Kamarád mi přinesl dárek. „To jsem zvědavej, co na to řekneš!“
Hmmm… víno od zasloužilého Autentisty, vyrobené z nakoupených hroznů a s moštem doslazeným řepným cukrem. Vzpomínáte ještě na Chartu Autentistů? První, co mě napadlo, že máme víc Autentistů naž autentických, pravdivých vín.
Kamarádovi jsem řekl, že se mi víno nelíbí. Čekal to, ale zklamal jsem ho vysvětlením. Mně až tolik nevadí kupované hrozny a doslazování, ale víno nebylo dobré. Na mojí soukromé stupnici se umístilo někde mezi špatné a nepitelné, šlo do výlevky. To je pro mě důležitější než selektované kvasinky, řepný cukr nebo sterilní filtrace.

Záměrně z toho nebudu dělat obecné závěry, přestože se jich nabízí spousta. To se ani nedá vypsat na blogu, to je na dvouhodinovou přednášku.