Ve čtvrtek ráno jsem zrušil cestovní plány na zbytek roku. Itálie oznámila, že s okamžitovou platností bude od Čechů požadovat negativní test na Covid-19, takže jsem hodil do koše poznámky k cestě do Itálie. Zrušil jsem i rezervaci ubytování v burgundském Givry, protože nemá cenu si balit na cestu, když se Francie a Německo asi brzy přidají. Velké nákupy potravin jsem jako loajální občan udělal už v srpnu, když Andrej veřejně vyhlásil, že žádné plošné opatrenia něbudú… čekání na páteční oznámení zmatečních vládních omezení jako předehře k totálnímu lockdownu ekonomiky jsem si krátil burgundským Crémantem od Bouthenetů.  

Jako soukromá osoba mám díky letošním bedýnkám dostatečné zásoby vína na zimu, po loňských zkušenostech jsem chtěl hlavně dostatek moselských ryzlinků, Carmignana z Fattoria Ambra a Vino Nobile di Montepulciano z Gracciana. Narozdíl od minulých let mi ve sklepě úplně chybí burgundské Pinoty. Prohlídka ukázala poslední dvě lahve Crémantu od Boutheneta. Pravidelní čtenáři si možná pamatují, že na bílé víno z Pinotu Noir (=Blanc de Noir) mám skeptický až odmítavý pohled, ale Bouthenetův Crémant je vyjímka.

Někdy v roce 2015 mi Antoine Clerc, který dnes v Cheilly-les-Maranges vede vinařství Marc Bouthenet, vysvětloval, že každý rok odveze do maconského vinařství Louis Picamelot, specializovaného na klasické sekty, čerstvě sklizené hrozny a za dva roky si odveze nalahvovaný sekt. Picamelot se stará o všechno od lisování až po mísení nového vína se starými archivními ročníky a druhotné kvašení v lahvi. Tehdejší degustaci si stále pamatuju, i bez pohledu na etiketu bylo jasné, že to je Pinot Noir, a byla tam jasná podobnost s Bouthenetovým červeným Maranges. Stejný charakter, ovoce i mineralita, jen ta rubínová barva chyběla. Ve čtvrtek jsem otevřel předposlední lahev ze zásilky přivezené v září 2019.

Crémant de Bourgogne NV, Marc Bouthenet
Ve skleničce je středně plná žlutá barva, po bouřlivém nástupu zůstává vytrvalé jemné perlení. Podzimní naleželá vůně zralých jablek a mokrého listí, zralé citrusy. V chuti komplexní se zabudovanou kyselinou a živou perličkou, jablíčkové od málo zralých jablek až po přezrálé tóny se zábavnou hořčinkou připomínající nevyzrálá jablečná jadýrka. Úplně suché s tóny grepů a příjemně minerálním závěrem. Je to uprostřed mezi reduktivním a oxidativním projevem, nebo spíš nevyhraněné: zatím spíš na reduktivní straně, ale s podezřením, že za rok nebo za dva se posune k oxidativnímu projevu. Asi jsem se tady už v minulosti vypisoval z toho, že jablíčkové sekty moc nemusím, ale Bouthenetův Crémant je vyjímka. Přitahuje mě strohým suchým projevem, mineralitou, odrůdovým i místním projevem (burgundské Maranges).

Úvahy o nových Skleničkových bedýnkách se zjednodušily, protože bez cestování se musím omezit na vinařství, která už dobře znám. Bouthenetův Crémant je dobrý argument pro bedýnku burgundských Pinotů z Maranges.