První pokus dobýt obrázky z foťáku. Na úvod železný most čili železňák ve Wehlenu. Takže stráň za mostem jsou Sluneční hodiny čili Wehlener Sonnenuhr. Abych neměl dvakrát za sebou na titulním obrázku stejný pohled, schoval jsem nejslibnější pokus až do článku. Stačí rozkliknout a fotky se zvětší. Pokračování textu
Dnes to bude dobrodružné. Po celodenní dřině za volantem jsem dorazil na Moselu pro víno. Mám pár fotek v mobilu a asi podruhé v životě chci napsat blog rovnou z mobilu. Tak schválně :-). Pokračování textu
Toskánsko mě neomrzelo, ale už dlouho mě přitahují provincie ve středu Itálie: Abruzzo, Lazio, Umbria a Marché. Všechny mají ve světě vína pošramocenou pověst díky surové nadprodukci supermarketových lacáků, ale zároveň se v nich objevují noví vinaři, kteří přepisují mapu Itálie. Jen namátkou Valentini, Bucci nebo Masciarelli. Pěstují opovrhované odrůdy a vyrábějí z nich vína, která se stávají majáky moderního italského vinařství. Ve čtvrtek jsem se vypravil do Orvieta, do Umbrie. Na úvodní fotce pohled na historické město Orvieto. (Jako připomínku aktuální nabídky orvietských vín dávám opakování článku z června 2016.)
Francký týden plný opakování cestopisů jako upoutávek na novou franckou bedýnku končí, jak jinak než květnovou návštěvou u Egona Schäffera v Escherndorfu. V pondělí uzavřu přihlášky, jestli chcete na Vánoce francké Sylvány od Hofmanna nebo Schaffera, je teď ta neklepší příležitost objednat.
Sobota 28. dubna byla nabitá. První zastávku (Weingut Hofmann) jsem už tady popisoval, potom jsme se krátce zastavili v Randersackeru u Suchých Schmittů (pro milerky) a hnali se do Escherndorfu. Setkali jsme se s Petrem Schäfferem a za chvíli dorazil i otec Egon Schäffer. Chcete něco ochutnat? zeptal se za chvíli. Ráno jel na dva dny na WeinBörse do Mainzu, tak jsem pozvání večer nečekal. Stálo to za to, protože Schäfferovi začali lahvovat ročník 2016. Foťák jsem nechal v bytě na penzionu, z degustace mám tuhle jedinou fotku z mobilu (nahoře) – rozmazané lahve ve sklepě. Pokračování textu
Opakování fotoreportu z letošního května z cesty do Franků jako upoutávka na novou franckou bedýnku.
Druhý výběr fotek z májového pobytu ve Frankách začnu procházkou po vinici Escherndorfer Lump. Pokračování textu
Středeční opravna omylů – jako upoutávku na novou franckou bedýnku opakuju článek z října 2017. Původně se jmenoval Weingut Hofmann a Ohnivý kámen z Röttingenu. Až při další návštěvě u Hofmannů o půl roku později jsem zjistil, že název vinice Feuerstein nebí harrypotterovský Ohnivý kámen, ale Křesací kamínek. Křesadlo. Velkou část podloží tvoří valouny křemeny, vpodstatě Silex. Tož tak.
V Čechách po půlroce konečně začalo pršet a Benátky včera byly pod vodou. Sbírám síly na cestu do Frankonie a opakuju cestopisné zápisky z prvního výletu v září 2017.
Dnes jen pár fotek z téměř odpočinkového druhého dne ve Frankách. Abych neprovokoval jízlivé komentáře, vynechám obligátní fotky zralých hroznů Silvaneru a začnu zapomenutou fotkou z pondělní degustace s Egonem Schaefferem. Tak tohle je ten slavnej Muschelkalk :-) přesněji jeden exemplář, který byl na stole jako těžítko. V úterý jsem viděl spoustu dalších v degustační hale Rainera Sauera.
K nabídce franckých vín z Rottingenu a Escherndorfu mám zatím málo přihlášek. Nezoufám a odkládám uzávěrku o týden, abyste se stihli všichni přihlásit. Jako upoutávku na francké Silvanery a Rieslingy zopakuju dřívější článek (ze září 2017) o první cestě do Franků.
Pondělní matoucí anotace upozorńovala na Černý ryzlink a tak jste si mohli myslet že kecám. Ale kdepak, v pondělí nikdy nekecám – spodní fotka budiž důkazem. Kromě Švarcryzlinku jsem koštoval i Modrý Sylvaner (modrá odrůda, ze které se dělá bílé víno) a staré známé, Baccha (první pád Bacchus) a Dominu.
Co se slíbí, to se splní, říkají malé děti. Včera jsem slíbil obrázky z přípravy starých lahví do prodeje, a tady jsou. Na úvodní fotce dřevěná přepravka s půlčíky (lahve 0,375 litru) 1991 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese z vinařství E. Christoffel-Berres. To není jen prach, ale i bahno, které Mosela každoročně vyplavuje při zimních povodních. Pokračování textu
Úvodní fotka je z úterního večera se Stefanem Erbesem v moselském Ürzigu. Včera jsem ji nechtěl dát, protože by to byla zbytečná soutěž s titulní fotkou alsaského Grand Cru Rosacker :-) Po ranním nakládání, dalších pracech a následných sedmi set kilometrech s autem naloženým třemi sty lahvemi (vína:) to píšu s velkou mírou neurčitosti, ale to zlato ve skleničce je zřejmě 1979 Ürziger Würzgarten Riesling Auslese*** od vinařství Christoffel Berres. Pokračování textu
Dnešní zážitky rozdělím do dvou článků, protože mám fotky, které by se spolu marně tloukly. Ti, co mě sledují na Facebooku, to už viděli, ale to se nedá nic dělat :-) Třeba úvodní fotka je esence a pastva pro oči zasvěcených milovníků Alsaska. Ti poznají středověký opevněný kostel v obci Hunawihr, kolem něj se rozprostírá Grand Cru vinice Rosacker. Kašna v popředí pochází nejmíň ze čtrnáctého století. Jmenuje se Fontaine Sainte-Hune a podle ní pojmenovali Trimbachovi i ryzlink, který byl dlouho na první příčce nejdražších ryzlinků na světě. Alsasko v jediné fotce :-) Pokračování textu
