Archiv pro štítek: jen tak

Dlouhý, předlouhý pozdní sběr, samožerský a naštvaný

BL IMG_6345 Venezia 2011

Buongiorno, ragazzi! Dnes samožersky, protože se budu zabývat tématy a problémy, které (asi) zajímají jenom mě, a naštvaně proto, že mě FTIM dostihla zpráva, že mi nejmenovaný dopravce na cestě k zákazníkovi rozbil bedýnku s vínem. Nechtěl jsem začít psát s pěnou u huby, ale hned mi bylo jasné, že dnes přijde ta zřídkavá příležitost napsat o víně něco ošklivého :-)   Pokračování textu

Toskánský pozdní sběr (fotek)

FB P1410520 rozmazaná dcera v popředí

Ciao ragazzi! V pondělí jsem zrušil večerní meditaci se skleničkou vína kvůli občanským povinnostem. S dcerou jsme si udělali procházku na pražský Hrad a potom šusem dolů Nerudovkou na Malostranské, na nábřeží se už nabalovaly davy a Staromák jsme naplnili úplně. Dobrá rodinná procházka (tamhle je Národní divadlo a co je tohle za kostel?) a do pondělka má dcera koupit píšťalky, nezbytné vybavení na demošky. V pondělí jdeme zase. Pokračování textu

Dinosauří pozdní sběr

P1200542 Vinice u Santenay

Bordeaux a Burgundsko míří k postavení dinosaurů, píše Don Kavanagh tady. Není to příjemné čtení, ale jestli se chcete osvěžit myšlenkou na nesmyslně stoupající ceny vín dvou nejdůležitějších regionů, tak si to přečtěte. Asi nejzajímavější bod: už osmdesát let zůstává seznam nejvýznamnějších (nejlepších) vinařství z Bordeaux a Burgundska vpodstatě beze změny. Před osmdesáti lety byla jejich vína dražší než ostatní na trhu, ale stále dostupná. Novináři, kritici, someliéři si mohli je kupovat. Dnes to už neplatí. Je možné, aby ta vína byla nadále považovaná za velká, když nikdo ve skutečnosti nemá šanci je pít? Hrozí jim, že se stanou dinosaury – tvory kteří už zmizeli ze světa a chodíme se na ně dívat jen do muzeí.   Pokračování textu

Velikonoční obrázkové zvěstování

BL P1410341 Vogelburg od Estheimu

S únavou z dnešních devíti set kilometrů bych se neměl pouštět do úvah o tom, jaké je poselství Velikonoc. Ale stejně: asi nejsilnější velikonoční příběh, který znám, je schovaný v Bulgakovově Mistrovi a Markétce, a je dost možné, že Bulgakov napsal Mistra jen proto, aby do něj ukryl text o Pilátovi. Shodou okolností jsem poprvé četl Piláta samostatného a když jsem se potom dostal k Mistrovi a Markétce, už mi ta kniha nedávala smysl. Jestli to někoho přivede ke knize, tak velmi doporučuju napřed přečíst Piláta samotného… no ale to jsem se tradičně nechal unést daleko od úvah o tom, jaké poselství nám zvěstují Velikonoce. Jestli mně něco zvěstují, tak je to naděje.

Pokračování textu

Pár fotek z francouzských degustací

BL P1410280 Meffre Hermitage

Po dvou měsících jsem zase vyrazil ze Skleničkovy Lhoty do Prahy degustovat! Polovinu středeční degustace pro profesionály v hotelu President jsem prokecal s dovozcem Jirkou Hronem, ale začnu bombasticky. Nejlepším vínem z celé degustace (nepřechutnal jsem zdaleka všechno, ale co už!) byla bílá Hermitage 2015 od Maison Gabriel Meffre. Blbý je, že to je velkej podník a dováží ho Vicom, ale jinak super :-) K ochutnání byla mnohem dražší vína, ale bílá Hermitage byla krásná. Červené Gigondas 2015  taky pěkné.   Pokračování textu

Poučení z krizového vývoje

BL P1390745 Stůl

Titulek patří textu o nelineárním a nepředvídaném vývoji tří jednotlivých lahví, ale když už jsem měl titulek, napadla mě nová témata. V pondělí večer právě uzavírám objednávky do franckých bedýnek čili výběr vín Weingut Horst Sauer. Je to dřina, ale nakonec to zřejmě vyjde. Zdá se, že původní účastníci bedýnek si zvykli a nakupovat víno tímto způsobem (spojit dohromady objednávky několika desítek amatérských degustátorů) už není tak vzrušující jako před pár lety. Přesto jde o německé Vinařství roku 2018 a myslím si, že přihlášení účastníci nebudou zklamaní. Pokračování textu

Učíme se zeměpis v deváté třídě

Při večeři jsme s dcerou probírali školu. Moje děti mají problém s moderním zkoušením Zeměpisu. Na dceřině gymplu se praktikuje zkoušení tak zvané orientace, to je… no to radši ani nechtějte vědět. Paní profesorka hlásí názvy a žáci ukazují prstem na mapě, kde by se to třeba mohlo nacházet. Fakt! To bych si nevymyslel.

BL P1330800 Anča v uličce

Tati, a víš třeba, kde jsou Nové Hrady?  
Pokračování textu

Pozdní sběr únorový a italský

Toskánská silnice

Bylo nebylo, před měsícem jsem si už balil trička, kraťasy a opalovací krémy pod dojmem úžasné nabídky Airbnb na tři měsíce života v apulském Grottole (Itálie). To si tak přečtete článek tady, otevřete si lahev něčeho dobrého z Itálie a přesvědčíte sami sebe, že jste ideální kandidát a sponzor by byl sám proti sobě, kdyby nevybral právě vás :-) Prostudoval jsem si kdeco o Grottole, prolezl Airbnb a když jsem vyplnil skoro celou přihlášku, zjistil jsem, že do výběru jsou zařazeni uchazeči z Mexika, Holandska, USA, no odkud si vzpomenete, jen z ČR ne. ČR prostě není pro Airbnb zajímavý trh, málo cestujete! Aspoň jsem pochopil, proč pražský magistrát chce zdanit všechno co má něco společného s Airbnb.   Pokračování textu

Pozdní sběr únorový

BL P1190799 Ukazatel Lancié

Malý krok pro lidstvo, velký skok pro pana Skleničku: víno z Chateau de Durette jsem objednal a zaplatil, příští týden by mohlo přijet. Podle počasí a dostupnosti náklaďáků, budu napjatě sledovat předpovědi počasí. Nastala jedna změna, základní Cote de Brouilly bude nahrazeno „vyšším“ CdB Les Fournelles za stejnou cenu. Tedy Fournelles je asi o 60 kaček dražší, ale bedýnkáři vesměs zaplatili předem a jednu takovou náhradu bedýnkový rozpočet unese.   Pokračování textu

Už to začalo

Lorenzo Reina

Už je to tady… začalo nejhnusnější období roku, tři měsíce inverzního počasí bez slunce, za to se zimou a vlhkem. Tady na blogu jsem se z toho často vypisoval texty o dovolených ve slunné Itálii (jednou i Francii) a spoustou fotek. Poznám, kdy mi teče do bot – tak jsem v pátek jel z Prahy s lahví Antinoriho Vermentina, paklíkem italské Giuncaty a pytlíkem italských neloupaných lískových oříšků, rozhodnutý vypsat se ze stesku a chmur vzpomínkami na letní dovolené. Večer mi Facebook ukázal článek o Lorenzu Reinovi. Sicilský pastýř celých třicet let stavěl amfiteátr v nadmořské výšce tisíc metrů. Kámen po kameni. Potom ho přihlásil na benátské Biennale. Že Lorenzo Reina pase ovce, to je jasné z rozmístění sedaček v amfiteátu.

Taky se vám někdy zdá, že život stojí za hovno? Ještě to zvažte… :-)  Původní článek je tady, to Vermentino, oříšky a giunkátu dám někdy příště :-)