Jak řekli, tak udělali: užívám letní pohody a upíjím starší lahve z dřívějších komunitních bedýnek. Omlouvám se za zanedbávání Skleničkova blogu, ale z facebookového profilu Jiřího Ovčáčka mám nabídku jaká se neodmítá na 32-dílný seriál o hracích kartách. Z letního lenošení mě vytrhují jen příležitostné rozesílky objednaných vín (teď v pondělí posílám poslední Vernaccie dovolenkářům) nebo zprávy z vinařství. V pátek přišla z toskánského Montepulciana jedna, o kterou se chci podělit.
Lumis, neročníkový sekt z Vernaccie
Ve včerejším blogu jsem avizoval, že se asi odmlčím a budu se prázdninově věnovat zásobám Silvanerů, Rieslingů, Vernaccie a Sangiovese z dávných i nedávných bedýnek, ale člověk míní… v pondělí jsem vezl dvanáct objednaných lahví Vernaccie čtenáři, který se po týdnu vrátil z Toskánska a na moje doporučení si domluvil návštěvu v San Gimignanu, ve vinařství Il Colombaio di Santa Chiara (česky Holubník Svaté Kláry, vyjímečně bez legrace). Pokračování textu
Prázdninové čtení a víno
Od mala jsem měl slabost pro detektivky. Přečetl jsem kdeco a zakotvil u americké drsné školy. Někdy v osmnácti letech mě udivilo, že kamarádova matka má knihovnu plnou detektivek mých oblíbených autorů. Myslel jsem si tehdy, že detektivky stačí přečíst jednou. Typicky jako výpůjčku z městské knihovny a druhý den přečtené vrátit. Proč by mi měly zabírat místo v knihovně? Když jednou znám zápletku a vyluštění, přece se k tomu nebudu vracet?
Základní Vernaccia do tropického počasí
Jestli si myslíte, že v pondělí bylo horko, tak nevíte co to je rozvážet po Praze toskánské víno :-) Dříve jsem si myslel, že když se ručička na ukazateli teploty motoru dostane do červeného pole, musím auto zastavit a motor vypnout. Pak mě někdo z internetu poučil, že to je úplně blbě, protože se tím taky vypne čerpadlo chlazení a motor se dál ohřívá. Nejlepší je jet dál a pustit naplno topení v kabině! To odvede přebytečné teplo z motoru a jeho teplota rychle klesne. Dobrý řidič proto s sebou vozí lahev chlazené minerálky :-) Šťastnou cestu! Pokračování textu
Vernaccia přijela!
Zemětřesení se italsky řekne terremoto. Naučil jsem se to slovo v sobotu ráno, protože dva malé otřesy zasáhly San Gimignano v noci na sobotu. Nic vážného, místní vtipkovali na Facebooku ve stylu „Protřepat, nemíchat!“ Vína ze San Gimignana přijela už v pátek v poledne, takže jsem měl dobrý důvod ke kontrole. Pokračování textu
Orvieto na oslavu 12 let Skleničkova blogu
Jako každoročně i letos jsem chtěl na výročí založení Skleničkova blogu zapomenout. Že se tak nestalo, za to může Giovanni Dubini a jeho víno Campo del Guardiano, jedno z deseti nejlepších vín celé Umbrie. S objednávkou květnových komunitních bedýnek jsem si z Palazzone přivezl i dvě archivní lahve. Když jsem večer přemýšlel, jaké víno by se hodilo otevřít do večerních středočeských veder, vzpomněl jsem si na Campo del Guardiano 2012. Trochu neobratně se to rýmuje s výročím, blog bude mít 27. června dvanáct roků. Pokračování textu
Moravský Sylván, spokojenost i pochybnosti
Před několika dny jsem tady poplival dvě Sangiovese z Lídlu. Stále si myslím, že zaslouženě (a že jsem se ještě hodně mírnil), ale v sobotu jsem v Lídlu udělal další nález. Hned vedle regálu s nejodpornější verzí Sangiovese co znám jsem našel regál s moravskými víny. Jednu polici zabíraly lahve Vinselektu Michlovský, pět nebo šest druhů z řady Salon Vín ČR. To je ta jakoby rukou psaná etiketa s Michloského podpisem (na fotce vpravo, ve skleničce je bohužel Grechetto z lahve vlevo). Před mnoha lety jsem měl z téhle řady několik vín a udělaly na mě dojem. Tak jsem s klidem vytasil 149 kaček. Víno i cena jsou úplně v pořádku, ale přesto zůstaly drobné pochybnosti.
Sylvánské zelené 2017 zemské, partie 3203, Vinselekt Michlovský
Pokračování textu
Oregonský Riesling, Kolumbiana II
Ještě jednou kolumbovské zápisky o víně vypěstovaném „někde na hranici mezi Oregonem a Kalifornií, daleko od civilizace.“ Podle promo poznámek na zadní etiketě se zdá, že má jít o single vineyard Riesling z Rogue Valley, ale pohlížím na to s velkou rezervou (viz předchozí Big Salt). Podle etikety mají obě vína jiné výrobce, ale podle grafického zpracování předních i zadních etiket bych vsadil svoje ojeté auto proti nanuku z Penny, že to je tentýž výrobce (nebo přinejmenším všechny etikety dělal jeden grafik). Vinnetou a Old Shatterhand jsou minulost, po prériích už neběhají stáda bizonů, ale když luštím americké etikety a obsahy lahví, jsem jak Kara ben Nemsí poprvé na Divokém Západě. Pokračování textu
Big Salt and Pepper
Včerejší výpadek produkce vinného čtiva padá na konto středečního pozdního sběru o vínech z Lídlu. Takové téma vysaje energii na mnoho dní! Obě vína jsem druhý den vylil, nespolkl jsem dohromady ani deci, ale dokončení článku a korektury spotřebovaly všechnu moji energii. I Pán Bůh by po takové šichtě ve čtvrtek odpočíval! Doufám, že jsem zásobu silných témat pro tento měsíc vyčerpal a můžu se věnovat tématům relaxačním. Komu by se přesto zachtělo silného čtení a velkých myšlenek, doporučuju sledovat parodické zápisky z cesty Václava Klause cruiserem Okolo Británie nebo vizionářské projevy Jana Hamáčka. Pokračování textu
Dlouhý, předlouhý pozdní sběr, samožerský a naštvaný
Buongiorno, ragazzi! Dnes samožersky, protože se budu zabývat tématy a problémy, které (asi) zajímají jenom mě, a naštvaně proto, že mě FTIM dostihla zpráva, že mi nejmenovaný dopravce na cestě k zákazníkovi rozbil bedýnku s vínem. Nechtěl jsem začít psát s pěnou u huby, ale hned mi bylo jasné, že dnes přijde ta zřídkavá příležitost napsat o víně něco ošklivého :-) Pokračování textu
SKB 76 Toskánsko je nejvíc!
Titulní slogan padl před několika lety v komentářích na blogu, tak si ho přivlastňuju. Když jde o Itálii, Toskánsko je nejvíc – je nejvíc italské, turistické i vinařské. Asi nemá cenu to vykládat někomu, kdo nemá rád Itálii a Toskánsko, a tím jsem snad všechny takové odradil a můžu už mluvit jen ke svým :-) Prázdniny jsou za rohem a já se rychle snažím dát dohromady bedýnku a dovézt víno, které je pro mě srdeční záležitostí. Léto je tady a doma ani lahev Vernaccie di San Gimignano. Pokračování textu
Dvě vína do vedra s minerálními chutěmi
Foto Graziano Signorini
Konečně přišlo léto s tropickými teplotami! Na Facebooku vidím, že před rokem touhle dobou už jsem měl zralé višně, teď mi alespoň dorazila vína z Orvieta. Zvolna dospívám k tomu, že do letních veder se nejvíc hodí vína, vypěstovaná ve velkých vedrech (=Orvieto a vůbec Itálie) a nejlépe s výraznou minerální chutí. Něco jako chlazená minerálka Mattoni nebo Magnesia do auta na dlouhé cesty. Přemýšlel jsem, co z toho plyne pro vína vhodná do středoevropských zim, a vyšla mi zase vína vyrostlá v horkém počasí (Orvieto, Toskánsko, Španělsko). S víkendovým nadhledem bych přidal ryzlinky. Na úvodní fotce je nástup účastníků víkendových slavností v toskánském San Gimignanu. Pravidelné čtenáře Skleničkova blogu jistě nepřekvapí, že tradiční barvy kroje v San Gimi jsou žlutá a červená. Nápověda: Vernaccia a Sangiovese! Pokračování textu