Archiv štítku: Mosel

Senzační kabinet z Graachu

Nechci se přiznávat k ničemu, co už není dávno známé a co můžu klidně popřít a doufat, že mi to projde. Asi je jasné, že občasné pauzy na Skleničkově blogu jsou poplatné letním večerům na zahradě, podvečernímu čarování světel a stínů (poslední týdny úplný Toskánsko!!!) a starým známým vínům. Nemá smysl dávat na blog čtvrté degustační poznámky o toskánském Sangiovese z Gracciana nebo už pošesté dojmy z otevřené lahve Montepulciana Vigna del Coste od baronů Cornacchia. Je mi jasné, že nic menšího než top víno od pětihvězdičkového producenta z prvotřídního vinařského regionu vás čtenáře nevytrhne z letargie, tak jsem si našetřil 25 EURO a tady to máte.   Číst dál

Jakostka a kabinet od Fritze Haaga

Fritz (a Thomas) Haagovi patří na Mosele do té neužší špičky určené pěti hrozny v ročence Gault & Millau, ale Riesling trocken je ta nejzákladnější základka. Zatříděná jako QbA čili jakostka, hrozny zřejmě pocházejí z prvního sběru všech tratí. S prvním napitím jsem zalitoval, že jsem lahev neotevřel současně s včerejším 2019 Maximin Rieslingem, protože z toho mohlo být pěkné „hlubokomyslné“ srovnání. Shrnu to předem a ti kdo pospíchají ani nemusí číst dál: Haagova jakostka je za deset EURO a mírně se na ní projevuje styl vinařství. Jakostka Maximin Grünhaus stála 12 EURO a byla o kousek lepší. Nebo alespoň přitažlivější, čistší, dokonalejší. Na druhou stranu, Haagův Riesling je od jednoho z asi pěti nejlepších místních vinařství a stojí 10 EURO. Nekupte to!
Číst dál

Pěkná jakostka z Mosely

Jakostka od výrobce, který je členem VDP (Weingut der Familie von Schubert z Mertesdorfu, web), takže zatřídění trochu mate. Napřed si myslíte, že to není „jen obyčejná jakostka,“ ale potom objevíte na webu, že vinařství má ještě několik prodejních řad s predikáty i s Grosse Lage (takže to je obyčejná jakostka). Vídám jejich ryzlinky na Mosele už dlouho, ale nikdy mi nebyla sympatická etiketa. Tentokrát se sešla zvědavost s papírově nízkou cenou a bylo to. V e-shopu vinařství stojí baťovských 12 EURO, přibližně stejně jsem za něj dal v bernkastelské vinotéce.

2019 Maximin Grünhaus Riesling Monopol trocken
Číst dál

Vedro, ryzlink, modrá břidlice a kvasinky

Nebudu nadávat na vedro, protože jsem se na třicítky těšil celou zimu. Na druhou stranu je pravda, že horko ovlivňuje spotřebu i výběr vína. Ve vedrech docela dobře snáším jižní červená, všechny mohutné Merloty a kabernety, Sangiovese a Montepulciana, ale z opatrnosti většinou volím ryzlinky s nízkým alkoholem. V nejlepší bernkastelské vinotéce jsem odhodil zábrany a nakoupil krabici kabinetů. Myslím, že o nich brzy něco napíšu, včetně pětadvacetieurového kabinetu od pětihvězdičkového J.J. Prüma :-)

Číst dál

Mosela potřetí, zpátky doma

V moselském Urzigu nápadně vzrostl počet cedulí i velkých plakátů zvoucích kolemjdoucí na degustace do vinařství. Stefan Erbes s nelibostí komentoval americká dovozní cla, ale bez ohledu na cla nebo COVID nová budova vinařství Karl Erbes v Hubertus Hohe utěšeně roste. Nakládal jsem víno ve středu v sedm ráno, letní vedra jsou příliš velká pro přepravu vína. Doma jsem vykládal před třetí, klimatizace jela celou cestu naplno a já prochladl. Ale lahve v krabicích byly na dotek studené, takže dobrý!   Číst dál

Pár fotek podruhé, břidlice a vykopávky

V úterý ráno jsem byl už-už rozhodnutý procházku po vinicích vzdát. Strašný krpál z Urzigu na vrchol Wurzgarten se mi v teplotách přes 30 stupňů rozležel v hlavě, ostatně jsem tu cestu šel už asu desetkát. Celé dopoledne bylo zataženo, tak jsem si koupil lahev minerálky a šel. Podesáté už ne kvůl cestě po slavných vinicích, ale jen kvůli tomu, že jsem se toho po roce zase dožil a přežil. Na první fotce pohled z vinic dolů na Urzig. Číst dál

Pár fotek z Mosely


Je strašný vedro, ještě po osmé večer je v Urzigu nejmíň 28 stupňů. Necelých 700 kilometrů do Urzigu jsem ujel za sedm a půl hodiny včetně průjezdu Prahou, už jsem se třikrát osprchoval a potřetí si převékl košili, ale nic nepomáhá. Na úvod něco, co tu ještě nebylo: fotka z urzigského kostela. Je samozřejmě celý z břidlice a vsadím se, že i ty skla jsou vykládaná břidlicí.   Číst dál

Krásný ryzlink 2017

Úvodem jedno samožerské hlášení: v polovině srpna skončí Blog.cz. Od roku 2007 do konce roku 2013 jsem na něm provozoval původní Skleničkův blog. Mrzelo by mě, kdyby těch šest let tápání, omylů, kázání a příležitostně i zábavného čtení mělo zmizet. Díky zásahu geniálního programátora se podařilo původní obsah zálohovat a importovat do WordPressu. Najdete ho tak jako dříve na úvodní liště pod tlačítkem Sklenička 2007 – 2013, jen už není na Blogu.cz, ale ve WordPressu v archivu sklenicka.com. Číst dál

SKB 88. Letní nabídka ryzlinků.

Dnes jsem chtěl psát o něčem jiném, ale naskytla se příležitost, které jsem nedokázal odolat. Díky dobrým vztahům s moselským vinařem Stefanem Erbesem mám možnost přivézt moselské ryzlinky skvělého ročníku 2017. Možná je to jen zapomenutá paleta vína ve sklepě nebo zrušená zásilka, původně objednaná z Ameriky, ale EURO nás má rádo a klesá pod 27 kaček. Jestli vláda Babišových chaotů v nejbližších dvou týdnech odjede na dovolenou, mohly by být moselské ryzlinky zase za staré ceny. 330 kaček za kabinet, 390 za pozdní sběr.   Číst dál

Erbesovy ryzlinky 2019 potřetí, kabinety


Suchý začátek a polosuché pokračování poznámek o ryzlincích ročníku 2019 Weingut Karl erbes bylo poznamenané nedávným lahvováním. Měl jsem výčitky svědomí, že jsem vyburcoval pár desítek čtenářů ke koupi a nejlepší rada po první degustaci byla, ještě půl roku počkejte. Naději jsem viděl v kabinetech, protože ty jsou z podstaty lehčí, svěžejší a rychleji připravené k pití. Přeskočím nevysvětlitelnou záhadu, že zrovna německé kabinetní ryzlinky dokáží nazrávat ve sklepě deset nebo dvacet roků, a vrhnu se na první dva kabinety nového ročníku.   Číst dál