Ja že bych rád šporoval
Kdybych se smrti nebál
Zašporuju smrt přijde
Jinej za mě užije
Útržek z písně jihočeské kapely Minnesengři, to byl ještě konec šedesátých let. (Šporovat = šetřit, spořit.) Vedlejším účinkem ruské invaze na Ukrajinu byl propad zájmu o toskánskou bedýnku z Gracciana. V záchvatu furianství jsem víno objednal a podle prvních zpráv mi ho ve čtvrtek naloží a v pátek přijede. Už dopoledne jsem zatoužil po Ghemme Ai Livelli 2015 ze stých bedýnek tady. Ohrožení (zatím) vzdálenou válkou mě přivedlo k myšlence, že je nejlepší čas vypít vzácnější a dražší vína.
Ghemme Ai Livelli byl luxusní doplněk bedýnky vín Tiziana Mazzoniho dovezené v září jako bedýnky číslo 100. Stručný digest pro ty, kdo se nechtějí vracet a číst starší články: Ghemme je stohektarová apelace v Alto Piemonte čili severním Piemontu, založená na odrůdě Nebbiolo. Ghemme a sousední apelace Gattinara byly slavné v dobách předfyloxerových, později zůstala většina vinic zničených a ze slávy je vytlačilo Nebbiolo z Langhe. Virtuální pan Sklenička tíhne k vínům mimo hlavní silnice a tak ho objev dvou stohektarových apelací odrůdy Nebbiolo zaujal. Na červnové soukromé degustaci v toskánské Lucce ho zaujalo víc „základní“ Ghemme dei Mazzoni, ale k objednávce si přihodil i pár lahví Ai Livelli. To je víno ze starých výsadeb z malé, hektarové vinice. Na zmíněné degustaci se zdálo být příliš eterické, jemné, nevyhraněné. Základní Ghemme bodovalo robustním projevem a navýšení ceny se tehdy zdálo nevýhodné. OK, to zní jako omluvy, takže pojďme na degustaci.
Ghemme Ai Livelli 2015, Tiziano Mazzoni
Klasická ambaláž s pestrobarevnou etiketou, která vypadá jako domácky na koleně vyrobená, ale působí příjemně. Vzhled je podle osvětlení, v horším případě naznačuje absenci filtrace, s lepším světlem je to příjemná plnější švestková barva. Na nose je hodně dřeva a dokonce pryskyřice, podle vůně bych hádal vyšší alkohol, ale na etiketě je jen 14%. Lesní plody i lesní vůně, ovocný projev není moc výrazný, trochu zemitých aromat. V chuti koncentrované, švestkové, s lehce štiplavými taniny a zemitým tónem. Komplexní, ale s potlačeným ovocem, s integrovanou kyselinou (druhý den převládá čistší projev s výrazně višňovou kyselinou). Je to pecka, ale… k opravdové jemnosti a rafinovanosti chybí nejmíň dalších pět let, víno je ještě neohlazené a daleko před vrcholem.
Ghemme dei Mazzoni 2017, Tiziano Mazzoni
Pro kontrolu jsem otevřel i „základ.“ 13,5% alkoholu a o kousek světlejší barva. Ve vůni je les, dřevo a pryskyřice jako v Ai Livelli, ale víc ovoce a čistější projev. Už je to vycizelovanější a výrazně víc připravené k pití. V chuti plnější, vyhraněnější, s důraznějším a dokonale zralým ovocem (to je pro konzumenta skoro vždy přitažlivější), zase zakomponovaná kyselina, ale celkově příjemnější a vyladěnější k pití. Bezvadný projev alkoholu, ovocně a parfémově rozjitřený, ohnivý. Celkově je to efektnější než o dva roky starší Ai Livelli.
Při vzpomínce na to, jak jsem v červnu úplně propocený dovlekl do centra Luccy krabici vín pro Fabia, je jasné, že moje březnové poznámky budou jiné. Z pohledu dovozce se volba Ghemme dei Mazzoni i dnes zdá správná. Základní víno se zdá dnes nabízet víc, ale Ai Livelli by si zasloužilo dalších pět let čekání.