Winemaker’s Dinner se Stefanem Erbesem jsem avizoval už na začátku ledna tady. Bylo tam celé menu, pravidelným a občasným návštěvníkům živého vydání Skleničkova blogu jsem potom poslal i kompletní seznam včetně vín, dva ryzlinky ke každému chodu. Dnes jen rychlý výběr obrázku z mobilu,na úvodní fotce příprava stolů a první návštěvníci. Pokračování textu
Wine Spectator / AFP via Getty Images
Beaujolais má smůlu, Donald T. kolem sebe kope jako postřelený kůň. Za normálních okolností by zpráva o odchodu Georgese Dubœufa plnila titulky (přece jen to byl motor kampaně Beaujolais Nouveau), ale tentokrát mu všechnu slávu bohužel sebral Donald T. O americkém vládním návrhu na zvýšení dovozních cel potravin z EU (včetně vín) z 25 na 100% se šuškalo už dříve, ale teď to prasklo. Komentář Wine Spectatoru naznačuje, že jde o zástupnou válku, vedlejší účinek sporů mezi evropským Airbusem a americkým Boeingem. Bejvávalo, že se Shatterhandova pěst a Vinnetouova puška daly snadno rozeznat o odlišit od neurvalých způsobů a záludných zbraní zrádných Komančů a zlých loupeživých banditů, ale v zářivé současnosti to jaksi splývá v jedno. Zabití (nebo vražda?) Sulejmáního jako by smazalo rozdíly mezi dobrem a zlem (jediný rozumný závěr v Čechách udělal jeden Pirát tady). Každý fandíme tomu svému týmu už jen ze setrvačnosti, protože naši otcové a dědové byli sparťani, tak komu jinýmu bysme měli fandit? Pokračování textu
Na konci ledna přijede do Prahy moselský vinař Stefan Erbes (Gault & Millau ***), v pondělí 27. ledna uspořádáme Winemaker’s Dinner aneb Večeři s vinařem v pražském restaurantu Argument (Bubenečská 19, Praha 6). Většina čtenářů blogu jeho vína zná ze Skleničkových bedýnek i z dřívějších večeří, takže místo motivačních řečí vypíšu rovnou menu: Pokračování textu
Klídek, pohoda. Dnes to bude jen takové plácání, nic vážného. Leda až nakonec. Díl první, Slovan všude bratry má: Francesco Annibali vychválil italskou restauraci odhadem někde v Collio, napůl cesty mezi slovinskou Vipavou a Terstem. Vlastně na tom není o moc víc než slovanský název restaurace, Devetak 1870. Možná si Italové myslí, že jde o nějaký slovinský kulinářský temín, ale my délesloužící poctivci, kteří jsme to neusimulovalí na modrou knížku, my víme svoje. Pokračování textu
Minulý týden se mi sešlo dost zajímavých lahví, ale povinnost volá! a musel jsem otvírat vína s ohledem na plánované prezentace. Ještě nemám potvrzenou restauraci ani menu, ale už pracuju na párování s vínem :-) Před rokem jsem si zoufal, že večeři se Stefanem Erbesem a šesti devadesátoletními ryzlinky z vinice Erdener Prälat už ničím nepřekonám, ale ještě jednou se pokusím. Ve hře je pětichodové menu a jedenáct ryzlinků v pondělí 27. ledna 2020. Zapište si do svých i-phonů! Pokračování textu
Sobota večer, to je poměrně bezpečné otevřít dva ryzlinky, zvlášť když mají 7,5 a 8% alkoholu. Erbesovu Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese říkám soukromě Pomerančový ryzlink. Ležel 11 měsíců v tisícilitrovém sudu na kvasničních kalech a šel do lahve pár dní před začátkem sběru hroznů dalšího ročníku. Pravokořenné vinice a spontánní kvašení, potenciál na dvacet let archivace (potom by bylo nutné vyměnit korek). Strašně dobře se pije i mladé – letos jsem měl první lahev pět dní po nalahvování. Dnes to tedy bude o tom, jak se takový ryzlink vyvine za dva roky. Pokračování textu
Pro srovnání jsem si původně otevřel dva suché moselské ryzlinkové kabinety. Poznámky o druhém ryzlinku od Schloss Lieser si zatím nechám pro sebe, přinejmenším než rozluštím základní otázku, je Kabinettstück totéž, co kabinett? S dvoukolejností německých značení a zatřídění přibývá vín, u kterých není zcela jasné, podle kterého systému jsou vlastně zatříděná. Proto se raději budu věnovat jen jednomu ze dvou, kabinetu z Urzigu.
2048 Urziger Wurzgarten Riesling kabinett trocken, Joh. Jos. Christoffel Erben
Pokračování textu
2018 Graacher Himmelreich Riesling Kabinett**, Josef Bernard-Kieren
K otevření první lahve došlo na penzionu v moselském Ürzigu a předcházely mu úvahy typu Stojí to za to vozit domů? Někdy v roce 2014 jsem se do vinařství vypravil a přechutnal (téměř) všechno. Hledal jsem „pro sichr“ levnější vína, kdyby Stefan Erbes rychle vyprodal suché ryzlinky, což se tehdy stávalo. Tentokrát jsem nakoupil v bernkastelské vinotéce za neuvěřitelných 7,30 EURO. To je perfektní nákup pro cesťáka na hotelu, ale nijak to neodpovídá na úvodní otázku: Stojí to za to vozit domů?
Pokračování textu
První pokus dobýt obrázky z foťáku. Na úvod železný most čili železňák ve Wehlenu. Takže stráň za mostem jsou Sluneční hodiny čili Wehlener Sonnenuhr. Abych neměl dvakrát za sebou na titulním obrázku stejný pohled, schoval jsem nejslibnější pokus až do článku. Stačí rozkliknout a fotky se zvětší. Pokračování textu
Dnes to bude dobrodružné. Po celodenní dřině za volantem jsem dorazil na Moselu pro víno. Mám pár fotek v mobilu a asi podruhé v životě chci napsat blog rovnou z mobilu. Tak schválně :-). Pokračování textu
Vypozoroval jsem, že účastníci Skleničkových bedýnek dávají přednost novým, neznámým vínům. Nic proti tomu, objevování nového je zábava, ale úvodem dám příklad toho, jak se vyplatí opakované nákupy v jednom vinařství. Sám si pochvaluju, že při dalších návštěvách ve vinařství se dozvím víc o vinicích a sklepních postupech, občas to přináší další výhody. Minulé pondělí Erbesovi nalahvovali Traubensaft, čerstvý hroznový džus, a ve čtvrtek večer mi doručovací služba přivezla šest lahví. Úplně jsem na to zapomněl až do středečního poledne, kdy z vinařství přišel e-mail s oznámením o zahájení prodeje posledního vína z loňské sklizně. Tím je 2018 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese, který nalahvovali taky před týdnem, po jedenácti měsících v dubovém sudu na jemných kvasničních kalech. Erbesovi ho lahvují každoročně těsně před začátkem sběru hroznů, aby si uvolnili sudy na nový ročník. Takže v pondělí se taky začaly sbíral hrozny, úvodní fotka je ze soboty. Pokračování textu
