Archiv pro štítek: Itálie

Pár fotek z ospalého týdne

Týden je ospalý, protože čekám, až přijedou burgundské Premier Cru z Montagny od francouzského Vinaře roku 2020 (podle Guide Hachette). Brožurky, které přidávám do bedýnek, jsem vytiskl už v úterý a ve středu, v pátek bych měl vyložit víno. Víkend bude pracovní. Sešly se rekordní objednávky a já budu celý víkend sestavovat jednotlivým účastníkům bedýnky podle jejich přání. Zanadával bych si, bude to hrozná práce, ale strašně se na to těším! Pokračování textu

Pozdní sběr kompilační


Když jsem před lety poprvé četl o snižování uhlíkové stopy ve vinařství, nechalo mě to chladným. Dopady na životní prostředí se vyjadřují jako množství vyprodukovaného CO2, což mi vždycky připomene rovnici alkoholového kvašení. Teď čtu od Daniela Cernilliho, že Champagne byla prvním regionem, který si nechal přesně spočítat karbonovou stopu už v roce 2003 a zavázal se snížit ji do roku 2050 o 75%. A ne, nemyslí tím, že sníží obsah bublinek v lahvích na čtvrtinu! První ohlášený výsledek byl, že po 15 letech snížili karbonovou stopu o 20%. Podíl na tom má snížení váhy lahví o 7%, které snižuje dopravní náklady (a emise) asi jako byste škrtli z provozu 4 tisíce náklaďáků.   Pokračování textu

Trentino podruhé, čtyři bělouši

Pokračování zápisků z privátní degustace severoitalského vinařství Cantina d’Isera. Na první pokus jsem tady popsal základní sekt a tři červená z místních odrůd (Marzemino, Teroldego a Lagrein). Isera je v severní Itálii, když jedete z Brenneru přes Bolzano do Trenta, takže krajani, bývalé Rakousko-Uhersko. Úvodní fotku jsem zcizil z webu vinařství. První informace byly tady, takže jdem na bílá vína.   Pokračování textu

Cantine Arini po třech letech, fortifikáty

Třetí dávka poznámek z degustace vzorků sicilské Cantine Arini, tentokrát jen dolihovaná vína. O historii Marsaly jsem už psal před čtyřmi roky tady. Stručně zopakuju, že Marsala sice na Sicílii zdomácněla a považuje se za tradiční produkt, ale vznikla někdy kolem roku 1773 jako výmysl britského obchodníka s vínem Johna Woodhouse, který chtěl vytvořit nápodobu Sherry nebo Madeiry. Bílá vína z tradičních sicilských odrůd (Grillo, Catarratto) podstupují kratší či delší zrání v sudech a stabilizaci přídavkem vinného destilátu. Nejlepší Marsaly (Solera Vergine) jsou směsi několika ročníků, které se přidávají průběžně a lahvují se po pěti a více letech. Všechny Marsaly pocházejí ze západosicilského okresu Trapani, výrobců je jen asi dvacet.   Pokračování textu

Trentino poprvé, bubliny a tři místní modré odrůdy

Poznámky ze soukromé degustace. Dostal jsem jako vzorky průřez produkcí trentinského  vinařství Cantina d’Isera (severní Itálie, kousek nad Lago di Garda). Nezaslouženě a nevyžádaně, bůhvíproč si exportní ředitel pan Goossens po dvou letech pamatoval můj obličej i jméno. Takže opíšu pár slov o vinařství a potom vlastní poznámky o vínech. Úvodní fotka je ukradená z webu vinařství.    Pokračování textu

Cantine Arini po třech letech

V pátek jsem tady avizoval, o co půjde tento týden, a začnu rovnou se sicilským vinařstvím Cantine Arini. Pravidelní čtenáři znají, ostatní si mohou připomenout report z července 2015 tady a tady a  následně marsalské bedýnky 2016 tady. Stručná rekapitulace: rodinný podnik založený roku 1952, 30 hektarů a asi 150.000 lahví ročně. Myslím, že to je na sicilské poměry malý podnik. Sídlí přímo v Marsale a patří mezi asi dvacítku místních výrobců fortifikovaného vína Marsala.   Pokračování textu

Italská prezentace na Žofíně a Cantine Arini

Za dvoudenním výpadkem vinného čtiva je nabitý program, při pátku jen rychlé shrnutí. Ve středu pořádala Italsko-česká obchodní komora prezentaci italských vinařství v Praze na Žofíně. Tentokrát ve velkém sále, se čtyřicítkou vinařů a plnou parádou včetně hodinového Mastercalss na téma Abruzzo. Na úvodní fotce z Masterclass baronka Caterina Cornacchia představuje svoje Montepulciano d’Abruzzo. Pokračování textu

Život jde dál, pozdní sběr dušičkový


Nikdo neumřel a já nechci psát lítostivě, ještěže to můžu svést na datum. Selfíčko je ze San Gimignana z listopadu 2017, pravo je místní vinař Stefano Grandi (Podere Canneta). Lahev mezi námi jsme právě ručně nalahvovali kalnou, nehotovou, nekorektní Vernacciou 2017. První lahev jsem vypil tentýž den večer na laciném penzionu u Poggibonsi (dvě místnosti a cca 20 EUR za noc, heč). Byl jsem z toho vína úplně u vytržení. Navenek se projevovalo jen křídovo-vápencovým zákalem, ale byla z něj cítit energie, potenciál, živost. Dole je Vernaccia na kamenném stole v Poggibonsi vpravo, jedna z mých nejmilejších fotek.   Pokračování textu

Trebbiano z Carmignana

Básník by z titulku udělal přinejmenším uspávací říkačku pro děti, ale po třech deci Trebbiana raději zůstanu u žánru, který je mi bližší. Dlužím si poznámky ke dvěma vínům Fattorie Ambra. První je Trebbiano Toscano, kterého mi teď přišlo pár lahví s prvním nákupem. So far so good, ale to druhé je Carmignano Riserva Elzana, které prvnímu pokusu o degustační poznámky bravurně odolalo. V neděli večer jsem lahev vypil a nenapsal ani řádku. Psal jsem přitom blog a nabídky zákazníkům, tiskl adresní štítky a lepil je na krabice vína. Na konci dne byla lahev vypitá, konzument spokojený, a nikde ani slovo poznámek. Tak snad někdy příště, ostatně mám ještě dvanáct lahví. Na úvodní fotce vinařství Fattoria Ambra je vinice Santa Cristina in Pilli.    
Pokračování textu

Carmignano přijelo, první dojmy

V pátek ráno jsem vyložil paletu Carmignana z Fattorie Ambra, celý den jsem otvíral krabice a skládal sestavy pro jednotlivé účastníky bedýnek. Směs lehké fyzické práce a soustředění měla skončila naprostou únavou, v šest večer jsem si řekl Degustace volá a nechal poslední bedýnky na sobotu. Jako referenční vzorek jsem použil dva nebo tři dny otevřené Vino Nobile a dál už to šlo přehledně: Carmignano Montefortini 2016 a Carmignano Santa Cristina in Pilli 2016 a 2015.

Pokračování textu

Carmignano podruhé

Opakování degustačních poznámek o dvou vínech z DOCG Carmignano. O vinařském regionu Carmignano a vinařství Fattoria Ambra jsem už psal tady, dnes jen otevřu dvě vína ze dvou místních významných vinic, Elzana a Montalbiolo. Ambaláž vezmu najednou, obě lahve mají (kromě podkladové barvy etikety) stejnou. Klasická bordeauxská lahev, celokorek, hodně střídmá etiketa. Žádné obrázky a jen dva fonty písma. Obě vína se téměř shodují vzhledem. Temně rudá karmínová barva s kávovým odstínem, Elzana je (možná) o čárku světlejší než Montalbiolo.

BL P1410950 2x etiketa Cru

Carmignano Riserva Elzana 2015, Fattoria Ambra
Pokračování textu