Archiv pro štítek: Pinot

Pinot z roku 2006 a řeči o archivaci jako bonus

To si tak deset let archivujete víno v chladničce. Potom ho otevřete a za pár hodin je fuč. Když je výborné, je všechno v pořádku. Jestli bylo obyčejné nebo slabší, je to velké zklamání. Protože vás to stálo deset let v drahé chladničce a potom… nic. Pro mě silný argument proti archivaci, protože znám spoustu vín, která jsou výborná bez čekání a strčí do kapsy hodně vín s pětinásobnou pořizovací cenou i po deseti letech prvotřídní archivace. Něco jiného je, když máte možnost nakoupit přímo od výrobce deset nebo dvacet let stará vína. Většina lidí takovou možnost přeskakuje jako nezajímavou a málo vzrušující, a nadšeně nakupuje vína z anonymních švýcarských aukcí (proslulých nadpolovičním podílem padělků) nebo si sami „založí“ šest drahých lahví do sklepa a čekají, co z toho bude za deset let. I třicet let po pádu husákovského socialismu jsme národ bastlířů… stručně řečeno, archivace se hodně přeceňuje :-)   Pokračování textu

Dvakrát červené od Petra Kočaříka

Když jsem přechutnával Kočaříkova vína na Praha pije víno, obdivoval jsem preciznost a čistotu. Teď jsem dostal darem jeho Pinot Noir 2018, odhadem základní Pinot, a obdivuju zase. Podle mých (nespolehlivých) vzpomínek je to o třídu níž než Kočaříkův Pinot Novosady a další pecky, ale sud je tak perfektně použitý, že jsem si lámal hlavu, jestli to popsat jako barrique nebo ne. Po letech přebarikované Moravy to myslím jako uznání, Kočaříkův Pinot je ze sudu lehce oxi, zaoblený, ale bez agresivních taninů. Navrhuju nový marketingový termín, vedle „bez přidané síry“ by se mohlo uplatnit i „bez přidaných taninů“ (a v tomto případě mám na mysli i jen přirozené taniny z dubových sudů).   Pokračování textu

Víkendový přelet nad otevřenými lahvemi


Minulý týden se mi sešlo dost zajímavých lahví, ale povinnost volá! a musel jsem otvírat vína s ohledem na plánované prezentace. Ještě nemám potvrzenou restauraci ani menu, ale už pracuju na párování s vínem :-) Před rokem jsem si zoufal, že večeři se Stefanem Erbesem a šesti devadesátoletními ryzlinky z vinice Erdener Prälat už ničím nepřekonám, ale ještě jednou se pokusím. Ve hře je pětichodové menu a jedenáct ryzlinků v pondělí 27. ledna 2020. Zapište si do svých i-phonů!   Pokračování textu

Aligoté a jednoduchý Pinot Noir z Burgundska

Aligoté, vrať se, vše odpuštěno! Aligoté je burgundská Popelka a sám jsem několikrát radil nováčkům, ať Aligoté vynechají. Chardonnay je prostě ušlechtilejší odrůda, jenže… občas se objeví víno, které odrůdu rehabilituje a vyvrátí předsudky. S rostoucími cenami v Burgundsku se nabízí stále větší prostor pro Aligoté, ovšem mnohé vzorky se zdají vzorně naplňovat burgundskou vinařskou poučku, že hlavním důvodem pěstování Aligoté je koktejl jménem Kir.

Pokračování textu

SKB 80, francouzský Vinař roku 2020 a jeho Chardonnay

Blíží se Vánoce, na stole bude ryba a k rybě patří Chardonnay. Poslední roky jsem šardonku občas nahrazoval ryzlinkem, ale letos bych chtěl na štědrovečerní stůl vrátit šardonku. A když šardonku, tak Burgundsko. V posledních letech jsem na blogu otevřeně stranil německým a italským vínům, protože ceny burgundských vín na mě působily jako repelent, ale Chardonnay chci pořídit v malé (a ne tak drahé) burgundské oblasti Montagny v Côte Chalonnaise. Pokud jde o kvalitu, výrobce jmenovala ročenka Guide Hachette Vinařem roku 2020.  Pokračování textu

Dvakrát Premier Cru, Pinot Noir a Sylván

P1200998 Maranges Hill
Jen zpaměti lovím, že vinice Premier Cru tvoří asi polovinu celé rozlohy apelace Maranges (to je hodně, jinak Maranges AOC má jen 156 hektarů). K vínu i k vinařství mám velkou náklonnost, ve vinařství jsem byl poprvé v roce 2007 a byla to pro mě důležitá návštěva. Poprvé  ještě s Markem Bouthenetem, po čase v roce 2015 jsem s jeho synem Antoinem degustoval La Fussière a bylo úplně jiné než ve letech 2007 a 2009. Tipoval jsem, že Antoine změnil výrobní postup a nechal odstopkovat hrozny, a uhodl jsem. Antoine převzal vedení podniku a přinejmenším u La Fussière nechává kvasit odstopkované bobule. První dojem v roce 2015 byl přitažlivě ovocný, v dalších letech se vlivem ročníku víno měnilo.   Pokračování textu

Krásný šum Pinotu Noir

BL P1430531 Crémant

Crémant de Bourgogne Brut, Marc Bouthenet
Před čtyřmi lety jsem měl (dřívější ročník) v bedýnkách nazvaných Naslouchejte šumu! Do té doby jsem Crémanty z Pinotu Noir nemusel, ale na tomhle mě zaujaly dvě věci: byl dokonale odrůdový a zároveň měl typické charakteristiky Bouthenetových tichých Pinotů: ovoce, kyselinu a mineralitu. A do třetice, což tady ocení málokdo, pro Boutheneta ho vyrábí Louis Picamelot, nejobdivovanější burgundský výrobce Crémantů. Antoine Clerc mi prozradil, že do Maconu k Picamelotovi vozí sklizené hrozny a všechno ostatní už za ně dělá Picamelot. Dokonce (prý) uchovává zásobu tichých vín z předchozích ročníků jako základ pro míchání různých ročníků. Takže klasický šampaňský postup, přesto dodám, že v různých ročnících bývají různé sklizně a v případě problémů se jako první škrtá Crémant – jako v ročníku 2016, který zničily kroupy.   Pokračování textu

Málo známé Premier Cru z burgundských Maranges

P1210002 Maranges a kostel

Pro změnu to dnes zkusím stručně, bez vykecávání. I když… ve středu večer hraje Slavia o postup do Ligy Mistrů a zároveň startuje talkshow Jiřího Ovčáčka na TV Jaromíra Soukupa. Zajímalo by mě 1) na co se budete dívat vy a 2) který génius naprogramoval Ovčáčka proti fotbalu. Nebo že by cílovou skupinou Jiřího Ovčáčka nebyli frustrovaní muži, ale zanedbávané ženy?   Pokračování textu

Samožerské plkání o červeném Santenay a bedýnkách číslo 78

P1210653 Neposekaná zahrada

V pondělí večer byla uzávěrka přihlášek do bedýnky burgundských Pinotů. Když k večeru přihlášky překonaly laťku, kterou jsem si stanovil k zaplacení vína plus dopravy, spadl mi kámen ze srdce. Zase jednou mi to vyšlo, už po osmasedmdesáté, ale bylo to na poslední chvíli… Dovolím si několik samožerských vzpomínek.

Pokračování textu

Pinot z burgundského Gevrey-Chambertin

BL P1430429 G-Ch Guillard etiketa

Pinot od Guillarda jsem otvíral na oslavu prvních přihlášek do nově vyhlášených burgundských bedýnek. Potěšilo mě, všechny přihlášky (dosud došlé) byly na čtvrtou možnost (bedýnka D), kterou bych si sám vybral a kterou všestranně upřednostňuju. Projevilo se, že jako první se přihlašují ti, kdo Bouthenetovy Pinoty už dvakrát nebo třikrát měli. Pokud by preference bedýnky D zůstala, budu spokojený, protože pro sebe chci právě ta tři vína v podobném poměru počtů lahví.   Pokračování textu