Po prvním úspěchu s Janinovým Chardonnay jsem byl napjatý, ale klídek, za mě je to úspěch ještě větší než s Argiles. Obecně je ve francouzských apelacích problém s orientací hlavně v tom, že vinaři běžně lahvují vína z nejlepších apelací jako základní, dokud ji samým nejsou dost dobrá, typicky kvůli mladým výsadbám (= malé koncentraci moštů). Degustace s Erikem Janinem v Romaneche-Thorins byla moje první v Beaujolais 2015 a dodnes si pamatuju na ohromení s prvním vzorkem: Jestli tohle je základní, regionální apelace, tak co mi chce ještě nalít v dalším kole??? Funguje to pořád, Janinové jsou o kolo napřed.  

No, jak se to vezme. Kermitt Lynch psal o svých cestách v sedmdesátých letech, že Beaujolais je (bývalo) jednoduché, lehké, ovocné víno na nenáročné popíjení, s nízkým alkoholem. Od té doby se posunul vkus a trh a taky se nevysazovaly nové vinice. Současná vína se často sklízí ze stejných výsadeb, ze kterých měl Kermitt Lynch svoje lehká vína, ale jsou o padesát let starší, koncentrovanější a možná… američtější. Ta jednoduchost a splavnost v Janinových Piémonts stále je, ale taky vyšší koncentrace, ohromná barva, rafinovaná jednoduchost…

Tak především, ohromná karmínová barva, temná a s gradientem. Na nose nenápadné, nevýrazné, jednoduché, s důraznou poznámkou pro ty, co nesnáší smrádky karbonické macerace: je to čisté a bez smrádků! Na Beaujolais snad až příliš precizní ve vůni, ale pro mě úleva. Po tříleté pauze jsem se reziduí karbonické macerace trochu obával (možná ještě přijdou s dalšími lahvemi? V chuti nedůrazná, měkká kyselina, vrstvy zralého ovoce, koncentrace, kořeněný závěr. Čisté, vpodstatě i přes zmiňovanou koncentraci jednoduché, s 13,5% alkoholu. Dobře pitelné, s wov-efektem pro ty, co nevědí, že základní Beaujolais může mít takovou koncentraci (a čistotu a preciznost). A samozřejmě s odkazem na Kermitta Lynche, podle kterého by Beaujolais mělo mít pod 12% alkoholu, včetně dalších následků. Jak mě před rokem bavila vína Chateau de Durette s nižším alkoholem a projevem bližším Lynchovým představám, tak mě baví i tohle modernější americké Beaujolais.

Beaujolaiská bedýnka už je na světě a cestuje k těm, kdo si ji objednali. Pár zbylých lahví je ještě ke koupi tady.