a kabernety, Sangiovese a Montepulciana, ale z opatrnosti většinou volím ryzlinky s nízkým alkoholem. V nejlepší bernkastelské vinotéce jsem odhodil zábrany a nakoupil krabici kabinetů. Myslím, že o nich brzy něco napíšu, včetně pětadvacetieurového kabinetu od pětihvězdičkového J.J. Prüma :-)
Mosela potřetí, zpátky doma
V moselském Urzigu nápadně vzrostl počet cedulí i velkých plakátů zvoucích kolemjdoucí na degustace do vinařství. Stefan Erbes s nelibostí komentoval americká dovozní cla, ale bez ohledu na cla nebo COVID nová budova vinařství Karl Erbes v Hubertus Hohe utěšeně roste. Nakládal jsem víno ve středu v sedm ráno, letní vedra jsou příliš velká pro přepravu vína. Doma jsem vykládal před třetí, klimatizace jela celou cestu naplno a já prochladl. Ale lahve v krabicích byly na dotek studené, takže dobrý! Číst dál
Pár fotek podruhé, břidlice a vykopávky
V úterý ráno jsem byl už-už rozhodnutý procházku po vinicích vzdát. Strašný krpál z Urzigu na vrchol Wurzgarten se mi v teplotách přes 30 stupňů rozležel v hlavě, ostatně jsem tu cestu šel už asu desetkát. Celé dopoledne bylo zataženo, tak jsem si koupil lahev minerálky a šel. Podesáté už ne kvůl cestě po slavných vinicích, ale jen kvůli tomu, že jsem se toho po roce zase dožil a přežil. Na první fotce pohled z vinic dolů na Urzig. Číst dál
Pár fotek z Mosely
Je strašný vedro, ještě po osmé večer je v Urzigu nejmíň 28 stupňů. Necelých 700 kilometrů do Urzigu jsem ujel za sedm a půl hodiny včetně průjezdu Prahou, už jsem se třikrát osprchoval a potřetí si převékl košili, ale nic nepomáhá. Na úvod něco, co tu ještě nebylo: fotka z urzigského kostela. Je samozřejmě celý z břidlice a vsadím se, že i ty skla jsou vykládaná břidlicí. Číst dál
Krásný ryzlink 2017
Úvodem jedno samožerské hlášení: v polovině srpna skončí Blog.cz. Od roku 2007 do konce roku 2013 jsem na něm provozoval původní Skleničkův blog. Mrzelo by mě, kdyby těch šest let tápání, omylů, kázání a příležitostně i zábavného čtení mělo zmizet. Díky zásahu geniálního programátora se podařilo původní obsah zálohovat a importovat do WordPressu. Najdete ho tak jako dříve na úvodní liště pod tlačítkem Sklenička 2007 – 2013, jen už není na Blogu.cz, ale ve WordPressu v archivu sklenicka.com. Číst dál
SKB 88. Letní nabídka ryzlinků.
Dnes jsem chtěl psát o něčem jiném, ale naskytla se příležitost, které jsem nedokázal odolat. Díky dobrým vztahům s moselským vinařem Stefanem Erbesem mám možnost přivézt moselské ryzlinky skvělého ročníku 2017. Možná je to jen zapomenutá paleta vína ve sklepě nebo zrušená zásilka, původně objednaná z Ameriky, ale EURO nás má rádo a klesá pod 27 kaček. Jestli vláda Babišových chaotů v nejbližších dvou týdnech odjede na dovolenou, mohly by být moselské ryzlinky zase za staré ceny. 330 kaček za kabinet, 390 za pozdní sběr. Číst dál
Sladká dvojtečka z Mosely 2019
Několik dnů s moselskými ryzlinky Weingut Karl Erbes 2019 končí. Po úvodním zápasu s právě nalahvovanými suchými víny konečně chválím. Inside info pro účastníky aktuální moselské bedýnky: závěrečné 2019 Spätlese z Würzgarten se lahvovalo o několik týdnů dřív.
Erbesovy ryzlinky 2019 potřetí, kabinety
Suchý začátek a polosuché pokračování poznámek o ryzlincích ročníku 2019 Weingut Karl erbes bylo poznamenané nedávným lahvováním. Měl jsem výčitky svědomí, že jsem vyburcoval pár desítek čtenářů ke koupi a nejlepší rada po první degustaci byla, ještě půl roku počkejte. Naději jsem viděl v kabinetech, protože ty jsou z podstaty lehčí, svěžejší a rychleji připravené k pití. Přeskočím nevysvětlitelnou záhadu, že zrovna německé kabinetní ryzlinky dokáží nazrávat ve sklepě deset nebo dvacet roků, a vrhnu se na první dva kabinety nového ročníku. Číst dál