Byl jsem si jistý, že jsem už před pár lety tohle víno na blogu popisoval, ale starý článek jsem nenašel. Ještě si pamatuju tehdejší dojmy: byla to rytírna, rytířské brnění v přízemí románského hradu, pevnost a maskulinita. Trochu zabalené v pinotové a taninové měkkosti Vosne-Romanée, ale přesto – hodně vyhraněné víno. Druhou lahev jsem otevřel po mnoha letech k letní večeři, a všechno bylo jinak. Dnes o Vosne-Romanée 2005 z Domaine Robert Arnoux.
Dnes už se vinařství jmenuje Domaine Arnoux-Lachaux – francouzští kritici tvrdí, že Pascal Lachaux, který převzal vinařství po smrti Roberta Arnouxe, už tak výtečný podnik výrazně pozvedl a ukázal schopnost vyrábět charakteristická a vynikající vína z mnoha odlišných špičkových vinic. Vinařství má 14,5 hektaru v těch nejlepších pinotových apelacích Côte-de-Nuits. Nedávno jsem tady psal o jejich základním Pinot Fin 2012, po nedávném nárůstu cen burgundských vín asi jediném dostupném víně, ale z dávných cest do Burgund si schovávám ještě Vosne a Chambolle jako ukázky naprosto odlišných projevů špičkových Pinotů. Doporučuju web vinařství, jejich prezentace má noblesu. Jako všichhni vinaři s tradicí se hlásí k principům šetrného zemědělství, ale nezavazují se k žádné moderní doktríně nebo certifikaci.
Vosne-Romanée 2005, Domaine Robert Arnoux
Ve skleničce nazrálá, skoro hnědá barva. Jak jsem několikrát naslepo radostně hlásil Pinot už podle barvy, tady bych to nedal: tak staré Pinoty mívám jen zřídkakdy. Zrovna tak vůně mate nazrálostí: je až čajová, zpočátku do koženky a potom s uzeným sýrem, po rozdýchání se dostaví obligátní lesní vůně, ale všechno hodně lehce a jemně. Po několika hodinách se přiklání k třešňovým tónům, ale to už jsme se oddávali jen požitkům. V chuti jemná kyselina s ostružinovým tónem a zřetelnou minerálně slanou chutí už od začátku, ohlazené, kulaté ale stále s jistou svěžestí, živé. Ovocná složka je hodně potlačená (lesní plody, ale vzdáleně), ještě zaznamenám lehký dotek tříslovin (je to suché, ale mohl bych psát o zbytkových taninech :o) Jestli tohle víno bylo před pěti lety maskulinní rytírna, tak dnes se jemností blíží spíš ženskému projevu. (Píšu to opatrně, protože si pamatuju jejich Chambolle-Musigny Village jako typicky femininní víno.) Krásně dlouhé a lákavé, 13% alkoholu ukazuje, že i v grandiozním ročníku 2005 se u Arnouxů sklízelo rozumně brzo. Obvykle se tady v závěru textů pokouším o bodové hodnocení, ale tady by to nebylo na místě. Naslepo bych asi dával kolem devadesáti bodů, ale tohle víno je dělané na pití a ne na hodnocení. Někdy v roce 2009 jsem za něj dal asi 40 EUR, stále si myslím, že to byla dobrá koupě.