Beaujolais potřetí

P1190852 kopce po ránu

Dneska jen stručně, po celém dnu lítání a bez oběda už padám do postele, zítra ráno mám dvě rychlé návštěvy vinařství a jedu domů. Ráno se vrcholky kopců Beaujolais skrývaly v mlze, ale bylo poměrně teplo. Jel jsem do Lancié, vinařství André Colonge et fils.     

P1190880 Landru Colonge

Na fotce z degustace je Landry Colonge. 28 hektarů vinic, dvě Cru (Brouilly a Fleurie). Chutnali jsme šest vín, za mě velmi dobrá kvalita, konzistentní projev vín a navíc úžasný poměr ceny a kvality.

P1190883 Claude Desvignes

Pak jsem si chvíli jen tak v autě plážoval mezi beaujoléskýma kopečkama a přemýšlel o tom, co vlastně chci dělat, a došlo mi, že jsem jen kousek od Villié. Tak jsem zatelefonoval starému pánovi Desvignes, ten k tomu zase přizval dceru a bleskově jsme se domluvili.  Už můžu prozradit,  že další komunitní bedýnka bude z Beaujolais, hned odpoledne jsem domluvil zbytek, ale podobnosti dám později.

P1190884 Fixin vinice

Odpoledne jsem měl domluvené rande ve vinařství Arnoux-Lachaux ve Vosne a tak jsem po šesti letech zase projel celou cestu z Dijonu až do Maranges (vlastně až do Maconu, abych byl přesnej). Mladého Charlese Lachauxe jsem nevyfotil, jen jsem sbalil krabici Pinotů a vypadl. Cestou jsem se snažil udělat si realistický obrázek o burgundských cenách, a nebylo to úplně veselé. Myslím, že se za těch šest let, co jsem v Burgundsku nebyl, projevily dva vlivy. Vysoký zájem a malá úroda posledních let zvedly ceny o cca 25%. Devalvace koruny přidala nám v Čechách dalších 15%. Naprostý bordel v tom dělají agilní obchodníci, kteří v místních vinotékách napalují ceny naprosto nesmyslně (kousek dál ve vinařství jsou vína o třetinu nebo polovinu levnější. Některé burgundské vinotéky prodávají místní víno dráž než já jako malý dovozce!). A zmatek završují hypermarkety, které se s tím vezou – celý výlet jim odolávám, protože nechci luštit, jak se přejmenovala která fabrika na víno a komu teď patří která značka, tvářící se jako nezávislý vinař.

Chtěl jsem cenové bádání završit degustací s vinařem, u kterého jsem byl už dvakrát a který má ceník stále v rozumných mezích, ale jako natruc mi na schůzku nepřišel. (Škoda, mohla být další pinotová bedýnka :o)  Cestou zpátky na hotel jsem podlehl chuti a koupil dvě šardonky, večer na hotelu usrkávám slušné bílé sámoškové Santenay 2013 od Jeannotů za 9,90.  Už jsem to psal, před osmi roky by stálo 7-8 EUR. Ta vína se budou pít dál, protože mají přesně definovaný a výlučný charakter a velmi dobrou kvalitu. Jen si po dnu stráveném projížďkami po burgundském venkově a schůzkami s místními vinaři stýskám, že se luxusní charakter vín zřetelně odtrhuje od příjemně pracovitého a zemitě lidského charakteru vinařů, jak ho aspoň vidím já.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *