Když teď sedím na zahradě s lahví Prosecca, mohl bych o Benátkách napsat několik různých textů. Podle toho, jaké bych si vybral fotky, bych mohl psát pokaždé o něčem jiném. O Benátkách ve čtyřicetistupňových vedrech, o benátské MHD, o reklamaci pokoje ve vyprodaném hotelu v deset večer (reklamace byla uznána a náprava přišla okamžitě) nebo o tom, jak nás okradl trafikant při koupi jízdenky a jak jsme kvůli tomu jezdili celý den načerno (naštěstí bez trestu). Pokračování textu
Už minulý týden jsem se tady přiznal k výletu do Benátek. Dnes jen pár fotek. Začnu povinnou klasikou, příjezdem k náměstí San Marco.
Začalo léto, všechno se daří! Ve volné návaznosti na poslední videopříspěvek z degustace v moselském vinařství Karl Erbes pár fotek a ještě jedno video. Pokračování textu
Při pátku jen odpočinkově: přidám pár fotek z cesty do Toskánska (a Umbrie). Ta první ukazuje, o kolik jsou jarní barvy toskánské krajiny jemnější a klidnější, míň kontrastní než v létě. Pokračování textu
Ráno jsem si přispal a potom jsem dlouho marně hledal v Cecině připojení k internetu. Nakonec se nademnou slitovala prodavačka v místní zmrzlinárně. Dnešek bude odpočinkový, nechtěl jsem rovnou jet 1200 kilometrů domů a udělal si den volna. Na oběd jsem si zajel do Ponteginori. Pokračování textu
Večer druhého dne jsem nečekaně utahaný, ale hodně spokojený. Natočil jsem asi 450 kilometrů, což po točitých toskánských a umbrijských silnicích není málo, ale mám super dobrý dojem i z druhé návštěvy, od které jsem si nic nesliboval. Leč popořadě. Pokračování textu
Když jsem byl v Itálii v červnu 2016 naposledy, asi jsem to přehnal. Na dva dny jsem si naplánoval osm návštěv vinařství v Toskánsku a Umbrii. Nakonec jsem některé vypustil, ale stejně jsem se uštval a přivodil si zdravotní komplikace. Tentokrát jsem se musel poprvé v životě přemlouvat, abych se do Itálie znova vykopal. Nakonec rozhodlo ubytování ve vesnici, kde jsem s dětma strávil několikery prázdniny, apartmán s výhledem na moře a střídmější program. Šoférovat ve čtyřech dnech dvakrát 1200 kilometrů nezapadá do mojí představy ideálního zájezdu, tak jsem si to vylepšil jedním odpočinkovým dnem před odjezdem. Pokračování textu
Vyjel jsem do Itálie, Toskánsko a na chvíli i Umbrie. Kradu internet v kavárnách, tak jen stručně. První zastávka u cesty, chtěl jsem si vyfotit krásně upravenou vinici. Jarní barvy nejsou tak zuřivé, jako v létě, ale hned vedle krásné vinice byla hrůza na druhé fotce. Pokračování textu
Na nedávnou degustaci mi dva návštěvníci půjčili Dobrodružství na vinné stezce. Proslulá kniha Kermita Lynche má podtitul „Tour de France dovozce vína.“ Zatím jsem na začátku, ale řežu se přitom smíchy. Pokračování textu
Titulek „Viděl jsem budoucnost Beaujolais…“ je samozřejmě parafráze slavného proroctví Jona Landaua, věnovaného Springsteenovi. Vypůjčil jsem si ho záměrně, protože si se vší pokorou myslím, že by se mohl vyplnit. V sedmdesátých letech taky málokdo znal jerseyské rock’n’rollové kapely. Beaujolais je region s poničenou pověstí, takže paralela tady je. Několik návštěv a hlavně vína George Descomba, Erika Janina a Benoita Desvignes mi přerovnalo priority a přimělo mě věnovat se Beaujolais důkladněji. A jestli jsem podceňoval poznámky Bertranda Celce o morgonských vinařích, tak se omlouvám. Descombes, Desvignes, Piron, Lapierre a Godard rozhánějí všechnu skepsi. Pokračování textu
Po prvních fotkách z výletu musí přijít druhý díl. Začínám ráno v La Roche Vineuse poblíž Mâconu. Ve vinařství Domaine Chêne jsem byl už několikrát, dojmy byly kolísavé. Tentokrát byla s chutnanými víny spokojenost, ročník 2015 byl prostě dobrý. Myslím, že podrobnější poznámky budou následovat. Pokračování textu
a jmenuje se Mee Godard.