Mladý Morgon, Côte du Py 2015

P1310256 Cote du Py 2015

Beaujolais je perfektní celoroční víno – v zimě jako alternativa k plnějším, robustnějším červeným. V létě se díky lehkosti podobně uplatní, když dlouho otvíráte jen bílá vína a chcete nějakou změnu. Bohužel mě nenapadá nějaká výlučná příležitost, kdy by se základní Beaujolais uplatnilo přednostně, jako první volba. To jsou pro mě jen ta nejlepší vína z Beaujolais, třeba Janinovo Clos du Tremblay nebo Javernières od Louis-Claude Desvignes.   Pokračování textu

Mrznu

Sahara

O správné teplotě podávání vína se toho už napsalo tolik, že přidat něco nového se zdá být nesnadné+ až nemožné. Přesto po minulém týdnu, kdy jsem dostával zimotřas už při pohledu z okna a teploměr ukazoval deprese, dodám poznámku o správné teplotě pro červená vína: 50 až 60 stupňů. Celsia. Zatím jsem nepřestoupil na grog, ale jestli mráz vydrží, koupím rum s lodičkou.   Pokračování textu

Ty naše Piemonty

P1190824 kopce za Fleurie, Poncié

Tušil jsem dopředu, jak to dopadne se základním Janinovým Beaujolais Villages, ale povinnosti (a zvědavosti) se nemá vyhýbat. Nový název Piémonts by se dal přeložit jako Podhůří a napovídá, že vinice leží na úpatí božoléských kopců. Už dopředu se dalo uhodnout, že víno nebude mít nic podobného s víny italského Piemontu – ta bývají spíš tenčí, ale Janinovou značkou je koncentrace.   Pokračování textu

Krásně pitelné základní Beaujolais

BLOG P1270340 Benoit ve vratech

La Voûte Saint Vincent 2015 Morgon AOC, Louis Claude Desvignes
Další vzorek velkého ročníku ze špičkového božolésného vinařství. Titulek připomíná můj první zážitek z degustace před dvěma roky: La Voute je základní víno vinařství, při kterém jsem si řekl, jestli tohle je základka, tak co ještě proboha mají dál? Desvignes lahvují dříve než předchozí Janin, typicky o prázdninách. Když jsem u nich byl na návštěvě v červenci 2015, zmiňoval se Benoit Desvignes, že vstával ve čtyři ráno kvůli lahvování – aby skončil dřív, než začnou vedra.    Pokračování textu

Esence Beaujolais

P1310203 Vignes du Tremblay 2015 Janin

Vignes du Tremblay 2015 Moulin-à-Vent AOC, Domaine Paul Janin (et Fils)
Temně rudá barva si zaslouží přídavné jméno ostružinová. Eric Janin opět nezklamal a v ročníku 2015 dostál tomu, co o něm už dva roky píšu: vzhled prozrazuje velkou koncentraci vína. První charakteristika, která mě napadla: Magnum za cenu sedmičky! Kdybyste jeho Tremblay naředili vodou 50:50, ještě pořád by to mohlo být slušné Beaujolais. Podle koncentrace poznáte Janina stejně jistě jako podle třech pruhů Adidas.

Podobné je to i ve vůni, která je intenzivní, ale ještě hodně zavřená a nepřístupná. Hodně ovoce, ale málo zralé, a nevyzrálé třísloviny ze stopek. Podobně v chuti, výborná kyselina, hodně ovoce, koncentrace, intenzita, lesní ovoce, nezralost a závěrečné taniny. Tentokrát jsem s vinařem o ročníku nemluvil, ale Eric Janin obvykle lahvuje na konci následujícího roku (až po další sklizni) a vínu prospěje rok odkladu. Víno ukazuje obrovský potenciál k archivaci, je nabušené ovocem a koncentrované přesně tak, jak byste si podle časopisových článků představovali ročník 2015, ale Janin prostě dělá vína k delší archivaci. Nejdříve za rok, ideálně za tři roky.

Připomínám živé vydání Skleničkova blogu v podobě únorové degustační večeře s moselským vinařem Stefanem Erbesem a jeho víny! Podrobnosti o večeři jsou tady, přihlásit se můžete tady.

Chardonnay z Burgundska nebo z Beaujolais, jak chcete

Beaujolais přijelo, třetí božoléské bedýnky jsou na světě! Už dva týdny urputně sleduju předpovědi počasí a přelévání mrazů na mapě Německa a Francie. V úterý před polednem mi volal kamarád špeditér, že se ve středu nasune krátká obleva. „Buď to naložíme ve středu, nebo pak zas až za čtrnáct dnů!“ Když jsem ve čtvrtek vyložil paletu, ukazoval teploměr osm nad nulou. Večer přinesl klasické vraždění neviňátek. První otevřená lahev bylo Chardonnay.

P1310183 2 lahve

Argiles 2015 Beaujolais Villages Blanc, Domaine Paul Janin et Fils
Už jsem o víně psal tady, že by se jako Macon Villages asi líp prodávalo, ale Eric Janin je patriot (a v Beaujolais absolutní špička), takže si ze dvou možností vybral Beaujolais. Prodá ho stejně, má ho každý rok jen kolem dvou tisíc lahví. Letos změnil etiketu i název vína na Argiles. Dnes jen hodně stručný nástřel, víno se hodně liší od minulého ročníku a bude lepší se k němu vráti v červenci.

Ve skleničce hodně teplá, vyzrálá barva. Jantar to ještě není, ale nápadné ano. Na nose zralé citrusy až do sladkého tropického a žlutomasého ovoce (blumy). Vůně mi napoprvé připomněla červencová vedra v Beaujolais, ostatně jsem s dětma strávil týden v červenci u Maconu, sotva dvacet kilometrů od Janinů. Horko pokračuje i v chuti, hodně zralé ovoce (přiznám se, že se v chuti připomněly i sušené švestky a napadlo mě, jestli ve víně neskončily i nějaké modré hrozny :-) Jen 13% alkoholu. Víno má dobrou kyselinu, ale díky vysoké koncentraci  (typické pro Janina) a plnosti působí sladce. Podtrhuje to zatím hodně výrazný barikový sud. Předchozí ročník přichází do příjemné pitelnosti právě teď, ročník 2015 by měl počkat, až se barikový sud vstřebá a zharmonizuje. Nebude to žádný nerovný boj, víno má spoustu ovoce, ale potřebuje trochu odlehčit od sudu a plnosti :-) Už teď je to hodně zajímavé.

Jednu nebo dvě beaujolaiské bedýnky pro opozdilce ještě sestavím a připomínám živé vydání Skleničkova blogu v podobě únorové degustační večeře s moselským vinařem Stefanem Erbesem a jeho víny! Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.

Čtvrteční čtivo o víně

P1190750 Degu Janin

V pondělí jsme na návštěvě u kamaráda objevili v chladničce parádní Beaujolais. Janinovo Vignes du Tremblay 2013, Moulin-a-Vent AOC z prvních beaujolaiských bedýnek v únoru 2015. Kamarád ho (poměrně velkoryse) otevřel, nebyl jsem si jistý, jestli jsem ho vůbec měl pro sebe doma. Jeden z dovezených ročníků na mě nezbyl a ochutnával jsem ho jen s vinařem ve stodole.   Pokračování textu

Karl Erbes, Stefan Erbes a večeře s vinařem

stefan-erbes-s-krosnou-eiswein-960

V pondělí ráno jsem zmizel do rodných Pardubic na rodinnou oslavu. Velkou radost mi udělaly objednávky moselských ryzlinků, které přišly během mé nepřítomnosti u monitoru PC. Stihl jsem sledovat jen e-maily, které by za ten den vydaly na dobrý a nabitý článek, počínaje zásadním oceněním pro alsaské vinařství Kuentz-Bas a konče článkem webového magazínu Mosel Fine Wines, věnovaném Karlu Erbesovi jako předchůdci dnešních Létajících Vinařů. Těšte se, z toho ještě budu citovat :-) Teď jen autentický komentář jeho syna Stefana Erbese k úvodní fotce, vypůjčené bez dovolení: „Na londýnské autobusy taky napřed čekáte věky a pak přijedou dva najednou. Po několika ročnících bez mrazů jsme mohli sklízet ledové víno ne jednou, ale dvakrát za sezónu. První jsme sbírali 5. prosince při minus 7 stupních, druhé 6. ledna při minus deseti.“
Pokračování textu

Pozdní sběr novoroční

p1310171-rampouchy-zima

V sobotu ráno jsem si říkal, na co bych si vlastně stěžoval? Na střeše domku taková rampouchová krása, Stefan Erbes mi z moselského Ürzigu napsal, že v pátek posbíral při minus deseti hrozny na Eiswein (a má ho sto litrů) a mně dokonce při minus deseti ráno nastartovalo auto! Opakovaně se mi daří objevovat skvělá vína doma i ve světě (občas i taková, jaká si sám nemůžu dovolit pít). Mám to dobrý!   Pokračování textu

Pinot Noir 2006. Nikomu to neprozraďte.

Minulý rok jsem česká vína flákal, a myslím tím vína z Čech, ne vína z Moravy. Začít v novém roce degustační poznámky mělnickým Pinotem může vypadat jako úlitba lokálpatriotismu nebo laciné rozhřešení, ale není tomu tak. Ve skutečnosti mě hned po otevření jako první napadlo, že tohle bych si měl nechat pro sebe. Mlčet. Neprozraďme nic co víme! Mlčenlivost chrání nás :-) pamatujete? Dnešní víno je totiž parádní a navíc snadno dostupné.

p1310167-pn-2006-kraus-ve-snehu

Pokračování textu

Ohlédnutí za víny roku 2016

p1220644-vyhled-z-okna-sklenicka

Druhý díl samožerského ohlížení se za uplynulým rokem, tentokrát za dvanácti víny. Na rozdíl od pondělního vzpomínání na události se na to těším. Vína byla výborná a sám dopředu nevím, která země původu nakonec dodá nejvíc vín. Stejně jako v roce 2015 jsem úplně vynechal Moravu. V červenci jsem si udělal radost a zatáhl dceru na Horňácké slavnosti, ale domů jsem přivezl vína z rakouského Poysdorfu. Pokud jde o moravská vína, mohl bych beze změny zkopírovat odstavec z loňského Ohlížení, tohle už není můj boj a víc to nechci komentovat.   Pokračování textu