Tři červená od Kočaříka

Kočaříkova vína piju bohužel jen zřídka, jednou dvakrát ročně, a je to škoda. Kdysi na degustaci mě překvapila v domácích poměrech nevídaná čistota projevu všechn vín. Ne že by to byla úplná vyjímka, ale byla to červená vína vyrobená naturálními postupy, a to už něco znamená. Řídká setkání souvisí i s malou produkcí (podle zmínek na webu asi dva hektary a 10 tisíc lahví ročně max) a trochu vyšší cenou. Proti cenám tentokrát nebudu žbrblat, protože zatím všechny degustace za to stály.

Pinot Noir 2020 zemské, Petr Kočařík
Ve skleničce je lehce zakalená rubínově červená barva, evidentně lahvovaná bez filtrace. Na nose typicky odrůdové a mladé, svěží, málo důrazné. Peckoviny a menší intenzita. V chuti lehké, krásně pitelné, harmonické, švestkové a třešňové. Nevýrazná kyselina, ale jinak pěkná harmonie, jednoduché pití. 13,5% alkoholu. Příjemně málo taninů, spíš bych hádal na odstopkované hrozny a velké staré sudy. Jen lehká chuť pecek. Odhaduju to na základní Pinot a za mě je pitelný hned, ale za rok může být čistší a lepší. První dojem byl, že to je víno na žízeň a na radost, radost pít prostě, a nic se na tom nezměnilo ani druhý den.

Pinot Noir Novosady 2020, zemské, Petr Kočařík
Dárce mě prokleje, že víno otvírám příliš mladé, ale zlákala mě možnost srovnávat. Hned první ochutnání ukazuje, že jsme nejmíň o třídu výš, víno má nápadně lepší stavbu, čistotu, harmonii. Nakouknu k Veltlínu a je to tak, první Pinot za 450, Novosady 640 Kč. Nedám ruku do ohně za to, že ceny Veltlínu jsou nejnižší v ČR, ale podezření o vyšším standardu se potvrdilo.

S kyselinou jsme stále v roce 2020 – ne že by přímo chyběla, ale určitě nepřebývá. Švestky a třešně, projev je hodně podobný, jako u předchozího, ale přece jen sošnější, pevnější, bez drobných odboček, čistší ovoce. Sudu je snad ještě míň, ale je to lepší sud. Slabší intenzitu vůně přičítám nedávnému lahvování. 14% alkoholu a pozor, tímhle vínem by se dalo snadno opít, protože je ještě svůdnější, než základka. Je to trochu tak, že se napijete, líbí se vám to, ale nemůžete přiijít na to proč? Kyseliny není moc, projev je pěkný, ovocný, ale nijak expresivní, taniny a těkavky sedí až v poslední řadě kina. Napijete se znova jen abyste se ujistili, že jste se nespletli a že je to fakt dobrý. A tak pořád dokola :-) moc pěkný! Jestli správně hádám, že je lahvoval teď na podzim, tak za rok budou oba Pinot skvělé.

Odměra 2020 zemské, Petr Kočařík
Červená odměra neboli směs Svatovavřineckého a Modrého Portugalu. Předem jásám při pohledu na deklarovaný obsah alkoholu – jen 12%. Burgundská láhev a typická etiketa. Ve skleničce fialově rudá a lehce opalizující barva, na nose je to podle rozmíchání, chvíli dominuje Portugal a jeho těkavý a paprikový projev, chvíli Vavřineček. V chuti taky hodně krotká kyselina, spojený, celistvý projev s vyšší koncentrací (vzhledem k odrůdám, Vavřinec a Portugal znám spíš jako tenká vína), velmi decentní sud (jsem trochu nachlazený, ale snad tam sud je :-) V projevu se krásně míchají ty dvě dávno zavržené, příliš tradiční odrůdy v příjemné směsi. Víno má starosvětský charakter, daný dvěma místními odrůdami, téměř zavrženými nebo aspoň vytlačovanými globálním marketingem. Často se tady přimlouvám za nižší alkohol, tradiční odrůdy a čistotu projevu, a tady to všechno je. Na e-shopech od 400 kaček a i když to nominálně vypadá na moravský Portugal hodně, tak za mě je to výborný nákup. Perfektně pitelné, starosvětsky nakyslé, veliká radost.

Druhý den je Odměra stejně jako Pinoty o kousek lepší, hladší a sladěnější. Všechna tři jsou vynikající: Pinot Novosady bodoval ušlechtilým projevem, ale červená Odměra mě díky starosvětskému charakteru baví víc než Pinoty.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *