Na úvodní fotce je zářijová fronta na zmrzlinu na Piazza della Cisterna, San Gimignano. Už čtyřikrát jsem se s Flavií nebo Franceskem z Cappella Sant’Andrea potkal osobně, asi čtyřicetkrát jsem byl v San Gimignanu, ale nikdy jsem nebyl v jejich vinařství. Už jsem se tady o tom rozepisoval, takže jen krátce, nikdy jsem je nenašel. GPS mě vodila po kopcích kolem SanGi, ale ceduli nebo aspoň směrovku k vinařství jsem nikdy nespatřil. Abych se už neopakoval, tak jsem teď při korektuře textu rozklikl Google Maps a našel si to na Street View. Až v zimě bude ve vinařství klid, zkusím tam zajet. Flavia del Seta a Francesco Galgani jsou velcí sympaťáci, kromě révy chovají všelijaká zvířata, vína už dávno dělají organicky.
Clara Stella Vernaccia di San Gimignano 2024, Cappella Sant’Andrea
Jasná hvězda (Clara Stella) je (aspoň myslím) věnovaná jejich dětem, podle otisků dlaní na zadní etiketě soudím, že mají dvě. Číst etikety je zábava! Základní Vernaccia pochází z výsadeb různého stáří, vesměs z pliocenních písků bohatých na zkameněliny druhohorních mořských živočichů. Ruční sklizeň hroznů a dál už je to německá škola: okamžité lisování, sedimentace chlazeného moštu a následné spontánní kvašení čistého moštu v nerezu s chlazením. Šest měsíců na kvasničních kalech v nerezovém tanku, lahvuje se bez filtrace. Dva měsíce ještě čeká v lahvi před prodejem, proto taky dostanu víno obvykle až v říjnu.
Ve skleničce je bledě žlutá barva, na nose středně intenzivní a středně plná vůně žlutého ovoce, s rozmícháním vystoupí citrony a mořský vzduch. V chuti vynikající nástup kyseliny, zřejmě bez jablečno-mléčného kvašení, intenzivní ovocné tělo s citrusy a žlutým ovocem, lehký minerální závěr. 12,5% alkoholu. Je to jednoduché, ale od prvního napití ohromně přitažlivé. Byl jsem úplně nadšený, protože to je v tom nejlepším smyslu tradiční Vernaccia (ostrá kyselina, ovoce) velmi moderně provedená (dokonalá čistota, plnější tělo než bývalo zvykem před deseti a více lety). Jak občas teskním po Vernaccii z doby kolem roku 2004 za 5 EUR, tak tohle je ono, ale v moderním a mnohem preciznějším provedení, než bylo tehdy možné. To nechcete hodnotit, to chcete pít :-) ale kdybych musel hodnotit, rozhodoval bych se o devadesáti bodech.
Rialto Vernaccia di San Gimignano Riserva 2023, Cappella Sant’Andrea
Letos v březnu jsem měl možnost degustovat novou produkci na přehlídce asi 130 toskánských vinařství ve Viareggiu a právě Rialto 2022 se mi mimořádně líbilo. Podle vzpomínek z března je to stará vinice (vysazená 1966), pliocenní písky bohaté na druhohorní zkameněliny. Odstopkované hrozny se před lisováním macerují a kvasí v nerezovém tanku. Po kvašení zůstanou rok na kvasničních kalech, lahvuje se bez filtrace.
Ve skleničce je plnější žlutá, na nose těžší, olejovitá vůně s tóny rašeliny, v chuti zase silicové oleje, bylinné tóny, plné tělo, odbouraná jablečná kyselina, energický až agresivní projev, podpořený vyšším alkoholem (13,5%). Březnové Rialto 2022 bylo harmoničtější, hladší, ale předpokládám, že to bude ročník 2023 za rok taky, nejspíš je to postavené na deset let archivace.
Takže dvě vynikající vína a dvě odlišné interpretace staré odrůdy. Při hodnocení podle OIV standardů by Rialto zřejmě dostalo víc bodů, při běžné večeři s pizzou (a upřímně, skoro vždycky) bych dal přednost Jasné Hvězdě.