Měl to být inovativní příspěvek, dvakrát toskánské Vin Santo od dvou různých výrobců. Samozřejmě chápu, že toskánské slaďáky nikoho nezajímají atd… ale vypadalo to jako vyjímečná příležitost. Nakonec z toho bude jen jedno Vin Santo. Druhá láhev (Vin Santo di Carmignano 2013, Fattoria Ambra) má sice poškozenou etiketu zrovna v místě, kde byla trojka (2013), ale těsně před otevřením jsem zjistil, že má i zadní etiketu a tam je trojka nepoškozená. Takže s trochou tolerance ji ještě můžu prodat nebo darovat, a otevření jsem odložil. Darování je ostatně osud všech toskánských slaďáků, co jsem dovezl. Bylo jich několik krabic od různých výrobců a všechny jsem rozdal, nikdo nikdy nic nekoupil. Můžeme se chlácholit, že za to může cena (350 ml lahvička typicky za 900 kaček), ale já bych si vsadil na neznalost. 

Ještě pár slov o historii. Vin Santo je toskánské bílé víno, připravované z hodně zralých hroznů sušených na rohožích, takže ekvivalent našeho slámového vína. Když mě poprvé vinař v Guardistallo vzal na půdu, kde se v průvanu hrozny šest týdnů vysouší, byl jsem ohromený. Tak krásné zdravé hrozny jsem ještě neviděl. Hned mi taky došlo, čím to je. Byly pečlivě vybrané, protože jedna nahnilá bobule by za šest týdnů zničila všechny hrozny. Nejsladší vína se vždycky vyrábějí z nejlepších hroznů.

Druhý trik se skrývá ve výrobním postupu. Vylisovaný mošt se stočí do malého sudu (typicky 150-litrového), ale jen do dvou třetin plnění, a nechá se tam bez otevření pět roků. Víno má v sudu velkou hladinku přístupnou vzduchu a oxiduje, a za pět roků proběhne první kontrola. V některých případech vznikají velkolepá vína projevem podobná koňaku, v posledních letech jsem se ale občas setkával i s Vin Santo bez oxidace a s oslnivě ovocným projevem, jako kdyby vyzrávaly v nerezovém tanku. Tradiční oxidativní postup nechává spoustu prostoru pro náhodu a překvapení, původní hrozny bývají botrytické a tak je rozsah chutí široký.

San Gimignano Vin Santo 2015 DOC, San Donato
Výrobce (web) provozuje velké agriturismo, letní ubytování pro turisty na předměstí San Gimignana, ale v místě je známý i jako výrobce Vernaccie. Ve Vin Santo má samozřejmě Vernaccii plus Malvasii a Trebiano. Ve skleničce je nazrzlá koňaková barva, zpočátku se zřejmým zákalem, zřejmě bez filtrace. Na nose je lehce oxidativní vůně přezrálých hroznů a voskově botrytických projevů s nápadným alkoholem (16%). V chuti je víno středně plné, koncentrované, s ostřejší kyselinou a nápadným akordem kyseliny a svěžího koření, zase vyšší alkohol, zralé hrozny a botrytis, až do karamelu. Celkový dojem: je to tradiční Vin Santo v tom smyslu, že je použitá oxidace v nezaplněném sudu, byť oxidativní provev je docela dobře vyvážený s primárním ovocem, žádný extrém. Je patrná snaha o vyváženost, ale celkově je projev spíš vesnický než elegantní. Soukromě mám rád botrytické slaďáky a bílé Toskánsko (víno, to není rasismus prosím), takže mě tohle Vin Santo baví. Pokud byste dokázali nemyslet na cenu (v e-shopu vinařství 35 EUR za půl litru) a užívat si nenáročné lehké sladké pití s toskánským charakterem, tak to je ono. Přivezl jsem si je někdy v roce 2021 a jak píšu výš, neprodává se, takže nezbejvá než je vypít, ale nestěžuju si :-)