Už před dvěma roky jsem tady v desátých bedýnkách představoval Alsasko jako království šesti bílých odrůd. Co se změnilo? Všechno a nic – Alsasko zůstalo Alsaskem, ale změnil se vinař, od kterého jsem si vybral vína. Namísto velkého družstva malý nezávislý desetihektarový vinař. Namísto velkovýroby tradiční řemeslo. Na etiketách ještě najdete jméno Philippe Scheidecker, ale od ledna vede vinařství jeho syn Laurent.          

Alsasko je asi 15.000 hektarů vinic ve francouzském regionu s nejnižšími srážkami a největší diverzitou (různorodostí) půdního podloží. Ročně se vyrobí asi 1,1 milionu lahví, z toho asi 4% označených jako Grand Cru a necelých 20% šumivek (Crémant). Většina vín je určená k rychlému vypití, vyrábí se jako svěží vína s ovocitým projevem, ale najdou se i výrobci, zaměření na produkci jemných vín s archivačním potenciálem. Dalo by se zjednodušeně napsat, že první ligu ušlechtilých vín najdete ve zmíněných čtyřech procentech Grand Cru, ale tím bych to zjednodušil až příliš. Velkou roli totiž hraje i výrobce a terroir – půdní podloží na alsaských vinicích je krajně různorodé a u jednoho vinaře můžete ochutnat ryzlink vypěstovaný „na žule,“ na písku nebo na vápenci. Potenciální množství kombinací terroir x sklepní zpracování je vysoké a činí výběr poněkud nepřehledným :o)

V dubnu jsem v Praze ochutnával vína s Laurentem Scheideckerem. Bylo to velmi přesvědčivé, ale když jsem si na něj o prázdninách vzpomněl, rozhodl jsem si to ověřit znovu u něj v Mittelwihru (jednou je nic a komu už doma víno chutnalo jinak než ve sklepě, ten ví, co mám na mysli). Laurent působí mladě, ale kromě studia enologie byl už na praxi v Piemonte a na výrobu vína má jasný názor. Pokud můžu soudit ze dvou návštěv u něj, má jediný problém: nedostatek místa. Vinařství je v přízemní a sklepní části jejich rodinného domu a některé provozy jsou trochu stísněné. Všechny vinice má do pěti kilometrů od vinařství, hospodaří i na třech Grand Cru vinicích. Riesling Sporen (v Riquewihru) je trochu problematický v tom, že tahle poloha se většinou doporučuje pro Gewurztraminer. Tramín má naopak na Mandelbergu (Mittelwihr) a je skvělý (v aktuálních bedýnkách není kvůli ceně, ale v budoucnu bych ho rád přivezl). Ale to nejlepší má z vinice Froehn (u Zellenbergu) – Muscat.

Stručně o jednotlivých vínech (všechna jsou zatříděná jako Alsace AOC, jen to nebudu vypisovat).

Sylvaner 2012. Sylván může mít hodně podob, já mám rád lehké kabinetní německé Sylvány z Franků. Scheideckerův Sylván je německého střihu, lehký a spíš minerální než travnatý.

Pinot Blanc 2013. Poměrně plný, ovocný s pěknou (ale ne přehnanou) kyselinou.

Riesling 2013. Silná vůně s tóny citrusů, jahod a ostružin, harmonická chuť s říznou kyselinou a jednodušším projevem. Nejsušší z bílých vín.

Pinot Gris 2013. Jak mám rád sladčí šedou, tak jsem zase očekával typický sladký projev, ale kdepak. Díky výraznější kyselině je projev sušší, malý zbytek cukru a plnější chuť. Velmi pitelné.

Gewurztraminer 2013. Jemná ale výrazná tramínová vůně, lehké a zase púůsobí sušším dojmem (než ve skutečnosti je). V závěru trochu svíravé hořčinky, ale celkový dojem dobrý.

Pinot Noir 2012. Krásná světlá barva, jemná ovocná vůně. Živá chuť s ovocným projevem a dotykem taninů v závěru. Nejsušší z Scheideckerových vín. Pitelné až chlastací, radostné víno.

Už jsem psal v předchozím příspěvku, čím mě Scheideckerova vína zaujala. Na degustaci seriozní plností chuti, při návštěvě ve vinařství jsem si to potvrdil. Scheideckerovi jsou „tradiční“ vinaři, kteří nevsadili na nerezové tanky a všechna vína připravují ve velkých dubových sudech (20 – 50 hl), i základní vína si poleží 6 až 9 měsíců v dubových sudech. To není nic proti moderní technologii – hunawihrská vína v desátých Komunitních bedýnkách měla krásně čistý ovocný projev a typická odrůdová primární aromata. Scheideckerova vína jsou tradičnější, chuťově plnější, a platí to rovnou o základní řadě. Ptal jsem se Laurenta na to, jak to jde dohromady s vlivem ročníku, protože u Pinotu Gris i Gewurtztramineru byly výraznější kyseliny, než bych býval čekal. Laurent mi to vysvětlil zásadním vlivem Edelzwickeru na kvalitu jejich produkce: „Když některé hrozny nesplňují naše očekávání nebo požadavky, které máme na odrůdové víno, skončí v Edelzwickeru. Snažíme se to řešit už zelenou sklizní, ale když máme některý rok horší hrozny Sylvánského, vyrobíme míň Sylvaneru a víc Edelzwickeru. Tak je zaručené, že naše odrůdová vína mají pokaždé vysokou úroveň.“ Edelzwicker je alsaské směsné víno z bílých odrůd.

Pinot Gris Reserve 2012. Koncentrovanější a harmoničtější verze základního Pinotu Gris. Hlavní rozdíl je ve starších výsadbách a v tom, že se sklízí později než základní Pinot Gris. Zase má pěknou kyselinu a vyšší zbytkový cukr, je lehký, i když celkový projev je trochu přezrálý a v závěru podtržený karamelem.

Gewurztraminer Reserve 2012 má zbytkový cukr, ale nepůsobí sladce, spíš plně. Postup je stejný jako u přrdchozí Reservy, starší výsadby a pozdější sběr hroznů.

Riesling Grand Cru Sporen 2011. Hodně komplexní, plný projev.

Muscat Grand Cru Froehn 2012. Grand Cru Muscat je rarita – když jsem v roce 2006 poprvé koupil krabici, bál jsem se ještě, aby to nebyl podvod :o) Od té doby jsem si nastudoval, že Muscat může mít Grand Cru status, ale o moc víc jsem jich za ty roky nechutnal. Ohromil mě tak, že ani napodruhé jsem si nenapsal poznámky :o) Má mohutnou suchou vůni, která komplexností připomíná Gewurtztraminer, i v chuti působí suše až doslana (přestože jsem věděl, že má zbytkový cukr), muškátově, ale komplexně, bohatě a svůdně. V závěru herbální výluhy a podzimní listí, díky doširoka rozkročené chuti působí sušší, než skutečně je. Myslím si, že celý trik tohoto vína spočívá v tom, že Scheideckerovi sbírali hrozny  hodně pozdě (říjen), ale víno má přesto rozumný, nepřehnaný alkohol (12,76%). Pro mě srdeční záležitost, nebýt vyšší ceny, udělal bych bedýnku ze šesti stejných Muscatů.

Stejně jako před dvěma lety jsem sestavil bedýnky dvě:

1. Sylvaner 2012 – 200 Kč

2. Pinot Blanc 2013 – 210 Kč

3. Riesling 2013 – 230 Kč

4. Pinot Gris 2013 – 250 Kč

5. Gewurztraminer 2013 – 260 Kč

6. Pinot Noir 2012 – 250 Kč

Celkem 1 400 Kč. Jak vidíte, základní Muscat jsem vynechal a přednost dostal Pinot Noir. Druhá Grand Cru bedýnka je pro pokročilejší uživatele – kvůli vyšší ceně jsem do ní znova zařadil Sylvaner a Pinot Noir, ale věřím, že to účastníci ocení.

1. Sylvaner 2012 – 200 Kč

2. Pinot Noir 2012 – 250 Kč

3. Pinot Gris Reserve 2012 – 370 Kč

4. Gewurztraminer Reserve 2012 – 370 Kč

5. Riesling Grand Cru Sporen 2011 – 370 Kč

6. Muscat Grand Cru Froehn 2012 – 430 Kč

Celkem 1 990 Kč a soukromě jsem zvědavý, kolik účastníků si po přechutnání bedýnky napíše o samostatnou bedýnku z Muscatu Froehn… Tentokrát jsem první bedýnky z Alsaska rovnou přivezl sestavené, takže nebude možné měnit složení vín (ale samozřejmě je možné si objednat obě zároveň:) Ať už jako studijní materiál pro ty, kdo Alsasko moc neznají, nebo jako podklady k diskusi pro ty, kdo si chtějí srovnat svoje dojmy se Skleničkovými poznámkami a nebudou se ostýchat jednotlivá vína komentovat a diskutovat. Vaše komentáře jsou vítané!

Distribuce proběhne jako obvykle v síti výdejních míst Uloženka.cz (Praha, Brno, Ostrava, … až Liberec nebo Jihlava, seznam poboček je tady). pokud někdo nemáte Uloženku v dosahu, budete si muset připlatit 160 Kč za poštovné. Budu vybírat zálohy předem, ale první bedýnky už mám doma a budu je vydávat hned po zaplacení. Jako vždycky, přihlašovat se můžete tady.