Dvě Nebbiola od Battaglia

P1130095 2x Nebbiolo Battaglio
Na dvě základní Nebbiola z Battagliova degustačního balíku jsem se vyloženě těšil. Jednak dobře vím, že Nebbiolo je těžký oříšek i pro pokročilé milovníky vína (nedávno si na něm vylámal zuby i Jamie Goode :o) Vína z Nebbiola bývají často nepřístupná, tříslovinová a s výraznou kyselinou. Jako by se bránila všem, kdo je chtějí pít dříve než deset let po sklizni. Když jste mladí, nechce se vám čekat deset let na milostnej zážitek, a když jste staří, deset let čekat nemůžete. Ale taky jsem už pil mladé Barolo z významné vinice, které bylo prostě zdravě pitelné a přitažlivé brzy po nalahvování. Většina zkušeností odrazuje, ale moje stručné zápisky z říjnového koštu s Gianlukou Battaglio se čtou jako z jiného světa: „kulaté, jemné a spíš lehké, s příjemnou koncentrací…“

Funtana 2012, Langhe Nebbiolo DOC, Battaglio
Valmaggiore 2011, Nebbiolo d’Alba DOC, Battaglio

P1130101 Funtana
Funtana 2012 má jednodušší etiketu i korek, Valmaggiore je o stupeň honosněji vybavené. Ve skleničce mají obě vína temně rudou barvu s kávovým odstínem, obě jsou zářivě čistá. Funtana má opojnou ovocnou vůni, podobnou se základní Barberou. V chuti vyrovnané, s odbouranou kyselinou jablečnou, ovocným projevem a jen vzdálenou připomínkou tříslovin. Úplně suché, jednoduché, ale vyvážené pití s 13% alkoholu. Jednoduchou strukturou a sázkou na primární aromatiku se podobá základní Barbeře, ale je to precizně provedené víno a cenu kolem 200 Kč bych asi nehádal. I přes veselou prvoplánovost se mi pro něj vybavuje pochvalná přezdívka – Samotok z Nebbiola.

Valmaggiore 2011 má serióznější, těžší květinovo-ovocnou vůni, v chuti je těžší, středně plné, suché (se 14% alkoholu), s pěknou kyselinou a vyzrále ovocným projevem. V chuti mix zralého žlutého a červeného ovoce, šťavnaté, podpořené tříslovinami. Slušně dlouhé, i když v dochuti vládne tříslovinová kořenitost. Hádám na velké sudy, dřevo je z projevu zřejmé, ale barik necítím (dodatečně jsem objevil nový web s technickými listy, Valmaggiore kvasí v nerezu, ale vyzrává ve velkých sudech). Moc pěkné, jen mám strach, že se po ohřátí budou příliš prosazovat třísloviny a závěr bude příliš hořký. Každopádně je to už seriózní víno pro náročnější konzumenty, s cenou odhadem těsně přes 300 Kč.

P1130103 Nebbiolo Valmaggiore Battaglio

Valmaggiore je „víc Nebbiolo“ jak ho znám, Funtana je spíš jednodušší víno postavené na primární aromatice. Podobně by se daly charakterizovat jeho dvě Barbery, ale povzbudivě na mě působí, že vinař dokáže vyrobit víno pro většinového konzumenta (a na hodně vysoké úrovni) a vedle toho zvládá výrazně serióznější styl, který dává víc prostoru odrůdě a vinici.

Je důležité, jakou barvu má kocour?

Otázka v titulku by vydala na celý článek, který jsem zatím ještě nenapsal, ale který by se dal ilustrovat pomocí obou základních červených, Funtany a Ardi (Nebbiolo a Barbera). Principiálně může vadit (a přinejmenším mě drobně ruší) použití průmyslových technologií v malém vinařství: zelená sklizeň a selekce hroznů, nízkoteplotní kvašení selektovanými kvasinkami bez přístupu vzduchu a brzké lahvování. Tak byla (zřejmě) vyrobena obě základní vína, aspoň podle degustačních poznámek a neúplných zpráv z vinařství. Výsledek je výborný, otázkou je stálost vína v čase. Číňan by si odpověděl příslovím: Je důležité, jestli je kocour bílý nebo černý, nebo to, jestli chytá myši? Samozřejmě bych byl šťastnější, kdyby vína nebyla jen čistě ovocná a jednoduchá, ale s cenou do dvou stovek se s tím smířím.

Časové proměny vína jsou zábavné a někdy stresující. Když jsem tady v pondělí natřel Battagliovo Roero Arneis 2012, že je to „nudnej starší bratr“ jeho Langhe Arneis 2013, netušil jsem, že ve středu večer se v zavřené lahvi obě vína krásně srovnají a zharmonizují a já si budu lámat hlavu, které je doopravdy lepší? Dám jim druhou šanci a přizvu někoho nezatíženého předchozí zkušeností :o)

S radostí připomínám dnešní Galadegustaci medailových vín soutěže Prague Wine Trophy zejména těm čtenářům, kteří u mě koupili zlevněnou vstupenku. Doufám, že se zastavíte u stánku 43 (Sklenička.com) a ochutnáte znovu devět vín z Komunitních Bedýnek, která dostala na soutěži medaile! Středeční degustace moselských ryzlinků se Stefanem Erbesem v dejvické restauraci Nahoře a Dole je beznadějně vyprodaná, takže se s ním můžete setkat už jen na stánku Komunitních Bedýnek č. 43 na PWT. Stefan přijel do Prahy už v neděli, moc se na to těším!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *