Archiv pro štítek: jen tak

Mont Cuchot a pár fotek z Burgundska

Čtvrteční prodloužení nouzového stavu mě nijak nezklamalo. Očekával jsem, že Babišova vláda bude potřebovat víc času na rozmyšlení, jako utratit všechny povypůjčované miliardy a nadělat co největší zmatek, aby její členy pokud možno nešlo trestně stíhat za všechny škody. Pokud jde o epidemii, doporučuju tohle video s Jaroslavem Flégrem. Než mě někdo osočí z nekritické podpory zrzavého parazitologa, tak napíšu, že jsem před mnoha lety přečetl jeho knihu o zamrzlé evoluci a nějaké poznámky o toxoplasmóze, takže mě jeho letošní vystoupení nepřekvapila.   Pokračování textu

Říjnový pozdní sběr

Dnes to bude jen několik zpráv z webu, které mě zaujaly. Snažím se dotáhnout nákup Burgund od Berthenetů a jde to pomalu. Na dotaz jsem napsal, co si myslím o předchozím ročníku 2018 a nečekaně došlo i na rady, která vína mám koupit z 2018 a která z 2019. Nakonec bude proti původní nabídce pár změn, ale tentokrát to nebude proto, že by vinařství napsalo „posíláme co je na skladě a nazdar,“ ale po výměně názorů a na doporučení. Obvykle musím s přípravou bedýnek sledovat počasí po cestě, teď se k tomu přidaly spekulace, že Francie i Německo vyhlásí lockdown. Rád bych měl vína doma co nejdříve, vydržte!   Pokračování textu

Srpnový pozdní sběr

Začnu pravdou, kterou jste ani nechtěli slyšet :-) Na vlastní narozeníny jsem otvíral 2019 Escherndorfer Silvaner Ortswein čili kabinet od Horsta Sauera. Klidně se přiznám, že jsem v týdnu před tím zkoušel jinačejší kousky, Riservu z Gracciana nebo top ryzlinky z Mosely. Dokonce jsem koukal do chladničky na několik ročníků Erdenského Preláta (1993 – 7), ale nakonec jsem otvíral základní Sylván. Když si vytáhnu víno na zahradu, chci si číst nebo kecat s návštěvou, tak se nepokouším přebít všechno vínem. Hledám víno, které na sebe nestrhává pozornost, ale nechá nám prostor pro vlastní myšlenky. No dobře, tak pro vlastní život, abych nebyl nabubřelej.   Pokračování textu

Pár fotek podruhé, břidlice a vykopávky

V úterý ráno jsem byl už-už rozhodnutý procházku po vinicích vzdát. Strašný krpál z Urzigu na vrchol Wurzgarten se mi v teplotách přes 30 stupňů rozležel v hlavě, ostatně jsem tu cestu šel už asu desetkát. Celé dopoledne bylo zataženo, tak jsem si koupil lahev minerálky a šel. Podesáté už ne kvůl cestě po slavných vinicích, ale jen kvůli tomu, že jsem se toho po roce zase dožil a přežil. Na první fotce pohled z vinic dolů na Urzig. Pokračování textu

Pár fotek z Mosely


Je strašný vedro, ještě po osmé večer je v Urzigu nejmíň 28 stupňů. Necelých 700 kilometrů do Urzigu jsem ujel za sedm a půl hodiny včetně průjezdu Prahou, už jsem se třikrát osprchoval a potřetí si převékl košili, ale nic nepomáhá. Na úvod něco, co tu ještě nebylo: fotka z urzigského kostela. Je samozřejmě celý z břidlice a vsadím se, že i ty skla jsou vykládaná břidlicí.   Pokračování textu

Krásný ryzlink 2017

Úvodem jedno samožerské hlášení: v polovině srpna skončí Blog.cz. Od roku 2007 do konce roku 2013 jsem na něm provozoval původní Skleničkův blog. Mrzelo by mě, kdyby těch šest let tápání, omylů, kázání a příležitostně i zábavného čtení mělo zmizet. Díky zásahu geniálního programátora se podařilo původní obsah zálohovat a importovat do WordPressu. Najdete ho tak jako dříve na úvodní liště pod tlačítkem Sklenička 2007 – 2013, jen už není na Blogu.cz, ale ve WordPressu v archivu sklenicka.com. Pokračování textu

Milerka a další podceňovaná vína


Otevřel jsem si franckou milerku z Randersackeru od Suchých Schmittů. Od roku 2017 o ní píšu jako o nejlepší milerce vůbec (z těch, co znám). Letos mi to zkomplikovala vynikající milerka od Horsta Sauera (je v červncové bedýnce), která Schmitty překonává svěžestí a energií, ale celkový dojem a harmonie je asi stále o kousek lepší ve prospěch Schmittů. Chtěl jsem k tomu napsat hlubokomyslný úvod á la TOP 10 nejvíc podceňovaných vín, ale po dvou větách (a dvou degustačních locích milerky) jsem toho nechal.   Pokračování textu

Bílá Itálie, pět odrůd


Dnes to nebude o degustaci nebo o tom, jak poznat nerez od sudu, jen reakce na hektické středeční dění. Ráno jsem odvezl auto do servisu a odpoledne se dozvěděl, že „to dneska hotový nebude,“ ale za to to bude stát balík, večer plašil chmury starým dobrým Orvieto Classico 2014 od Giovanni Dubiniho. Chtěl jsem italské víno se vztahem k aktuálním bedýnkám, ale našel ve sklepě jen směs čtyř autochtonních odrůd z Umbrie. Místo Trebbiana, Pecorina, Passeriny a Montepulciana dávám Trebbiano, Grechetto, Verdello, Malvasiu a Drupeggio, všechny najednou.   Pokračování textu

Pozdní sběr červnový podruhé

Je to docela dramatický. Každá sklizeň je jako jiné zvíře a musíte se na ni naladit. Musíte předvídat, máte starosti, pár nocí před startem špatně spíte. Pozorujete oblohu, pozorujete mraky, chtěli byste trochu deště, ale zase žádnou bouřku, nechcete aby hrozny měly plíseň… a potom čekáte na tu správnou chvíli. Správné načasování je klíč k úspěšné sklizni a k úspěšnému ročníku… “ cituju výrok Philippe Pascala z romantického filmu A Burgundy Story. Je to perfektní návod, jak se stát úspěšným vinařem: napřed se stanete osobním poradcem miliardáře Bernarda Arnaulta, prezidenta LVMH (čili Moët Hennessy Louis Vuitton SA), a přitom se dozvíte, že je na prodej devět set let starý burgundský klášter se sklepem a vinicemi poblíž obce Givry. Za peníze, které jste ze svého platu poradce ušetřil, si koupíte Domaine du Cellier aux Moines a natočíte o tom film. Nic na tom není, zkusit to může každý :-)

Pokračování textu