Dvakrát Premier Cru, Pinot Noir a Sylván

P1200998 Maranges Hill
Jen zpaměti lovím, že vinice Premier Cru tvoří asi polovinu celé rozlohy apelace Maranges (to je hodně, jinak Maranges AOC má jen 156 hektarů). K vínu i k vinařství mám velkou náklonnost, ve vinařství jsem byl poprvé v roce 2007 a byla to pro mě důležitá návštěva. Poprvé  ještě s Markem Bouthenetem, po čase v roce 2015 jsem s jeho synem Antoinem degustoval La Fussière a bylo úplně jiné než ve letech 2007 a 2009. Tipoval jsem, že Antoine změnil výrobní postup a nechal odstopkovat hrozny, a uhodl jsem. Antoine převzal vedení podniku a přinejmenším u La Fussière nechává kvasit odstopkované bobule. První dojem v roce 2015 byl přitažlivě ovocný, v dalších letech se vlivem ročníku víno měnilo.  

BL 1430595 Maranges La Fussiere
Maranges Premier Cru La Fussière 2017, Domaine Bouthenet-Clerc
Ve skleničce je decentní světlá rubínovka se světlým okrajem, pěkně čistá. Na nose jemná ovocná vůně, zralé švestky, nižší intenzita, krásná harmonie. V chuti pěkná kyselina, plně tělo se zralým až navinulým ovocem, vyšší alkohol (možná glycerol, psaných 13% alkoholu). Jemné štiplavé taniny v závěru. Celkově spíš německý projev, sevřené a severské. Kultivované a čisté, ale k otevření za dva až tři roky.  Přivezeno před několika dny, pár zbylých lahví je tady.

M_ 023 Martin Schmitt

Sylvánské z Marsovy hory. Neumím německy, tak ani nevím, kam v názvu vína správně zařadit údaj, že Marsova hora čili Marsberg je Erste Lage (francouzsky Premier Cru). Smetanový, plnotučný Sylván jsem si z Randersackeru přivezl skoro před rokem na (pro mě) zásadní Velkou Sylvánskou degustaci. Pro prevenci korkové vady beru na degustace pokud možno lahev navíc, tahle je z listopadového výletu do Franků poslední. Pokusím se vyhnout opakování myšlenek (nebo polomyšlenek), které tady v souvislosti se Sylvánským často píšu, ale přiznám se, že pokud jde o dovolenou, jsou Randersacker, Escherndorf a Würzburg destinace mých snů.

O Sylvánském se říká, že dává výborná lehká vína kabinetního střihu s nízkým alkoholem. Je pravda, že franckých lehkých travnatých Silvanerů jsem se ještě nenabažil (a asi nikdy nenabažím), ale zrovna tak mě přitahují plnotučné pozdní sběry z escherndorfského Lumpa nebo randersackerských kopců, a úplně jsem propadl Schäfferovu Silvaneru Grosses Gewachs Am Lumpen, kde už se odrůda ztrácí v minerálních a kořenitých chutích podle hesla Vinice je důležitější než odrůda.

BL P1430589 Silvaner Marsberg

2016er Randersacker Marsberg Silvaner trocken Alte Reben, Schmitt’s Kinder
Typická francká placatka Bocksbeutel se šroubem a (podle mě) geniálním logem vinařství. Ve skleničce středně plná citronově žlutá barva, na nose málo až středně intenzivní tráva, seno, citrusy, po chvíli až do meruněk, blum a broskví. Je tam i dost výrazný mokrý kámen a rozkvetlá horská louka… prostě žánrový obrázek, letní pálavská louka s potokem. V chuti harmonie a smetanová plnost. Pěkná kyselina, zralé ovocné tělo (od citrusů až po bílé broskve), neagresivní tráva a vyzrálý plný závěr s teplým kořením, po provzdušněním čistě popřovité. Dlouhé, hodně dlouhé. Plnost padá na vrub starým keřům (Alte Reben), čistota odrůdě a německé preciznosti.

Má to typickou sylvánskou lehkost, ale je to zásadně plnější v projevu a terroirovější. (Kdysi jsem napsal, že francouzské slovo terroir se v češtině neskloňuje, a teď tohle :-) tedy obrazně, je tam víc vinice než odrůdy. O prvních setkáních s escherndorfskými Silvanery Ërste Lage Egona Schäffera jsem psal, že jsou na mě příliš plné a minerální, že v nich vinice válcuje odrůdu. Od té doby se moje hranice posunuly, tohle víno na tom je v principu stejně jako Schäfferovi Lumpové, ale dnes už to beru jen jako rovnováhu a harmonii mezi odrůdou a vinicí. Dycky Franky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *