Archiv pro štítek: Toskánsko

To se mu to dělá, když to umí


Dostal jsem dárek. Před lety jsem prodal kamarádovi lahev a teď mi ji vrátil jako dar. Když někdo po letech napíše poznámky o víně, které jsem kdysi dovezl, často závidím, protože dotyčné víno už nemám. Většinou se všechno rozprodá během několika měsíců. Když musím řešit, jestli prodat nebo zapřít lahve, které jsem si schoval pro sebe, většinou je prodám s tím, že aspoň budu mít důvod přivézt nové. Potom někdy trpím nad chválou, když někdo otevře deset let staré víno a píše nadšené zprávy.   Pokračování textu

Dvakrát Nobile

Začal jsem psát o novém Vino Nobile Riserva 2016 z Gracciana, ale hned se mi do toho pletlo základní Vno Nobile 2014. Večer sedím s Nobile 2014 a zajídám je parmezánem. Osm hodin za volantem jsem po Praze rozvážel víno z aktuálních bedýnek (mimopražským jsem odeslal poštou už včera). Jsem utahaný a nemám sílu text upravovat, ledaže bych ho rozdělil do dvou dnů. V lahvi vína ubylo, snad se v tom laskavý čtenář vyzná i bez úprav.

Pokračování textu

Dvakrát Sangiovese z Montepulciana

V pondělí v poledne přijely vína z Gracciana. Hned odpoledne jsem zabalil a poslal prvních deset bedýnek nejvzdálenějším abonentům a večer si udělal degustaci na zahradě. Začalo meteorologické léto a odpoledne jako by dohánělo květnové resty, byl první letošní teplý večer (alespoň u nás v Polabí, kousek od Prahy). Děkuju všem přihlášeným za hojné objednávky, díky tomu tentokrát zbyde dost vína i pro mě.   Pokračování textu

Vermentino od Antinoriho

Vermentino od Antinotiho jako potvrzení, že svět je zase v pořádku. Není to největší víno Toskánska (přestože Pietro Antinori je možná největší místní vinař objemem produkce i významem) ani to není to nejlepší z Bolgheri (přestože Pietro Antinori stojí v pozadí obou dvou největších vín z Bolgheri a přičinil se nejmíň o polovinu slávy apelace). Je to jen rafinovaně jednoduché bílé víno na letní popíjení, které si od roku 2004 pravidelně kupuju při cestách do Toskánska. Aspoň jednou za rok jako potvrzení, že tady je svět v pořádku. Když se některý rok do Toskánska nedostanu, hledám je v pražských vinotékách. Antinoriho Vermentino je spolehlivé, každý rok plus minus vliv ročníku stejné.   Pokračování textu

Pozdní sběr červnový


Koronavirová krize začala řádit teprve teď, když státy otvírají hranice a začíná závod o peníze z exportu. Prvního června otvírají italské restaurace a italský ubytovací web agriturismo.net nabízí desetiprocentní slevu na rezervace ubytování v roce 2020 a rovnou dvacet procent na rok 2021. Wine Spectator spekuluje o cenách bordeauxské en-primeur kampaně. Chateau Pontet-Canet oznámilo snížení cen ročníku 2019 o 31 procent. Spíš než COVID za to můžou americká pětadvacetiprocentní cla a americký propad poptávky po Bordeaux. Pokračování textu

Magnum doma aneb všechno je jednou poprvé

Asi poprvé v životě jsem si doma otevřel lahev Magnum. Dvojnásobný objem 1,5 litru. Obchodníci se šampaňským s oblibou říkají, že lahev Magnum je optimální velikost pro gentlemana, jehož dáma nepije, ale já jsem před magnumkama měl vždycky respekt. Základní okolnosti sice byly nepříznivé (sám doma a ráno nemám žádné povinnosti, což svádí k porušení životosprávy), ale ve čtvrtek byl důvod k oslavě. Přihlášky do toskánských bedýnek z Gracciana rychle přibývají, už je jisté, že přivezu nové ročníky. Slavil jsem stylově s Riservou 2013 z Gracciana, dokonce jsem ze sklepa vytáhl třičtvrtělitrovou ručně foukanou skleničku z krkonošské sklárny. Zvažoval jsem páteční uzávěrku přihlášek. Kvůli termínům a dopravě nebudu čekat do příštího týdne a o víkendu víno objednám. Toskánsko volá, nespoléhejte na neděli a přihlaste se už v pátek!   Pokračování textu

SKB 85, Vino Nobile z Montepulciana

Moje zásoby červených vín jsou na nule. Nutně potřebuju přivézt z Itálie, naštěstí koronavirové běsnění se zdá polevovat. Naše vláda byla rychlá při zavírání hranic, ale teď vyčkává, až hranice otevřou a omezení zruší i země skutečně postižené koronavirem. Od půlky března vyhlížím, kdy začnou jezdit kamiony do Itálie (a kdy se zase kurz koruny vrátí na hodnoty ze začátku března). Vernaccia ze San Gimignana, Vermentino nebo Sangiovese jsou pro mě symboly naděje, že svět bude zase v pořádku!    Pokračování textu

Poslední výstřel 2012

Povinnost vzniklou s dovozem moselských ryzlinků jsem splnil a všechna vína popsal, dnes to bude na tradiční téma. Už dlouho jsem si tady nestýskal, že nemůžeme do Itálie (na úvodní fotce Davida Palazzo ukradné z Facebooku je toskánské Certaldo se San Gimignanem na obzoru). Otevřel jsem si k tomu definitivně úplně poslední lahev Vino Nobile z Gracciana (z toho je jasné, že nouzový stav trvá příliš dlouho!!!), ráno jsem si přiležel a věnoval se oblíbenému způsobu zabíjení času při zákazu vycházení. Tím je projíždění videí na youtube.   Pokračování textu

O sole mio


Napřed dobré zprávy: moselské ryzlinky 2019 od Erbesů jsou objednané a tento týden by měly přijet. Víc zatím nevím. Týden je krátký a tak stále počítám s rozesílkou až po 11. květnu. Zvoral jsem jednu položku v nabídce. Přehlédl jsem, že v ročníku 2019 Erbesové Erdener Treppchen Spatlese halbtrocken neudělali – jen úplně suché. Předem se omlouvám všem zájemcům, kteří objednali polosuchou bedýnku, místo Erdener Treppchen 2019 dostanou ročník 2018.   Pokračování textu

O čem sním, když náhodou spím

Nouzový stav pokračuje a lidem zavřeným doma hrabe. Zkouším pít víno a ještě několik dalších věcí, které si raději nechám pro sebe. Banksy pracuje doma (a jeho manželka to nesnáší). Někdo si dělá pořádek v knihovně (Roztřídil jsem si knihy na ty, které jsem nikdy nečetl, ty, které nikdy číst nebudu a ty, které bych býval raději nečetl, Beck).   Pokračování textu

Pozdní sběr hejtovací a vzpomínací

Začnu hejtováním: není nad to, když vám v koronavirové krizi se zákazem vycházení doma s dvaadevadesátiletou matkou Wedos zablokuje přístup na blog, protože Windows 10. Od začátku roku s Win10 prudily banky a e-mail na Seznamu, ale všechny obstrukce se mi podařilo obejít. Wedos už ne, tak jsem musel v situaci, kdy příjmy padají k nule a doma mám tak akorát na rohlíky vysolit 10 k za notebook. Hned druhý den jsem zjistil, že mě Microsoft odrbal o tisícovku na Ofisu a že na zas**ný Win10 nejde nainstalovat starej Outlook, Photoshop a spousta dalšího naprosto nepostradatelnýho softwéru. To by jeden musel bejt svatej, aby v takový chvíli chtěl potěšit lidstvo. Doufám, že se budeš smažit v pekle, Bille Gatesi! Jak jsem psal na Facebooku, přišla bída. Žereme kořínky a zapíjíme to kyselou vodou!

Pokračování textu

Život jde dál, pozdní sběr dušičkový


Nikdo neumřel a já nechci psát lítostivě, ještěže to můžu svést na datum. Selfíčko je ze San Gimignana z listopadu 2017, pravo je místní vinař Stefano Grandi (Podere Canneta). Lahev mezi námi jsme právě ručně nalahvovali kalnou, nehotovou, nekorektní Vernacciou 2017. První lahev jsem vypil tentýž den večer na laciném penzionu u Poggibonsi (dvě místnosti a cca 20 EUR za noc, heč). Byl jsem z toho vína úplně u vytržení. Navenek se projevovalo jen křídovo-vápencovým zákalem, ale byla z něj cítit energie, potenciál, živost. Dole je Vernaccia na kamenném stole v Poggibonsi vpravo, jedna z mých nejmilejších fotek.   Pokračování textu