Archiv pro štítek: Itálie

To se mu to dělá, když to umí


Dostal jsem dárek. Před lety jsem prodal kamarádovi lahev a teď mi ji vrátil jako dar. Když někdo po letech napíše poznámky o víně, které jsem kdysi dovezl, často závidím, protože dotyčné víno už nemám. Většinou se všechno rozprodá během několika měsíců. Když musím řešit, jestli prodat nebo zapřít lahve, které jsem si schoval pro sebe, většinou je prodám s tím, že aspoň budu mít důvod přivézt nové. Potom někdy trpím nad chválou, když někdo otevře deset let staré víno a píše nadšené zprávy.   Pokračování textu

Montepulciano jako rosé a jako směs s kabernetem

Cerasuolo d’Abruzzo Superiore 2019 DOC, Barone Cornacchia
Zajímavé rosé ze střední Itálie. Důvody, které mě vedly k rozhodnutí přivézt a nabízet vína Barone Cornacchia vás nejspíš nezajímají, ale tohle je jeden z nich. Obecně jsem k roséčkům z jižních zemí skeptický (na mé soukromé hitparádě stále vede Zweigelt rosé 2006 od znojemských Špalků), vyšší alkohol a těžší projev mě nepřitahují, ale když jsem ochutnal tři bílá vína (Passerina, Trebbiano a Pecorino) a čtvrté rosé Cerasuolo a všechna čtyři se mi bez výhrad líbila, zpozorněl jsem a řekl si bacha, na tom možná něco bude. Můžu diskutovat o středoevropských předsudcích vůči jižním zemím (a jejich vínům), ale je tu jeden argument k nepřekonání – když ve střední Itálii už víc než 2000 let mají letní teploty běžně přes čtyřicet a vyrábějí tam bílá vína, můžete se spolehnout na to, že ta vína budou vhodná do letního horka:-) Úvodní fotku jsem ukradl z webu Barone Cornacchia, Caterina Cornacchia a Cerasuolo. Podle barvy ve skleničce to nemůže výt nic jiného.  Pokračování textu

Dvě bílé krasavice ze střední Itálie

Trebbiano d’Abruzzo Superiore Casanova 2019, Barone Cornacchia
Moje přání bylo vyslyšeno, 12,5% alkoholu. To je v roce 2019 malý zázrak, dobře vím o německých ryzlincích s 13,5% alkoholu:-) To není tradicionalismus nebo odmítání pokroku, ale pohodlnost. Nesnáším, když večer vypiju lahev bílého a ráno mě bolí hlava. 12% alkoholu je hranice, dokdy je to bezpečné.   Pokračování textu

Tekutý sýr na osm a sekt z Passeriny

V říjnu 2013 jsem na italských degustacích ujížděl na abruzzských sektech. Pro jistotu jsem si prošel staré poznámky tady, bylo to vinařství Eredi Legonziano a tři odrůdové sekty z odrůd Cococciola (nekupte to!), Pecorino a Passerina. Tehdy jsem si večer po skončení programu řekl vinaři o lahev sektu z Passeriny a strávil večer na hotelovém pokoji u Lago di Garda se sektem… potom následovalo několik let, kdy se mi podobné lahůdky vyhýbaly. Až teď v pátek.   Pokračování textu

Bílá Itálie, pět odrůd


Dnes to nebude o degustaci nebo o tom, jak poznat nerez od sudu, jen reakce na hektické středeční dění. Ráno jsem odvezl auto do servisu a odpoledne se dozvěděl, že „to dneska hotový nebude,“ ale za to to bude stát balík, večer plašil chmury starým dobrým Orvieto Classico 2014 od Giovanni Dubiniho. Chtěl jsem italské víno se vztahem k aktuálním bedýnkám, ale našel ve sklepě jen směs čtyř autochtonních odrůd z Umbrie. Místo Trebbiana, Pecorina, Passeriny a Montepulciana dávám Trebbiano, Grechetto, Verdello, Malvasiu a Drupeggio, všechny najednou.   Pokračování textu

Pozdní sběr červnový podruhé

Je to docela dramatický. Každá sklizeň je jako jiné zvíře a musíte se na ni naladit. Musíte předvídat, máte starosti, pár nocí před startem špatně spíte. Pozorujete oblohu, pozorujete mraky, chtěli byste trochu deště, ale zase žádnou bouřku, nechcete aby hrozny měly plíseň… a potom čekáte na tu správnou chvíli. Správné načasování je klíč k úspěšné sklizni a k úspěšnému ročníku… “ cituju výrok Philippe Pascala z romantického filmu A Burgundy Story. Je to perfektní návod, jak se stát úspěšným vinařem: napřed se stanete osobním poradcem miliardáře Bernarda Arnaulta, prezidenta LVMH (čili Moët Hennessy Louis Vuitton SA), a přitom se dozvíte, že je na prodej devět set let starý burgundský klášter se sklepem a vinicemi poblíž obce Givry. Za peníze, které jste ze svého platu poradce ušetřil, si koupíte Domaine du Cellier aux Moines a natočíte o tom film. Nic na tom není, zkusit to může každý :-)

Pokračování textu

Dvakrát Nobile

Začal jsem psát o novém Vino Nobile Riserva 2016 z Gracciana, ale hned se mi do toho pletlo základní Vno Nobile 2014. Večer sedím s Nobile 2014 a zajídám je parmezánem. Osm hodin za volantem jsem po Praze rozvážel víno z aktuálních bedýnek (mimopražským jsem odeslal poštou už včera). Jsem utahaný a nemám sílu text upravovat, ledaže bych ho rozdělil do dvou dnů. V lahvi vína ubylo, snad se v tom laskavý čtenář vyzná i bez úprav.

Pokračování textu

Pozdní sběr červnový


Koronavirová krize začala řádit teprve teď, když státy otvírají hranice a začíná závod o peníze z exportu. Prvního června otvírají italské restaurace a italský ubytovací web agriturismo.net nabízí desetiprocentní slevu na rezervace ubytování v roce 2020 a rovnou dvacet procent na rok 2021. Wine Spectator spekuluje o cenách bordeauxské en-primeur kampaně. Chateau Pontet-Canet oznámilo snížení cen ročníku 2019 o 31 procent. Spíš než COVID za to můžou americká pětadvacetiprocentní cla a americký propad poptávky po Bordeaux. Pokračování textu

Magnum doma aneb všechno je jednou poprvé

Asi poprvé v životě jsem si doma otevřel lahev Magnum. Dvojnásobný objem 1,5 litru. Obchodníci se šampaňským s oblibou říkají, že lahev Magnum je optimální velikost pro gentlemana, jehož dáma nepije, ale já jsem před magnumkama měl vždycky respekt. Základní okolnosti sice byly nepříznivé (sám doma a ráno nemám žádné povinnosti, což svádí k porušení životosprávy), ale ve čtvrtek byl důvod k oslavě. Přihlášky do toskánských bedýnek z Gracciana rychle přibývají, už je jisté, že přivezu nové ročníky. Slavil jsem stylově s Riservou 2013 z Gracciana, dokonce jsem ze sklepa vytáhl třičtvrtělitrovou ručně foukanou skleničku z krkonošské sklárny. Zvažoval jsem páteční uzávěrku přihlášek. Kvůli termínům a dopravě nebudu čekat do příštího týdne a o víkendu víno objednám. Toskánsko volá, nespoléhejte na neděli a přihlaste se už v pátek!   Pokračování textu