Archiv štítku: Německo

Ryzlinky z Mosely přijely

Hlavně zodpovědně! – připomínám nejzábavnější myšlenku končícího víkendu. Dobře vím, že sám si nemám na co stěžovat. Lockdown jsem využil velmi zodpovědně. Týden, ve kterém jsem otevřel čtyři lahve moselského ryzlinkového sektu, dvě lahve Sangiovese z Gracciana a další dvě lahve burgundských Chardonnay nemůžu označit za promarněný, přestože jsem dva večery v týdnu abstinoval. Ale výběr vín byl to trochu stereotypní a doba žádá rozmanitost! V noci na sobotu přijela zásilka moselských ryzlinků od Erbesů. Vyložil jsem paletu v půl páté ráno, takže tradiční večírek s novými lahvemi jsem musel odložit na další den.  Číst dál

O listopadové formě moselských ryzlinků

Je to kampaň, jak říká vůdce lidu a prorok Agrofertu. Soukromě mě teď baví sjíždět Berthenetovy šardonky i Aligoté, ale občas se musím přesvědčit, jak si stojí moselské ryzlinky, které chci dovézt na začátku prosince z vinařství Karl Erbes. Slaďáky jsem projížděl nedávno, před přihlášením na soutěž Prague Wine Trophy, a nové kabinety 2019 se právě teď v listopadu dostávají do nejlepší formy. Sjíždím dvouleté suché pozdní sběry, za mě jsou pořád ještě lepší než stejná vína z ročníku 2019.   Číst dál

2016 Wehlener Sonnenuhr Riesling kabinett, JJ Prüm

Před týdnem jsem se tady vypisoval z mladického nadšení nad graašským kabinetem od J.J. Prüma. Zároveň s tím se naskytla vyjímečná příležitost nechat si přivézt pár dalších vzorků za velmi přátelské ceny.  440 kaček za dnešní kabinetní ryzlink je vlastně veliká láce, protože 1) vinařství je absolutní německá špička, 2) Wehlener Sonnenuhr je jedna z nejlepších moselských vinic a 3) ročník 2016 taky nebyl špatný. Vecpal se mezi dva ročníky, považované za veliké, od kterých se dost liší, ale myslím si, že s odstupem času bude moselský ročník 2016 dobře hodnocený.   Číst dál

Senzační kabinet z Graachu

Nechci se přiznávat k ničemu, co už není dávno známé a co můžu klidně popřít a doufat, že mi to projde. Asi je jasné, že občasné pauzy na Skleničkově blogu jsou poplatné letním večerům na zahradě, podvečernímu čarování světel a stínů (poslední týdny úplný Toskánsko!!!) a starým známým vínům. Nemá smysl dávat na blog čtvrté degustační poznámky o toskánském Sangiovese z Gracciana nebo už pošesté dojmy z otevřené lahve Montepulciana Vigna del Coste od baronů Cornacchia. Je mi jasné, že nic menšího než top víno od pětihvězdičkového producenta z prvotřídního vinařského regionu vás čtenáře nevytrhne z letargie, tak jsem si našetřil 25 EURO a tady to máte.   Číst dál

Jakostka a kabinet od Fritze Haaga

Fritz (a Thomas) Haagovi patří na Mosele do té neužší špičky určené pěti hrozny v ročence Gault & Millau, ale Riesling trocken je ta nejzákladnější základka. Zatříděná jako QbA čili jakostka, hrozny zřejmě pocházejí z prvního sběru všech tratí. S prvním napitím jsem zalitoval, že jsem lahev neotevřel současně s včerejším 2019 Maximin Rieslingem, protože z toho mohlo být pěkné „hlubokomyslné“ srovnání. Shrnu to předem a ti kdo pospíchají ani nemusí číst dál: Haagova jakostka je za deset EURO a mírně se na ní projevuje styl vinařství. Jakostka Maximin Grünhaus stála 12 EURO a byla o kousek lepší. Nebo alespoň přitažlivější, čistší, dokonalejší. Na druhou stranu, Haagův Riesling je od jednoho z asi pěti nejlepších místních vinařství a stojí 10 EURO. Nekupte to!
Číst dál

Pěkná jakostka z Mosely

Jakostka od výrobce, který je členem VDP (Weingut der Familie von Schubert z Mertesdorfu, web), takže zatřídění trochu mate. Napřed si myslíte, že to není „jen obyčejná jakostka,“ ale potom objevíte na webu, že vinařství má ještě několik prodejních řad s predikáty i s Grosse Lage (takže to je obyčejná jakostka). Vídám jejich ryzlinky na Mosele už dlouho, ale nikdy mi nebyla sympatická etiketa. Tentokrát se sešla zvědavost s papírově nízkou cenou a bylo to. V e-shopu vinařství stojí baťovských 12 EURO, přibližně stejně jsem za něj dal v bernkastelské vinotéce.

2019 Maximin Grünhaus Riesling Monopol trocken
Číst dál

Mosela potřetí, zpátky doma

V moselském Urzigu nápadně vzrostl počet cedulí i velkých plakátů zvoucích kolemjdoucí na degustace do vinařství. Stefan Erbes s nelibostí komentoval americká dovozní cla, ale bez ohledu na cla nebo COVID nová budova vinařství Karl Erbes v Hubertus Hohe utěšeně roste. Nakládal jsem víno ve středu v sedm ráno, letní vedra jsou příliš velká pro přepravu vína. Doma jsem vykládal před třetí, klimatizace jela celou cestu naplno a já prochladl. Ale lahve v krabicích byly na dotek studené, takže dobrý!   Číst dál

Milerka a další podceňovaná vína


Otevřel jsem si franckou milerku z Randersackeru od Suchých Schmittů. Od roku 2017 o ní píšu jako o nejlepší milerce vůbec (z těch, co znám). Letos mi to zkomplikovala vynikající milerka od Horsta Sauera (je v červncové bedýnce), která Schmitty překonává svěžestí a energií, ale celkový dojem a harmonie je asi stále o kousek lepší ve prospěch Schmittů. Chtěl jsem k tomu napsat hlubokomyslný úvod á la TOP 10 nejvíc podceňovaných vín, ale po dvou větách (a dvou degustačních locích milerky) jsem toho nechal.   Číst dál

O čem sním, když náhodou spím

Nouzový stav pokračuje a lidem zavřeným doma hrabe. Zkouším pít víno a ještě několik dalších věcí, které si raději nechám pro sebe. Banksy pracuje doma (a jeho manželka to nesnáší). Někdo si dělá pořádek v knihovně (Roztřídil jsem si knihy na ty, které jsem nikdy nečetl, ty, které nikdy číst nebudu a ty, které bych býval raději nečetl, Beck).   Číst dál