Na úvod květ neznámého stromu v Cecině z druhého května. Po osmi dnech v Čechách jsem rozvezl Vernaccii od Panizzi a šťastně se vrátil do Toskánska. A začínám vínem z Kampánie. Z degustování vín Feudi di San Gregorio se pomalu stává malá obsese… myslel jsem si, že je sjíždím dva tři roky, ale na sklenicka.com jsem vygůgloval poznámky o základních vínech ročníku 2021 a potom jsem už nic nevynechal. Většinou to byly nadšené nebo aspoň pochvalné poznámky, ale jejich slabina spočívá v míře, v jaké jsem já jako člověk usídlený na padesáté rovnoběžce severní šířky schopný porozumět vínům zpod čtyřicáté rovnoběžky?

Už jsem si zvykl na vysoké kyseliny a nízký alkohol z oblasti, která by papírově podle středoevropských představ měla dávat těžká vína s vysokým alkoholem (a bez kyselin). S prvním ochutnáním nového ročníku Greka jsem si uvědomil, jak se vytrvale pokouším popisovat vzdálené víno jako středoevropské, hledat podobnosti s našimi nebo mezinárodními odrůdami (milerka?), a jak mě to omezuje. Neapol není Brno a poslední čtyři roky strávené v Toskánsku mi umožnily skamarádit se s některými pěknými víny ze Sangiovese, Vernaccie nebo Vermentina, ale k pochopení kampánských vín to nestačí. K tomu by byl nutný aspoň měsíční pobyt v Kampánii, jenže jak se mám odstřihnout od Toskánska, sotva jsem si v něm po třech letech vyseděl teplý důlek? Zatím se budu pokoušet popisovat jižní vína severskýma očima a slovníkem, ale s trochu bezmocnou vzpomínkou na to, jak jsem před šestnácti lety poprvé našel komplexní aromata Chianti Classico v rozkvetlé ginestře (horní fotka), masivně rozšířeném toskánském keři. Mohl bych samozřejmě popisovat aroma elegantního Chi Classico jako „prostě ginestru,“ ale kolika českým čtenářům by to něco řeklo?

Čtěte prosím moje poznámky shovívavě. Je to trochu jako kdyby na folklórní festival do Ostravy přijel orchestr mexických mariachi a tubista místní dechovky psal recenzi jejich koncertu do Ostravských kulturních rozhledů.

Greco di Tufo DOCG 2025, Feudi di San Gregorio
V sortimentu vinařství je to základní odrůdové víno, nerezovka, pár měsíců v tanku na kvasničních kalech a šup do lahve. Ambaláž jsem tady už mockrát zmiňoval, za mě stále excelentní a nápadná, s detailem obrázku dvou holubů pijících z řeckého poháru. Ve skleničce je hodně světlá žlutá, tak světlá, že ani nemá smysl přemýšlet, jestli ji nazvat citronovou nebo slámovou. Na nose středně intenzivní a slušně komplexní květinová vůně s tóny žlutého ovoce, jemně travnatá. V chuti pěkný nástup kyseliny, lehká struktura, hodně dlouhé s tím, že většinu projevu táhne kyselina. Bílé broskve a letní jablka, jemně kořenitý závěr. Pěkná čistota, aktuálně mladý a sevřený projev, myslím, že s časem se bude ještě zlepšovat. Milerku jsem zmiňoval v úvodu, protože první usrknutí z podchlazené lahve vzdáleně připomínalo (z projevů dobře známých v našich zeměpisných oblastech) milerku s vyšší kyselinou, ale s provzdušněním je projev svébytný a odkazy na středoevropské odrůdy moc nepomohou. A jako vždycky, 12,5% alkoholu, lehký projev nesený především kyselinou, to je něco, co si v dobách připomínek globálního oteplování užívám. (Spoustu vín od Feudi San Gregorio má teď v nabídce LESA a ceny na jejich e-shopu vypadají rozumně.)

Steccaia Costa Toscana Bianco IGT 2025, La Regola
Čisté Vermentino z nerezového tanku z vinařství, které mám skoro „za rohem,“ pár kilometrů od domu. Úvodní disclaimer o exotických odrůdách z Kampánie odhazuju v dál, Vermentino je moje oblíbená odrůda, navíc projevem blízká Chardonnay, rozšířená po celém etruském pobřeží. O vinařství jsem už tady psal, dokonce jsem si tam někdy v roce 2022 koupil krabici vzorků a postupně degustoval. Dopadlo to jako vždycky, sedmdesátieurové červené La Regola, které pravidelně dostávalo Tre Bicchieri Gambero Rosso čili nejprestižnější italské vinařské ocenění, jsem nepochopil, ale od té doby pravidelně kupuju jejich základní Vermentino Steccaia. (Pro letošek má Tre Bicchieri jejich jiné víno, Merlot Strido za 110 E, jenže… soukromě nepotřebuju víno za 110 E, abych se přesvědčil, že v Toskánsku dozrávají senzační Merloty, kabernety a Syrahy. Zůstanu u Vermentina, byť i těch 14 E na e-shopu je dost.)

Malá odbočka: už jsem tady zmiňoval, že průměrná italská spotřeba vína neklesá tak tragicky jako jinde v Evropě. Spekuloval jsem, že za tím je pravidelná konzumace laciných vín včetně sudovky k jídlu. Včera jsem si po krátkém jednání v místní realitní kanceláři dal v poledne kafe ve vedlejším baru. Během půl hodiny si k mému stolu postupně přisedli čtyři chlapíci, podle oblečení jasně řemeslníci, každý se skleničkou vína z baru. Odhadem 1 až 1,5 deci. Další seděl u vedlejšího stolu se skleničkou a panini, chlebem plněným sýrem a šunkou k obědu. Nikdo se neopije, každý přijel autem a pro řízení platí limit půl promile… není divu, že Italové mají stále dobrou náladu, nedělají si z života pakárnu. (Na horní fotce dnešní Carbonara v baru v Ponteginori, 8 EURO.)

Steccaia: etikety od místního umělce Stefana Tonelli jsem tady už zmiňoval, mimo jiné proto, že nepřehlédnutelně pomaloval či pokreslil ulice nedalekého městečka Montescudaio. Ve skleničce je poměrně plná žlutá barva se zelenkavým podtónem, na nose středně intenzivní květinová a ovocná vůně s letními jablíčky i citrusy, citrusovými květy, pěkné. V chuti je šťavnatá kyselina, zase letní jablka a trochu citrusy, na toskánské Vermentino středně plné tělo s lehkým minerálním závěrem v akordu s kyselinou. Je to akorát na hranici mezi lehkým vínem na bezmyšlenkové popíjení (italsky aperitivo) a střední třídou pro soustředěnou degustaci, má to slušnou čistotu a harmonický projev, ale zatím je to mladé, čerstvě nalahvované, a v současném projevu nic víc nenacházím. Baví mě na tom technické parametry, konkrétně 12,5% alkoholu a harmonický projev postavený na svěžesti a pěkné kyselině. Buď bylo loňské léto v Riparbelle studené, nebo katastrofické zprávy o globálním oteplování do Toskánska ještě nedorazily a nevědomí vinaři dál vyrábí bílá vína s nízkým alkoholem jakoby se nechumelilo. (Platí oboje, podle zpráv loňských turistů byly v srpnu v Toskánsku nečekaně mírné teploty.)