Viognier z Orvieta

BLOG P1290389 skála nad Rocca Ripesena

Pokračování přehlídky orvietských vín z Palazzone. Utahaný procházkou po Ústí nad Labem s bolavou nohou a třídních schůzkách jsem otevřel Dubiniho Viognier 2016. Rád bych to napsal rychle a s nadhledem, ale hned zkraje jsem musel řešit zásadní kompetenční problém: mám vůbec hodnotit Viognier?  

Viognier je pro mě oříšek. Odrůda, kterou bych naslepo nepoznal, v jejím domácím regionu (Rhôna) jsem nebyl a beztak bych ji nejspíš vždycky zaměnil za Chardonnay. Po deseti letech psaní o víně jsem ztratil velkou část ostychu, ale přece jen… psát o Viognieru je už trochu za hranicí, kterou jsem si pro sebe v duchu stanovil. Potom jsem si vzpomněl na loni citovanou historku Giovanni Dubiniho o tom, jak balamutil vinařského komisaře, který mu měl schválit nově vysazenou vinici Chardonnay a divil se, že takové Chardonnay ještě nikdy neviděl. Ale razítko dal, fígl byl ovšem v tom, že na vinici rostl Viognier, tehdy ještě v Orvietu neschválený. Když tím Dubini dokázal oklamat i komisaře, rád se nechám oklamat taky. Takže bez razítka a jen jako soukromý názor, prosím!

Loni v červnu se osud první orvietské bedýnky lámal na dvou vínech, oranžovém Pinotu Grigio (TIXE) a Viognieru. Když jsem po přesvědčivé návštěvě Palazzone zrušil odpolední degustační program a udělal si odpočinkový výlet do Montefiascone, otevřel jsem si večer na penzionu k pizze právě tahle dvě vína. TIXE bylo OK, ale Viognier mě moc bavil. Po první deci s vyplivováním do plivátka jsem psal objednávku.

BLOG P1290439 Viognier 2015

Viognier 2016 IGT Umbria, Palazzone
Obvykle v degustačních poznámkách nešílím ze vzhledu, ale Dubiniho Viognier má krásnou kovovou, teple žlutou barvu, jiskrnou. V intenzivní vůni med, akát, horskou louku v červenci, žluté ovoce (a možná trochu zralé citrusy, abych se mohl vymluvit při záměně s šardonkou). Perfektní zralost a zřetelný minerální podtón. Voňavka! V chuti spíš komplexní s trochu schovanou kyselinou (podchlazené víno mělo důraznější kyselinu), zralé žluté ovoce a citrusy (tentokrát bez výmluv a bez alibi pro šardonku), svěžest a kvasnicová střední plnost. Ovocná svěžest ukazuje reduktivní sklepní zpracování v nerezových tancích. Parádní minerální závěr je stejného druhu jako u včera popisovaného Grechetta, dokonalé svědectví o orvietském sopečném terroir! Kdybych si mohl dovolit nějaké autoritativní soudy o Grechettu a Viognieru, napsal bych, že Dubiniho Viognier 2016 je víc Orvieto než Viognier, víc terroir než odrůda.

1 komentář u „Viognier z Orvieta

  1. Bylo by fajn porovnat tento viognier s nějakým dobrým z apelace Condrieu, kde je mají skvělý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *