Poslední měsíc se vyrojila spousta článků o naturálních vínech (nebo o trendu naturálních vín a o tom, jak ho vnímat). O něčem jsem už psal, ale když jsem nedávno objednával orvietskou bedýnku a potom ladil seznam vín na vlastní degustaci, zarazilo mě, jak málo naturálních a autentických vín se reálně prodává. Podle vzrušených debat bych si myslel, že nic tak nefrčí při každodenním večerním popíjení vína v domácnostech jako biodynamická, autentická a naturální vína, ale ono ouha. Není to jen bouřka ve sklenici vody?
Nemám teď na mysli tu tajemstvím zahalenou statistiku, publikovanou Vinařským fondem, o zvyšování rozpočtu na víno v našich domácnostech. Mám na mysli pouze vlastní zkušenost s tím, jaké víno si objednávají (statisticky nadprůměrně poučení i nadprůměrně utrácející) účastníci Komunitních bedýnek. Nebudu vtipkovat o poptávce po alsaských nebo burgundských oranžádách a proč nějaké nepřivezu (protože žádné nejsou). Před třemi lety jsem připravil bedýnku vín Rakouska a Itálie, nazval ji Biodynamická, a počet zájemců klesl (varování, že se slovy se musí zacházet opatrně!). Když jsem teď dělal orvietskou bedýnku, několikrát jsem zmiňoval echtovní naturální víno Musco, které Giovanni Dubini dělá ve staré etruské hrobce jen ručně, starými technologiemi, a které zůstává v hrobce i po nalahvování až do chvíle, kdy je někdo objedná. Nepřekvapilo mě, že ho nikdo nekoupil, protože je pekelně drahé. Překvapilo mě to, že se na cenu nikdo ani nezeptal. Diskutujeme o naturálních vínech, hádáme se o to, jestli představují nějaký přínos a jestli je biodynamika důležitá nebo ne. Potom jdeme a koupíme si klasické nerezové průmyslové víno nebo Beaujolais Nouveau. Mnoho povyku pro nic.
Základní informace o víně pro většinu britských konzumentů shrnula Rachel Hosie do článku nazvaného Proč byste měli vždycky kupovat lahev vína za 10 liber (doporučuju přečíst, je tam i užitečná rada pro nákup vína v restauraci). Sám bych s tím nevystačil, Musco 2014 vezmu na dnešní degustaci toho nejlepšího z Komunitních bedýnek. Nejmíň sedm vín z patnácti na degustačním seznamu by se dalo označit jako naturální. Snad to nebude na závadu. Snad nám ta mladá reduktivní vína z nerezu nebudou chybět.
Výborně! Mně osobně určitě chybět nebudou :)
Alsaských oranžád je docela dost a i v Burgundsku by se něco našlo ;-)
No to mi napiš! Nechci to „docela dost“ smáznout statistikou, protože jestli někdo někde dělá něco skvělého, tak si to zaslouží pozornost. Ale v Alsasku i v Burgundsku jsem už strávil dost času a navštívil dost vinařů a jestli tam někdo dělá něco takového, tak jsem musel být slepý a hluchý, že jsem si toho nevšiml. To máš z vlastní zkušenosti nebo z četby, prosím?