Moje oblíbené Beaujolais, o kterém (a několika jiných) mi nedávno jeden znalec napsal, že Francouz by to nepil. Při otvírání lahve jsem si vzpomněl, jak jsem před rokem o dovolené ve Francii otvíral předchozí ročník stejného vína. Nabídl jsem skleničku našemu pětasedmdesátiletému panu domácímu v maconském La Roche Vineuse. Ten ochutnal, narovnal se, nevěřícně si mě prohlídl a zvolal nadšeně: mais c’est le meilleur vin! Nevěřte snobům, co znají Burgundsko z parníku, obyčejný Francouz dobré víno pozná.  

Javernières 2014, Morgon AOC, Louis Claude Desvignes
O vinařství jsem už psal tady a tady. Temná černorudá barva s karmínovým odstínem, asi nefiltrované. Na nose jasné Beaujolais se smrádky karbonické macerace, dřevem a kořením (pepř a kmín), ještě sevřené, mladé a pevné. V chuti dobrá kyselina, úplně suché, šťavnaté, s ovocným nástupem (červené ovoce), lehké až středně plné v těle. Těžko se to pitvá na jednotlivé chutě a dojmy, víno je komplexní, jen ještě sevřené, s lehce taninovým závěrem. Myslím, že žádný sud nevidělo, vyztrávalo v betonovém tanku a všechny taniny jsou ze slupek a stopek (kvasí jen částečně odstopkované hrozny). Nedávno popisované Clos du Tremblay je vyzrálejší v ovoci a komplexnější, ale pro mě má Javernieres zvláštní přitažlivost, baví mě jeho pevnost a neohlazenost. Při bodovém hodnocení by asi Janinovo Tremblay dostalo víc bodů, já přesto ujíždím na Javernières.