Dnes dám jen pár fotek, které se nevešly do průběžných hlášení. Nějaké výhledy z okna jsem už dával, tohle byla večerní idyla od stolku s notebookem. Mám výhled k jihu, takže slunce za celý den oběhne údolí zleva doprava. Sledovat stráň na druhé straně údolí, jak ji celý den přemalovává slunce svými stíny a měnícími se barvami, to bych mohl pořád. Pokračování textu
V pondělí jsem začal druhou vlnu pátrání po nové Vernaccii. Do San Gimignana jsem dorazil pozdě, těsně před polednem. Slunce mě trestalo za víno vypité navíc u nedělního fotbalu. Z deseti vytipovaných vinařství jsem našel jen několik, ale hned první vypadalo nadějně. Dnes poznámky ke dvou vínům z Fattorie San Donato. Pokračování textu
Před devíti lety jsem v Perugii potkal Fabia Zanzucchiho, italského someliéra a obchodníka s vínem. Ve středu jsme se znova potkali v toskánské Lucce. Tentokrát to nebyla náhoda. Za těch devět let jsem si několikrát všiml, že nabízí a propaguje stejná vína, jaká jsem vozil do skleničkovských bedýnek. Náš vkus se protnul u Fattorie di Palazzo Vecchio (Montepulciano), Palazzone (Umbria) nebo sicilského Castello Solicchiata. Teď jsme zjistili, že oba máme rádi Fattorii Ambra (Carmignano). V posledních letech Fabio propagoval některá vína z Alto Piemonte a Colli Euganei, což jsou u nás málo známé regiony. Tak jsem mu stručně napsal krátkou zprávu na Facebooku. Pokračování textu
Hned první fotka vypadá jako reklama na dokonalou dovolenou, odstavený sud na podvozku u příjezdu do Escherndorfu. Jel jsem k Horstu Sauerovi pro víno do aktuální bedýnky, dnešní fotoreport bude většinou opakování známého. Pokračování textu
Začaly prázdniny, všechno se daří! Tak zpívala Radúza a použil jsem to jako titulek už před dvanácti lety. Což mi připomíná, že jsem letos zase zapomněl na výročí Skleničkova blogu (už 13 let, začalo to tady) a promarnil příležitost k sebeoslavným poznámkám :-) Na úvodní fotce z pátečního výletu ovšem nejsou vodáci na Vltavě, ale na úplně jiné řece. Pokračování textu
První pokus dobýt obrázky z foťáku. Na úvod železný most čili železňák ve Wehlenu. Takže stráň za mostem jsou Sluneční hodiny čili Wehlener Sonnenuhr. Abych neměl dvakrát za sebou na titulním obrázku stejný pohled, schoval jsem nejslibnější pokus až do článku. Stačí rozkliknout a fotky se zvětší. Pokračování textu
Dnes to bude dobrodružné. Po celodenní dřině za volantem jsem dorazil na Moselu pro víno. Mám pár fotek v mobilu a asi podruhé v životě chci napsat blog rovnou z mobilu. Tak schválně :-). Pokračování textu
Toskánsko mě neomrzelo, ale už dlouho mě přitahují provincie ve středu Itálie: Abruzzo, Lazio, Umbria a Marché. Všechny mají ve světě vína pošramocenou pověst díky surové nadprodukci supermarketových lacáků, ale zároveň se v nich objevují noví vinaři, kteří přepisují mapu Itálie. Jen namátkou Valentini, Bucci nebo Masciarelli. Pěstují opovrhované odrůdy a vyrábějí z nich vína, která se stávají majáky moderního italského vinařství. Ve čtvrtek jsem se vypravil do Orvieta, do Umbrie. Na úvodní fotce pohled na historické město Orvieto. (Jako připomínku aktuální nabídky orvietských vín dávám opakování článku z června 2016.)
Francký týden plný opakování cestopisů jako upoutávek na novou franckou bedýnku končí, jak jinak než květnovou návštěvou u Egona Schäffera v Escherndorfu. V pondělí uzavřu přihlášky, jestli chcete na Vánoce francké Sylvány od Hofmanna nebo Schaffera, je teď ta neklepší příležitost objednat.
Sobota 28. dubna byla nabitá. První zastávku (Weingut Hofmann) jsem už tady popisoval, potom jsme se krátce zastavili v Randersackeru u Suchých Schmittů (pro milerky) a hnali se do Escherndorfu. Setkali jsme se s Petrem Schäfferem a za chvíli dorazil i otec Egon Schäffer. Chcete něco ochutnat? zeptal se za chvíli. Ráno jel na dva dny na WeinBörse do Mainzu, tak jsem pozvání večer nečekal. Stálo to za to, protože Schäfferovi začali lahvovat ročník 2016. Foťák jsem nechal v bytě na penzionu, z degustace mám tuhle jedinou fotku z mobilu (nahoře) – rozmazané lahve ve sklepě. Pokračování textu
Opakování fotoreportu z letošního května z cesty do Franků jako upoutávka na novou franckou bedýnku.
Druhý výběr fotek z májového pobytu ve Frankách začnu procházkou po vinici Escherndorfer Lump. Pokračování textu
Středeční opravna omylů – jako upoutávku na novou franckou bedýnku opakuju článek z října 2017. Původně se jmenoval Weingut Hofmann a Ohnivý kámen z Röttingenu. Až při další návštěvě u Hofmannů o půl roku později jsem zjistil, že název vinice Feuerstein nebí harrypotterovský Ohnivý kámen, ale Křesací kamínek. Křesadlo. Velkou část podloží tvoří valouny křemeny, vpodstatě Silex. Tož tak.
