Sassicaia je asi největší italská legenda, víno na kterém se dají demonstrovat přednosti i slabiny apelačního (denominačního) systému, ale taky víno, které každoročně končí v první desítce nejlepších italských vín, ať už ty žebříčky sestavuje kdokoli. Poprvé jsem ji ochutnal v malém toskánském bistru v roce 2007, ohromila mě tak, že jsem jednu lahev koupil. To by nebylo nic tak světoborného, kupovat víno je můj dávný koníček. Ale s cenou 120 EUR Sassicaia vysoko překonala všechny moje nákupy, dodnes jsem nic dražšího nekoupil.
V půlce ledna jsem na Facebooku vyvěsil samožerskou fotku ze vstupu do vinařství Tenuta San Guido s výzvou, jestli se někdo přidá na víno :) Myslel jsem, že je u nás Sassicaia známější, ale neozval se nikdo. Zatímco o víkendu dominovaly českému Facebooku zprávy o spolupráci Policie ČR se skalními Slávisty, na italském vládla jediná zpráva. Snad všichni mí italští přátelé sdíleli oznámení o odchodu dvaaosmdesátiletého Giacomo Tachise, enologa, který stál za stvořením Sassicaii, Solaii a Tignanella, tří nejslavnějších Supertoskánců. Tak jsem dostal dobrý důvod otevřít jednu hodně speciální lahev.
Vlastně jsem o Giacomo Tachisovi nic nevěděl až do víkendu, ta známá část legendy o Sassicaii mluví jen o markýzu Incissa della Rocchetta s tím, že podíl Pietra Antinoriho spočívá spíš v obchodu a marketingu. Pro ty, co to neznají, jen zjednodušeně: markýz byl obdivovatelem bordeauxských vín a rozhodl se vytvořit v toskánském Bolgheri víno bordeauxského typu. Dnes to nevypadá tak šíleně, protože Bolgheri je právě tím proslulé, má přímořskou rovinu s vinicemi v nadmořské výšce kolem dvaceti metrů a blízké kopce s kamenitými terény. Ale v toskánských vínech bylo povolené Sangiovese a další místní odrůdy, žádné kabernety. A pan markýz postavil víno na Cabernetu Sauvignon s malým přídavkem Cabernetu Franc.
Hned od počátku to byl obrovský úspěch (legenda tvrdí, že to mělo být víno pro soukromou potřebu a nemělo se prodávat, Cabernet Sauvignon sázeli v roce 1942 a první prodávaný ročník byl až 1968), jen se víno muselo zatřiďovat do té nejnižší škatulky, protože Cabernet Sauvignon prostě v Toskánsku nesměl být. Úspěch byl tak veliký, že se našlo spousta napodobitelů a následně si vynutil změnu denominačních pravidel. Vznikla nová denominace Bolgheri (pro bordeaux-like směsky s kabernety, Merlotem a některými toskánskými odrůdami) a další denominace Bolgheri Sassicaia, určená jen pro jediné víno…
Jak vidno (fotka), už dávno jsem tam vzal i děti. Už jsem tady před pár lety psal o bolgherském paradoxu: Bolgheri je světově proslulý vinařský region, ve kterém existuje jen asi třicítka vinařství, a z nich jen dvě mají opravdu velká vína. Stačí dva a utáhnou to, i v globální konkurenci. Jenže ukažte mi někde jinde dva takové hráče?
Sassicaia 2004
Ani se mi nechce psát poznámky, mám k Sassicaii tak obdivný vztah, že na to slova nestačí a nemůžu být objektivní. Pamatuju si stále to červencové dopoledne roku 2007 a Castagnetto Carducci (nebo nějaké sousední městečko), kde jsem vyklopýtal z místního lahůdkářství po skleničce Sassicaii a nevěřícně mžoural do slunce. Nic tak jemného jsem do té doby nepil! Od té doby jsem ochutnal spoustu dobrých vín (a některé i v objemu celé lahve), ale Sassicaia stojí stále mimo jako kategorie sama pro sebe. Z technických poznámek výrobce je nápadné jen vápencové podloží vinic a pak už nic: kvašení v nerezových tancích s řízenou teplotou (30 stupňů) a dvoutýdenní macerace slupek s potápěním matolin. Jablečno-mléčné kvašení stále v tanku, až potom dva roky vyzrávání ve francouzských barikových sudech. Nic překvapivého.
Střídmá ambaláž, jednoduché fonty, masivní cínová záklopka i celokorek. Ve skleničce temné černorudá barva, neprůhledná a pravděpodobně bez filtrace. Komplexní vůně se zralým ovocem, lehoučkým parfémovým tónem, dřevo. Intenzivní, ale ne přehnané, jemné a klidné. V chuti hodně plné, černorybízově ovocné, suché, koncentrované, krásně spojené a harmonické. Trochu ohnivé alkoholem (13,5%), ještě s taninovým závěrem a výraznou mineralitou. Dlouhé, ale hlavní ovocná chuť se v dochuti rychle vytratí. Těšil jsem se, že se dozvím něco o Cabernetu Sauvignon, ale v projevu cítím víc Toskánsko než kabernet. Dobře se to pije, pořád nemáte dost :o) A samozřejmě, projevem je víno už harmonické a ohlazené, ale stále mladé a určitě by vydrželo dalších jedenáct let. Sklenička 97bodů/100, s očekáváním, že se ještě může zlepšit.