Archiv pro štítek: jen tak

Biják, ke kterému se hodí burgundské Chardonnay

O francouzském filmu režiséra Cedrika Klapische Ce Qui Nous Lie (česky Víno nás spojuje, anglicky Back to Burgundy) jste už asi četli. Já jsem ho poprvé viděl v úterý (celý film je ke stažení tady). Je to romantické a dojímací s potenciálem zalíbit se všem, co někdy byli v Burgundsku (nebo mají komplikované vztahy s otcem či naopak s vlastními dětmi, což je jeden z motivů ve scénáři). Nechci to shazovat, ale zdá se mi, že film samotný neobstojí… něco jiného je, když ho vidíte očima člověka, který v Burgundsku byl a stýská se mu. U jednoho z prvních záběrů jsem vykřikoval, Tahle autobusová zastávka je v Prémeaux-Prissey (omyl, není :-), scéna z pohřbu otce tří hlavních postav je točená na hřbitůvku v Puligny-Montrachet a letecké záběry Cortonu taky berou za srdce. Ve scénách ze sklizně jsou většinou záběry sběru bílých hroznů, takže čtenářům blogu doporučuju některé z Montagny Premier Cru od Bertheneta z nedávných burgundských bedýnek. Tahle kombinace funguje!   Pokračování textu

Pár fotek z ospalého týdne

Týden je ospalý, protože čekám, až přijedou burgundské Premier Cru z Montagny od francouzského Vinaře roku 2020 (podle Guide Hachette). Brožurky, které přidávám do bedýnek, jsem vytiskl už v úterý a ve středu, v pátek bych měl vyložit víno. Víkend bude pracovní. Sešly se rekordní objednávky a já budu celý víkend sestavovat jednotlivým účastníkům bedýnky podle jejich přání. Zanadával bych si, bude to hrozná práce, ale strašně se na to těším! Pokračování textu

Pozdní sběr kompilační


Když jsem před lety poprvé četl o snižování uhlíkové stopy ve vinařství, nechalo mě to chladným. Dopady na životní prostředí se vyjadřují jako množství vyprodukovaného CO2, což mi vždycky připomene rovnici alkoholového kvašení. Teď čtu od Daniela Cernilliho, že Champagne byla prvním regionem, který si nechal přesně spočítat karbonovou stopu už v roce 2003 a zavázal se snížit ji do roku 2050 o 75%. A ne, nemyslí tím, že sníží obsah bublinek v lahvích na čtvrtinu! První ohlášený výsledek byl, že po 15 letech snížili karbonovou stopu o 20%. Podíl na tom má snížení váhy lahví o 7%, které snižuje dopravní náklady (a emise) asi jako byste škrtli z provozu 4 tisíce náklaďáků.   Pokračování textu

Listopadový pozdní sběr o archivaci

„Když chceme, aby věci zůstaly tak jak jsou, musí se ty věci změnit.“ Alfonso Cevola se v nedělním postu na blogu zabývá některými trendy vývoje ve světě vína za posledních 30 let. To je moje oblíbené téma, a Alfonso k němu přidává několik inspirativních pohledů. Doporučuju přečíst si to celé tady, já si vyzobnu jen krátkou ukázku. Při čtení Alfonsova postu jsem si vzpomněl na scénku z filmu, kterým se jednou za rok pravidelně rozteskňuju. Vystřihl jsem ji v krátkém videu, doporučuju skouknout předtím, než budete číst dál.

Pokračování textu

Říjnový pozdní sběr

Na konci srpna poptávala Domaine Sanguard-Guyot (Pouilly-Fuissé) brigádníky na sběr hroznů. Nabídka byla na dva týdny a plat (popaměti) něco málo přes 10 EURO na hodinu. Bertrand Celce teď měl fotku z burgundského Monthelie (nahoře), kousek od Meursaultu. Poptávka po zemědělských dělnících se zdá být veliká. Příležitost pro milovníky vína! Další čtení nedoporučuju, některé Bernardovy reporty z Burgundska působí depresivně. Aligoté 15 EUR, Macon Chardonnay 25 EUR. Omg, tam by vinaři měli brigádníkům platit 30 EUR na hodinu!   Pokračování textu

Deset nejlepších fotek (poprvé)

Počasí se cyklicky opakuje a s opakováním počasí se mi vrací na blog podobná témata. Před týdnem jsem zvažoval dát výběr nejlepších fotek za 12 roků blogu. Dokonce jsem si napsal první desítku, ale potom jsem téma zavrhl jako příliš samožerské a papír s TOP 10 zahodil. Teď jsem objevil, že při loňském posledním návalu babího léta jsem postoval žebříček konzumace antidepresiv a použil ho jako záminku k šesti fotkám ze slunečné Itálie :-) Nedá se nic dělat, rok se sešel s rokem a výběr deseti nejlepších fotek je tady! (Většuna fotek se kliknutím zvětší.)

Pokračování textu

Říjnový pozdní sběr a jedno Chassagne

Po víkendu mám spoustu dojmů, ale málo z nich souvisí s vínem. Po úvodní houbařské nouzi nastaly časy hojnosti. Mrazák je plný hub a smaženice ke snídani už bylo tolik, že jsem přešel na novou snídani: topinky se šunkou, sýrem, rajčetem a smaženými houbovými řízky. V sobotu jsem si dal čtyři topinky ke snídani a byl jsem najedený až do večera. Nevýhoda: už jsem nespotřeboval žádné houby k obědu ani k večeři.   Pokračování textu

Houby a degustační poznámky

Degustační poznámky z výběru vín na soutěž. Vypadá to náramně, ale nese to s sebou spoustu obtíží. Jalově čekám, až mi ve Florencii naloží paletu vína, nic s tím nemůžu udělat a jen čekám na telefon :-) Když mě omrzelo opravovat střechu a plot nebo sbírat v lese houby, otevřel jsem si baterii lahví a vybíral, která vína poslat soutěžit. Obtíž je s tím, že mi potom doma zbyde deset otevřených lahví (a co s nimi, žejo) a že za každý soutěžní vzorek se platí přihlašovací poplatek. Proto je dobré vybírat konzervativně a na jistotu. Jistota je ovšem u soutěžních hodnocení nonsens, protože nikdo neuhodne, jak která porota rozhodne. V počátcích jsem míval štěstí, ale několikrát už mi poroty zadupaly do země vína, na která bych přísahal (nejmíň jednou jsem byl přitom jako jeden z hodnotitelů). Když mi v srpnu Stefan Erbes nabízel do soutěže (zadarmo) Erdenského Preláta, vzpomněl jsem si na jeden takový případ a odpověděl: To si ho raději vypijeme sami! Přesto pořád pokouším štěstí. V říjnu se na PWT budou hodnotit (mimo jiné) slaďáky a Sangiovese, takže jsem vytáhl vzorky toskánského Vino Nobile z Gracciana.   Pokračování textu