Tři měsíce bez Komunitních bedýnek mi už byly dlouhé. Když jsem minulý týden přivezl nové auto, jako první jsem vyzkoušel, jestli se do něj vejde padesát krabic vína. Vejde! Konečně zase balím a připravuju se na cestu. Zatím neprozradím, kam jedu, ale je to země, kde profesionální kultura, na kterou jsem +/- zvyklý, neplatí. Špičková vinařství nemají webové stránky (nekecám!), neodpovídají na e-maily a občas může být problém se s nimi domluvit :o) ale nakonec je to (skoro vždycky) zábavné. Rozeslal jsem e-maily a týden nic. Když přišlo první pozvání k návštěvě, začal jsem hledat ubytování. Když nakonec přišla druhá odpověď, tak jsem hotel objednal – to už musí vyjít!

Jedu do míst, kde jsem už před deseti lety jednou krátce byl, natěšený, že si teď porovnám, kam jsem se mezi tím posunul já. Po paměti tuším, že jsem tam tehdy našel něco, co jsem ještě nedokázal ocenit, a co mě od té doby provází vším vinným hledáním a objevováním. Tehdy jsem to nijak výrazně nevnímal, ale na starých fotkách vidím ty strmé kopce a červenou půdu pod révou… O pár let později jsem si všiml, že tomu v Itálii říkají Terra Rossa nebo Caia Rossa, v Cote d’Or jsou podobně červené vinice pod Cortonem a na Mosele zase mají Rote Schieffer. Obecně to znamená vyšší podíl kysličníků kovů v půdě, což je nebo může být další stresující faktor pro révu a ve výsledku (někdy) rozhodující vliv na kvalitu vína (samozřejmě pokud je na to vinohradník naučený a umí s tím zacházet). Navrhuju neříkat oranžády bílým vínům mučeným na slupkách jako mudžáhidé na Kubě, ale rezervovat tohle označení pro vína z vinic s rudě zbarvenou půdou!

Po deseti letech se tam chci vráti s otázkou, co vlastně dělá víno zajímavým? Husté výsadby? Vápencové nebo jiné podloží? Tisíciletá historie a tradice? Nízké výnosy? Vysoké ceny?

Kam to vlastně jedu aneb anketa.

Vinaři a prodejci vína si nic necení tolik jako loajálního, věrného zákazníka. Sám mám dojem, že zákazníci na věrnost kašlou. Z ohlasů na loňské Komunitní Bedýnky volně cituju: „Portugalská bedýnka byla fajn, a co bude příště?“ Nebo jiný účastník: „Alsasko bylo výborný. Kam pojedeš příště?„

OK, Portugalsko bylo fajn. Soukromě přiznávám, že bych vína z vinařství Palato do Côa dovážel dál a furt, ale je možné, že na to bedýnkáři mají jiný názor. Možná je k bedýnkám váže chuť objevovat stále nové a nové a nechtějí se vracet k už vyzkoušenému. Jak to máte vy?

Chcete zopakovat Portugalsko nebo chcete raději vyzkoušet vína úplně odjinud, zatím nepoznaná? Dáme si znova Douro nebo vyzkoušíme něco nového, třeba španělské Tempranillo? Slovinskou Rebulu? Scheideckerovo Alsasko prej bylo výborný, s Grand Cru muškátem a bohatýrsky pitelným Pinotem Noir, ale mám se tam vracet? Je vám milejší vyzkoušet nový ročník Scheideckerových vín nebo mám příště najít v Alsasku jiného vinaře? Nebo rovnou místo Alsaska raději přivézt toskánskou Vernacciu, Pecorino a Trebbiano z Marché?

Je vám milejší zkoušet nové a dosud nepoznané nebo se raději přidržíte už ověřených hodnot? Jste spíš přelétaví nebo věrní? Vyplňte mi to v dotazníku tady, prosím! Snažím se neotravovat čtenáře vatou, jako jsou ankety typu „Máte raději bílé víno nebo červené?“ tak doufám, že o to víc vás odpoví na moji anketu: Kam mám jet příště? Jenom vás poprosím, ať mi do poznámek připíšete svůj e-mail, zapomněl jsem na to a z hotelu na cestě to už nedokážu opravit :o)

Kam vlastně jedu jsem neprozradil, ale modří už vědí… a někteří to poznají z prvních fotek. Tentokrát si plním sen, ale co (si) přivezu, to je ve hvězdách. V pátek večer vypadal seznam pozvání jako milionový sen, ale jaká budou vína, to se ukáže až na místě. Až tam budu, bude už všude blízko. V ráji jsou všechny sny na dosah ruky :o)))