Ohledně Přibylových úletů v Lidovkách jsem si dal bobříka mlčení s tím, že mu nebudu zbytečně dělat reklamu, ale časová shoda jeho (zatím) posledního textu tady s Prosecco-testem Decanteru tady je k pobavení. Stejně jako otvíráky obou textů: „chvíle, kterým kdysi kralovalo šampaňské, jsou nyní chvílemi, kdy se do sklenek na krásný vinný mok s jemným perlením lije zcela nesmyslná šumivá vína typu prosecco“ (ufff, jedna gramatická a jedna pravopisná chyba!). To jsou Lidovky, Decanter otvírá článek takhle: „Prosecco has given Champagne some serious competition in the last few years, particularly at the mid and lower end of the sparkling wine market.“ (Na FB jde Decanter ještě dál: How much do you know about the favourite Christmas fizz, Prosecco?)

Věcně je to jednoduché: na svatbu dcery objednáte šampaňské, u ostatních příležitostí se rozhodnete podle vlastních příjmů a Prosecco často vyhraje. Napsal bych o tom víc, ale je to stejné jako s neslavně proslulým výrokem o tom, že víno může nakonec hodnotit jen vinař. Kdo dnes veřejně publikuje názory a texty, nemusí být nezbytně odborník v dané tématice (i když to určitě neškodí), ale musí umět formulovat srozumitelně, čtivě a přitažlivě (=zábavně). Krásně to ukazují komentáře Matta Kramera ve Wine Spectatoru – s Kramerem nás dělí celá kultura a vůbec netuším, jestli vystudoval Master Sommeliera nebo nic. Ale je inspirativní, nenudí a neprudí. Blogger nebo novinář by měl umět psát, vinař dělat víno. Nic víc v tom není :-)