Archiv pro štítek: jen tak

Deset nejlepších fotek (poprvé)

Počasí se cyklicky opakuje a s opakováním počasí se mi vrací na blog podobná témata. Před týdnem jsem zvažoval dát výběr nejlepších fotek za 12 roků blogu. Dokonce jsem si napsal první desítku, ale potom jsem téma zavrhl jako příliš samožerské a papír s TOP 10 zahodil. Teď jsem objevil, že při loňském posledním návalu babího léta jsem postoval žebříček konzumace antidepresiv a použil ho jako záminku k šesti fotkám ze slunečné Itálie :-) Nedá se nic dělat, rok se sešel s rokem a výběr deseti nejlepších fotek je tady! (Většuna fotek se kliknutím zvětší.)

Pokračování textu

Říjnový pozdní sběr a jedno Chassagne

Po víkendu mám spoustu dojmů, ale málo z nich souvisí s vínem. Po úvodní houbařské nouzi nastaly časy hojnosti. Mrazák je plný hub a smaženice ke snídani už bylo tolik, že jsem přešel na novou snídani: topinky se šunkou, sýrem, rajčetem a smaženými houbovými řízky. V sobotu jsem si dal čtyři topinky ke snídani a byl jsem najedený až do večera. Nevýhoda: už jsem nespotřeboval žádné houby k obědu ani k večeři.   Pokračování textu

Houby a degustační poznámky

Degustační poznámky z výběru vín na soutěž. Vypadá to náramně, ale nese to s sebou spoustu obtíží. Jalově čekám, až mi ve Florencii naloží paletu vína, nic s tím nemůžu udělat a jen čekám na telefon :-) Když mě omrzelo opravovat střechu a plot nebo sbírat v lese houby, otevřel jsem si baterii lahví a vybíral, která vína poslat soutěžit. Obtíž je s tím, že mi potom doma zbyde deset otevřených lahví (a co s nimi, žejo) a že za každý soutěžní vzorek se platí přihlašovací poplatek. Proto je dobré vybírat konzervativně a na jistotu. Jistota je ovšem u soutěžních hodnocení nonsens, protože nikdo neuhodne, jak která porota rozhodne. V počátcích jsem míval štěstí, ale několikrát už mi poroty zadupaly do země vína, na která bych přísahal (nejmíň jednou jsem byl přitom jako jeden z hodnotitelů). Když mi v srpnu Stefan Erbes nabízel do soutěže (zadarmo) Erdenského Preláta, vzpomněl jsem si na jeden takový případ a odpověděl: To si ho raději vypijeme sami! Přesto pořád pokouším štěstí. V říjnu se na PWT budou hodnotit (mimo jiné) slaďáky a Sangiovese, takže jsem vytáhl vzorky toskánského Vino Nobile z Gracciana.   Pokračování textu

Páteční pozdní sběr

Dávejte pozor, dneska konečně napíšu něco zajímavýho. Nebude to totiž z mojí hlavy, všechno jsem opsal z cizího. A začneme problémem, který mučí milovníky vína prvních pět let existence (a některé doživotně) podobně jako hifisty otázka, jestli jsou zlaté konektory lepší než stříbrné. Odborně se to jmenuje Travel Shock. Přivezete si lahev moravského vína do Prahy a tady najednou chutná jinak. Za mých junáckých let se zhusta vozila vína nefiltrovaná a nesířená, ale to už dnes (s vyjímkou sudových vzorků) vypadá jako doba kamenná. Takže obecně, když převezete víno z bodu A do bodu B, je možné, že bude v bodě B chutnat jinak, než chutnalo v bodě A?

Travel Shock Photo copy
Pokračování textu

Samožerské plkání o červeném Santenay a bedýnkách číslo 78

P1210653 Neposekaná zahrada

V pondělí večer byla uzávěrka přihlášek do bedýnky burgundských Pinotů. Když k večeru přihlášky překonaly laťku, kterou jsem si stanovil k zaplacení vína plus dopravy, spadl mi kámen ze srdce. Zase jednou mi to vyšlo, už po osmasedmdesáté, ale bylo to na poslední chvíli… Dovolím si několik samožerských vzpomínek.

Pokračování textu

Pár fotek z cesty

BL P1420983 UW In the early morning sun

Fotky z cesty aneb pravidelný teasing předtím, než doma přechutnám dovezené vzorky a napíšu degustační poznámky. Jel jsem na otočku na Moselu, navštívil dvě vinařství  a s vinaři přechutnal ročník 2018 a příležitostně i nějaké ty starší speciality. Taky se protrápil zácpami na německých dálnicích a přespal v hotelu, kterému se v budoucnu rád vyhnu. Nechci vás nudit fotkami chcíplého pavouka nebo poškozených dlaždiček v koupelně, přežil jsem jen díky silným práškům na spaní. Vážným zájemcům rád poradím, čemu se v Německu vyhnout. Místo hotelu fotka vinice Urziger Wurzgarten v ranním slunci.    Pokračování textu

Čtivo na konec července

Je to tak, jak jsem avizoval před měsícem: vyhýbám se novinkám, opakovaně  jsem přečetl spoustu svých oblíbených detektivek a otvíral především dobře známá vína. S pomyšlením na pondělní blog jsem v sobotu vyjmul z chladničky Campo del Guardiano 2017 z Palazzone, ale hned jsem si vzpomněl, jak převratně chutnal nazrálý ročník 2012 a uvědomil si, že mám jen pár lahví. Za pár vteřin bylo Campo zpátky v chladničce a za dalších pět minut jsem měl otevřené Terre Vineate 2018.

BL P1420874 Terre Vineate a Weissburgunder Pokračování textu

Pozdní sběr moravský

Jak už to někdy bývá, dnes si píšu nejspíš jen pro vlastní uspokojení a s vědomím, že moje poznámky o smyslu lidových písniček budou sotva koho zajímat. Když jsem v roce 2008 psal první report z Horňáckých slavností, zahrnul jsem do něj i spoustu osobních poznámek a vzpomínek. Při závěrečné úpravě jsem skoro všechny vyházel. Usoudil jsem, že ódu na Horňácké slavnosti nemají narušovat vzpomínky na to, co se mnou provedla slečna z Hrubé Vrbky poté, co mě přiměla vypít dvě dvoudecovky otcovy šedesátiprocentní slivovice, na srpnové pole za kyjovským nádražím nebo na díru v plotě nahoře nad amfiteátrem ve Velké (a modří vědí, že to je k věci)… za mého mládí se na folklórní festivaly nejezdilo jen za uměním, ale taky za holkama.    Pokračování textu

Prázdninový pozdní sběr, tradičně samožerský

Jak řekli, tak udělali: užívám letní pohody a upíjím starší lahve z dřívějších komunitních bedýnek. Omlouvám se za zanedbávání Skleničkova blogu, ale z facebookového profilu Jiřího Ovčáčka mám nabídku jaká se neodmítá na 32-dílný seriál o hracích kartách. Z letního lenošení mě vytrhují jen příležitostné rozesílky objednaných vín (teď v pondělí posílám poslední Vernaccie dovolenkářům) nebo zprávy z vinařství. V pátek přišla z toskánského Montepulciana jedna, o kterou se chci podělit.

VN 2016 Decanter Pokračování textu

Prázdninové čtení a víno

Od mala jsem měl slabost pro detektivky. Přečetl jsem kdeco a zakotvil u americké drsné školy. Někdy v osmnácti letech mě udivilo, že kamarádova matka má knihovnu plnou detektivek mých oblíbených autorů. Myslel jsem si tehdy, že detektivky stačí přečíst jednou. Typicky jako výpůjčku z městské knihovny a druhý den přečtené vrátit. Proč by mi měly zabírat místo v knihovně? Když jednou znám zápletku a vyluštění, přece se k tomu nebudu vracet?

bl P1420475 dETEKTIVKY A bEAUJOLAIS
Pokračování textu

Orvieto na oslavu 12 let Skleničkova blogu

BL P1420394 Campo 2012

Jako každoročně i letos jsem chtěl na výročí založení Skleničkova blogu zapomenout. Že se tak nestalo, za to může Giovanni Dubini a jeho víno Campo del Guardiano, jedno z deseti nejlepších vín celé Umbrie. S  objednávkou květnových komunitních bedýnek jsem si z Palazzone přivezl i dvě archivní lahve. Když jsem večer přemýšlel, jaké víno by se hodilo otevřít do večerních středočeských veder, vzpomněl jsem si na Campo del Guardiano 2012. Trochu neobratně se to rýmuje s výročím, blog bude mít 27. června dvanáct roků.    Pokračování textu

Dlouhý, předlouhý pozdní sběr, samožerský a naštvaný

BL IMG_6345 Venezia 2011

Buongiorno, ragazzi! Dnes samožersky, protože se budu zabývat tématy a problémy, které (asi) zajímají jenom mě, a naštvaně proto, že mě FTIM dostihla zpráva, že mi nejmenovaný dopravce na cestě k zákazníkovi rozbil bedýnku s vínem. Nechtěl jsem začít psát s pěnou u huby, ale hned mi bylo jasné, že dnes přijde ta zřídkavá příležitost napsat o víně něco ošklivého :-)   Pokračování textu