Tim Atkin MW dal na web slušně vyvážený (nepanikařící) text o globálním oteplování a vinohradnictví (tady). Nebo spíš o projevech toho, čemu někteří panikáři říkají globální oteplování – jako popírač GO nemohu jinak :-) Zábavné informace o tom, že díky zvyšování teploty někteří jihoafričtí vinaři sklízeli už v prosinci 2015 a potřebovali speciální povolení, aby mohli vína označit jako ročník 2016 – to je to, co dělá současnou vědu vědou, ne prognózy a závěry, protože ty budou rychle zpochybněny nebo vyvráceny v dalších publikacích.  

Samozřejmě mě nejvíc zajímají informace týkající se evropských regionů. Že je za zvyšující se kvalitou anglických vín (kromě umu anglických vinařů, of course) taky počasí, to je jasné. Že by se v Burgundsku (díky průběžně zvyšovaným teplotám během vegetačního cyklu) dnes mohl pěstovat Viognier a Tempranillo, to beru jako vtip. Naopak si myslím, že za současným nárůstem kvality burgundských vín jsou vyšší teploty. Sám už si nepamatuju Burgundy minulého století (byl jsem v Burgundsku poprvé až v roce 2005), ale dobře si pamatuju dávný výrok Jancis Robinson, že v Burgundsku Pinoty špatně dozrávají a dva ze tří ročníků s tím mají vážné problémy (taky říkala něco o poor winemaking, ale nevěřte Masterům všechno!). Je to na videu, doporučuju skouknout!

Jako hltač informací se snažím dávat do souvislosti útržky informací o vinařství v dobách Karla IV. a v současnosti a vychází mi, že současný nárůst teplot bude (ehm, pravděpodobně) jen dočasný. Nejspíš jsme se ocitli na Zemi v několika šťastných desetiletích, kdy burgundské Pinoty (z dlouhodobého pohledu zcela vyjímečně) dobře dozrávají, německé ryzlinky nejsou excesivně kyselé a občas několik málo odrůd docela dobře dozraje i na Moravě. Rozumím tomu, že podnikatelé jako Miguel Torres, kteří mají vinice (ačkoli to vypadá úplně nepřirozeně) na severní i jižní polokouli (občas ohrožené suchem na jedné i deštěm na druhé polokouli) se strachují víc než jiní lidé. Já si užívám toho, co réva (s pomocí počasí a šikovných vinařů) dává.