Do vedra raději otvírám vína s nižším alkoholem, ale už dva týdny přemýšlím o vynikajícím Chianti Colli Senesi 2022 od Panizzi se 14,5% alkoholu. Spočítal jsem si, že přídavek 60 mililitrů vody srazí alkohol asi o procento. Bál jsem se, že až naředím víno vodou, pukne zem a vzplane nebe, ale nic se nestalo :-) Výsledek není lepší než původní víno, ale má znatelně míň alkoholu a to je hlavní. Není zač! 

Aniž bych chtěl v horku otvírat kontroverzní témata, mám jisté předsudky vůči nepromyšlené archivaci vín :-) Tak jsem nedávno zjistil větší než malé množství archivovaných lahví nejmenovaného leč oblíbeného vína z Orvieta. Doufal jsem v lepší výsledek, ale ročníky 2014 a 2016 zklamaly. Slunce do duše mi vrátil až ročník 2017. Čímž se oklikou vracím ke kontroverznímu tématu archivace. Byl jsem ve vinařství asi třikrát, prošel vinice i sklepy, třikrát degustoval celou produkci s vinařem, ale stejně jsem narazil se dvěma ročníky, které papírově měly být ještě ve formě.

Campo del Guardiano Orvieto Classico 2017, Palazzone
Směs čtyř místních odrůd, vápencové vinice na tufových vyvřelinách, staré výsadby a školení čistě v nerezových tancích. Mladé Campo del Guardiano mívá výraznou kyselinu, plnější tělo a wov-efekt pevného, strukturovaného vína, ale časem se mění. Sedmnáctka má po letech sytě žlutou barvu, na nose svěží květinová louka a žluté ovoce, v chuti stále drží vynikající kyselina, málo zralé meruňky a bílé broskve, lehkost a čistota. Zase je projev spíš jednoduchý, s pevnou kyselinou a příjemným minerálním koncem, čistý, přibližně tak jak si víno pamatuju mladé, ale už klidnější a zralejší, vynikající. 13,5% alkoholu, ale v současných teplotách osvěžující. Ještě mám pár lahví a vypiju je během léta, nečekám další zlepšení.

Připomínám zítřejší uzávěrku francké bedýnky: milerky, sylvány a ryzlinky Horsta Sauera jsou do současného počasí skvělá volba!