Ještě jednou kolumbovské zápisky o víně vypěstovaném „někde na hranici mezi Oregonem a Kalifornií, daleko od civilizace.“ Podle promo poznámek na zadní etiketě se zdá, že má jít o single vineyard Riesling z Rogue Valley, ale pohlížím na to s velkou rezervou (viz předchozí Big Salt). Podle etikety mají obě vína jiné výrobce, ale podle grafického zpracování předních i zadních etiket bych vsadil svoje ojeté auto proti nanuku z Penny, že to je tentýž výrobce (nebo přinejmenším všechny etikety dělal jeden grafik). Vinnetou a Old Shatterhand jsou minulost, po prériích už neběhají stáda bizonů, ale když luštím americké etikety a obsahy lahví, jsem jak Kara ben Nemsí poprvé na Divokém Západě.
OVUM Wines mají dokonce web (tady) s deklarací terroirových vín, spontánního kvašení a sklepních postupů bez chemie se závěrečným sloganem „Pít vína OVUM je jako poslouchat AM radio ve stereu.“ K otázce po vlastních vinicích a původu hroznů se poměrně jasně vyslovuje web: Nejdůležitější je pro nás najít pěstitele, kteří sdílí naši víru, a potom ustopit z cesty, abyste mohli ochutnat plody jejich tvrdé práce. A hned se dostáváme k BIG SALT, který skutečně vyrábějí – měl jsem pravdu a o odstavec výš jsem vtipkoval o sázce úplně zbytečně. Bedýnková cena Big Salt je 17 USD za lahev, takže cca 390 kaček. Dnešní Off the Grid Riesling 2017 stojí 27 USD, takže 620 kaček. To abych si dal dneska záležet!
Off the Grid Riesling 2017, OVUM Wines
Stylizovaně punková ambaláž bez záklopky a s uzávěrem z drceného korku. Ve skleničce hodně plná žlutá barva, asi jako zralé citrusy se zlatem. Na nose je zvláštní směs vůní a naslepo bych ryzlink určitě nedal. S nápovědou z etikety najdu zralé až přezrálé citrusy, ale taky závan pepermintu a poměrně dost dalších těžko separovatelných podnětů. Vůně je bohatá a intenzivní, ale můj (středo)evropský nos to jen mate. V chuti je příjemný nástup kyseliny zralých citrusů (grepy), lehce jablíčka, slušně plné v těle, a hned přispěchají kořenité a minerální tóny, které jsem tak obdivoval u Big Salt. Dnes to hodně připomíná vína vyrostlá na křemenitých valounech (Silex), ale promo texty vinařství tvrdí něco docela jiného. Víno nejvíc připomíná přezrálý Riesling s tonikem, jako by chininová toniková příchuť byla typická pro Oregon? Před několika lety se řešil vztah hořkých chutí v burgundských Pinotech a sluníček sedmitečných, tady bych tipoval na maceraci přemnožených chroustů.
Nechci to přehánět s puntičkářstvím, ale je těžké udělat jasný závěr. Buď je v lahvi 100% čistý Riesling bez přísad, jak praví etiketa a web, a potom byl tento Riesling zřejmě základem Big Salt… nebo toniková příchuť a pepřový závěr nejsou běžnou vlastností oregonských ryzlinků a potom jsou myšlenky o organickém pěstování révy a bezzásahovém sklepním managementu jen promo texty. Soukromě mám dojem, že Amerika je někde jinde a všechny deklarace o terroir a organickém hospodaření jsou jen nová Jahodová proklamace (jiná otázka je, nakolik je to v Evropě jinak). Jak říká můj oblíbený a často citovaný vzor: Já nevím, co myslíte vy?
Připomínám dnešní uzávěrku toskánských bedýnek ze San Gimignana. Chininovou příchuť sice Vernaccia nemá, ale je stoprocentně jisté, že vyrostla v blízkém okolí města San Gimignano. Podrobnosti jsou tady, přihláška je tady.