Pár fotek z francouzské degustace

BL P1400095 Vitage Comp

Hned na prvním obrázku je důvod, proč to dnes bude fotoreport. Obchodní oddělení francouzské ambasády přivezlo 15 francouzských vinařů a obchodníků s vínem. Degustace se nekonala (jak bývá při podobných příležitostech obvyklé) v některém z pražských hotelů, ale v budově francouzské ambasády na Velkopřevorském náměstí. Staré obrazy, gobelíny a stylový nábytek dodaly nevídanou noblesní atmosféru.   Pokračování textu

Klasické Beaujolais od Desvignes

P1190864 Octavia u Lancié

Z cyklu vzpomínky na léto
Možná bych tady mohl propagovat Beaujolais víc, hlavně teď v zimě, ale moje zážitky a vzpomínky na region jsou rozdělené podle ročních období. První návštěvu jsem dal v dubnu 2005, bylo to studené předjaří. Víno jsem si užíval, ale krajinu a region moc ne. Podruhé to bylo v únoru 2015. Popisoval jsem to třeba tady a tady. Objevil jsem tam tři špičkové vinaře (a dovezl vína od dvou z nich), ale počasí bylo vysilující. Zima a větrno, zdržel jsem se jen tři dny s nabitým programem (čtyři návštěvy vinařství denně) a cestou zpátky jsem byl úplně ztahaný.

Pokračování textu

Dvě jednoduchá a skvěle pitelná vína z Franků

BL P1400024 Easy Drinking Schaffer
Easy Drinking je nová řada vín franckého vinařství Egon Schäffer. Chtěl jsem přidat přívlastek „konzumní řada,“ ale to je trochu matoucí, možná by se líp hodilo „módní řada.“ Už jsem psal, že mladý Peter Schäffer zvolna přebírá práci v podniku, tohle je (spolu s novou milerkou 2017) jeho první viditelný počin. Easy Drinking jsou tři bílé směsky, pojmenované Easy, Drin a King. Předpokládám, že nejde o žádnou změnu kurzu a vinařství bude dál sázet především na Silvanery, a po dvou měsících odkladů jsem otevřel první lahev. Odklady zavinila moje apriorní nedůvěra k novotám a experimentům a konzervativní lpění na klasických formách. Obecně se v klasických jednoodrůdových regionech do směsek používají hrozny, které nesplňují kvalitativní požadavky na první ligu, tedy na klasická vína, proto se na podobné směsi dívám skepticky.   Pokračování textu

Pro zábavu i poučení 2 – Prelát

Ještě jeden brífink před lednovou degustací moselských ryzlinků se Stefanem Erbesem. Jak je vidět z (předběžného) seznamu vín, chci na degustaci přivézt co nejvíc devadesátoletních vín z Erdenského Preláta. To je vinice, o kterou mnozí milovníci ryzlinků ani nezavadí – stručně proto, že vinice je malá a vína z ní jsou extrémně drahá (kde jsou ty časy, kdy jsme za nejdražší ryzlink považovali alsaský Clos-St. Hune). Pro zájemce o degustaci připomínám popularizační video s Ernie Loosenem, které jsem tady měl už dříve. Dr. Loosen je jedním z desítky podniků, které profitovaly na zlobovaném nafouknutí vinice z původních 0,4 na 1,5 hektaru vinařským zákonem z roku 1971. Až do té doby byl Erdener Prälat monopol v rukou rodiny Berresů, jejichž vína budeme mít právě na lednové degustaci. A především doporučuju úplně zásadní přehled informací o Prelátu na webu Mosel Fine Wines tady. Některé informace rychle zastarávají, takže třeba závěrečný soupis výrobců už není přesný, ale k pochopení významu vinice je to velmi užitečný přehled.

FB P1380972 1993 Prelat Etiketa

Pravidelní čtenáři už vědí, že se ode mě nedočkají výkřiků typu STROP nebo absolutní špička!!!, ale 1993 Erdener Prälat Auslese od Berresů, které jsem ochutnal poprvé na konci srpna, pro mě bylo úplně přelomové víno.

Pro zábavu i poučení

Titulek je z dávného věnování do jedné knihy, ale dobře se hodí do dnešního textu. Ten má navazovat na čtvrteční pozvánku na soukromou degustaci s moselským vinařem Stefanem Erbesem v úterý 29. ledna. Je to už šestá Stefanova návštěva v Praze a pátá degustace, tak jsme přišli s konceptem, který převyšuje běžný provoz na Skleničkově blogu jako Empire State Building Polabí. Stefan přiveze sérii ryzlinků, které dělali s otcem Karlem v devadesátých letech pro jiné ürzigské vinařství, C. Berres. Včetně devadesátoletních ryzlinků z ikonické vinice Erdener Prälat (o Prelátu se obvykle tvrdí, že vína extrémně dobře vyzrávají a dvacet roků není nic :).

P1140456 Karl Erbes

(Na fotce vpravo Karl Erbes na prvomájovém koštu vín v moselském Ürzigu 2014.) Jako přípravu na pražskou degustaci nabízím článek s Karlem Erbesem o přelomových šedesátých letech dvacátého století ze zásadního newsletteru Mosel Fine Wines. „Měl jsem tehdy motorku, dodávku a veliký svazek klíčů od všech sklepů,“ říká dnes osmdesátiletý Karl Erbes o době, kdy dělal sklepmistra více než sedmi moselských vinařství. Všech současně :-) a nebyla to žádná béčka, všechna se později stala zakládajícími členy německého vinařského sdružení VDP. Stručný výtah z článku jsem měl už v roce 2017 tady. Pozvánka na degustaci je tady, kopie článku z Mosel Fine Wines v angličtině je tady.

Mosel Fine Wines No33 Jan 2017

Proti zimě, proti inverzi. Itálie!

BL P1390992 Vermentino 2017 Antinori

Mezi moje nejdůležitější italské evergreeny patří Chianti Classico od Fontodi a Vermentino od Antinoriho. Každý z jiných důvodů. Fontodi je pro mě měřítko, kam až v kterém ročníku může Chianti dojít. Něco jako kovový metr uložený v Sévres u Paříže (vzpomínky z fyziky!), se kterým se všechny metry na světě porovnávají, ale jedině ten v Sévres je ten pravý. Kdybych si musel vybrat jedno jediné víno na pití až do konce života, určitě bych přemýšlel o základním Chi Classico od Fontodi.   Pokračování textu

Už to začalo

Lorenzo Reina

Už je to tady… začalo nejhnusnější období roku, tři měsíce inverzního počasí bez slunce, za to se zimou a vlhkem. Tady na blogu jsem se z toho často vypisoval texty o dovolených ve slunné Itálii (jednou i Francii) a spoustou fotek. Poznám, kdy mi teče do bot – tak jsem v pátek jel z Prahy s lahví Antinoriho Vermentina, paklíkem italské Giuncaty a pytlíkem italských neloupaných lískových oříšků, rozhodnutý vypsat se ze stesku a chmur vzpomínkami na letní dovolené. Večer mi Facebook ukázal článek o Lorenzu Reinovi. Sicilský pastýř celých třicet let stavěl amfiteátr v nadmořské výšce tisíc metrů. Kámen po kameni. Potom ho přihlásil na benátské Biennale. Že Lorenzo Reina pase ovce, to je jasné z rozmístění sedaček v amfiteátu.

Taky se vám někdy zdá, že život stojí za hovno? Ještě to zvažte… :-)  Původní článek je tady, to Vermentino, oříšky a giunkátu dám někdy příště :-)

Degustace archivních ryzlinků se Stefanem Erbesem

PF 2019Všem čtenářům vinšuju štěstí, zdraví a úspěchy v novém roce!

Na konci ledna přijede už pošesté do Prahy vinař Stefan Erbes z moselského vinařství Karl Erbes. Popáté v řadě si převezme diplom BEST WINERY***** soutěže Prague Wine Trophy a popáté spolu provedeme degustaci pro účastníky Komunitních bedýnek a čtenáře Skleničkova blogu. Kromě několika vín z aktuálních ročníků chci degustaci dát úplně vyjímečnou náplň a nabídnout vína z jedné z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší?) moselských vinic Erdener Prälat z devadesátých let dvacátého století.   Pokračování textu

O Sylvánu a vánočních sušenkách

BL M_ 034 Schaffer Tasting

Už v pravěku Skleničkova wineblogu jsem psal, jaká je to pohoda, když se můžete spolehnout na etiketu. Měl jsem na mysli francouzské, italské a rakouské apelace. Že je rakouský Veltlín suchý, svěží a pepřový, moselský ryzlink má ostrou kyselinu a půl lžičky zbytkového cukru a Chianti je suché, ohnivé a lesní. Příležitostně k tomu někteří vinaři přidávají drobná upřesnění. Francký Silvaner v tradiční baňaté lahvi je suchý, travnatý a pepřový. Když se takové tradiční vinařství rozhodne experimentovat, zabalí víno netradičně do burgundské lahve s netradiční etiketou. Jak by chtělo říct pozor! Uvnitř je to jinak, než byste čekali! A někdy k tomu stačí, že místo úplně dosucha nechal víno prokvasit se dvěma gramy zbytkového cukru… (na horní rozostřené fotce z mobilu z listopadové degustace v Escherndorfu je to třetí zleva :-)    Pokračování textu

Dva suché ryzlinky ze dvou sousedních vinic

BL P1370962 Loď z Erdener Treppchen

Stává se ze mě staromilec. V CD přehrávači točím první šedesátoletní alba šramlisty Johna Hartforda a na vánoční svátky bych se nejraději připravoval tak, že bych se zavřel doma a odhlásil se ze všech stresujících aktivit. Ideální týden před Vánoci bych strávil prohlížením starých fotek! Spoustu dárků jsem letos pořídil na internetu, je to mnohem pohodlnější než chodit po obchodech. Včera večer mě napadlo, že bych se mohl vymluvit na nachlazení a úplně se zavřít doma. Každý večer bych si otevřel jednu lahev suchého ryzlinkového sektu 2015 a udělal si pyžamový týden.     Pokračování textu