Nelekněte se, překládám úvod článku Jamieho Gooda tady: Tak tobě se nelíbí naturální víno? Cítím tvou bolest, jsem s tebou. Můžu ti pomoct.
Chápu, že tě stresuje vidět ostatní lidi užívat si vína, která nemáš rád. Je nezbytné jim při každé příležitosti říkat, že jsou úplně vedle. Asi nebudou naslouchat, ale když to budeš často opakovat, možná jim to dojde.
Neztrácej čas studiem nebo ověřováním faktů při psaní článků. Takové podrobnosti, jako který veletrh naturálních vín byl první, nikoho nezajímají.

Ještě to pokračuje a dá se říct, že i graduje :-) Jamie Goode se včera pustil do odpůrců naturálních vín a hádám, že vyrobil pár nových. Argumentuje jako při pavlačové hádce, zdůrazňuje, že tisíc vinařů snad nemůže dělat špatné víno (ano, tolik naturálních vinařů už prý je na světě) a že naturální hnutí přitáhlo k pití vína spoustu nových (mladých) konzumentů. Od předsedy poroty mezinárodní soutěže bych čekal docela jiné argumenty na podporu vína. Určitě ne popularitu (popularita průmyslových supermarketových vín překoná všechno na světě) nebo to, že přitáhla k pití vína mladé a nepoučené konzumenty. Z dějin marketingu víme, že na nový produkt vždycky naskočí jako první nezakotvená skupina konzumentů s nejnižším možným věkem, viz bublinkový čaj, Kačer Donald nebo crocsy. O jeho úspěchu nerozhoduje kvalita, i když to kvalitu automaticky nevylučuje. Navíc, ušlechtilá vína jsou všechno možné, jen ne „wines to enjoy“ v tom komerčním smyslu.

Asi bych tady zbytečně popisoval svůj vztah k naturálním vínům. Ve skutečnosti mě zajímá hlavně víno samo a mnohem méně to, jestli se vinař (nebo jeho okolí) vidí jako naturální nebo nějak jinak. Jestli má víno těkavky, myšinu, oxidaci nebo další maléry, tak je špatně vyrobené. Jestli nemá vady a chyby, tak je dobře vyrobené. Jestli je navíc dobře pitelné nebo dokonce příjemné a harmonické, tak asi bude dobré. Na tom nic nemění, když o tomtéž víně řeknete, že je naturální.

Trochu mi chybí soustředění na delší texty, jinak bych už dávno napsal o neideologických vínech. Všechny ty nálepky (naturální, autentické, biodynamické nebo naopak průmyslové atd.) s sebou nesou ideologický obsah. Snad jednou napíšu něco o vínech bez ideologie, nebo jak to přesně nazvat. Bohužel se budu muset napřed vypořádat s tím, že za rozšíření vína v naší kultuře může právě jedna dva tisíce let stará ideologie, křesťanské náboženství. Všechno se odvíjí od toho, že víno bylo původně určené k oslavě Boha při mši, nikoli k potěše smyslů.

Kdyby chtěl někdo argumentovat ve prospěch naturálních vín, možná by měl začít u Gravnera, Kristančiče nebo třeba Primože Lavrenčiče. Jen si nejsem jistý, jestli by zrovna ti nejlepší o svých vínech řekli, že jsou naturální.