Archiv pro štítek: cesty

Jedenáct fotek z Toskánska

Dnes dám jen pár fotek, které se nevešly  do průběžných hlášení. Nějaké výhledy z okna jsem už dával, tohle byla večerní idyla od stolku s notebookem. Mám výhled k jihu, takže slunce za celý den oběhne údolí zleva doprava. Sledovat stráň na druhé straně údolí, jak ji celý den přemalovává slunce svými stíny a měnícími se barvami, to bych mohl pořád.   Pokračování textu

Lucca poprvé, Olio su Tavola a jedenáct fotek

Před devíti lety jsem v Perugii potkal Fabia Zanzucchiho, italského someliéra a obchodníka s vínem. Ve středu jsme se znova potkali v toskánské Lucce. Tentokrát to nebyla náhoda. Za těch devět let jsem si několikrát všiml, že nabízí a propaguje stejná vína, jaká jsem vozil do skleničkovských bedýnek. Náš vkus se protnul u Fattorie di Palazzo Vecchio (Montepulciano), Palazzone (Umbria) nebo sicilského Castello Solicchiata. Teď jsme zjistili, že oba máme rádi Fattorii Ambra (Carmignano). V posledních letech Fabio propagoval některá vína z Alto Piemonte a Colli Euganei, což jsou u nás málo známé regiony. Tak jsem mu stručně napsal krátkou zprávu na Facebooku.   Pokračování textu

Pár fotek z pátečního výletu

Začaly prázdniny, všechno se daří! Tak zpívala Radúza a použil jsem to jako titulek už před dvanácti lety. Což mi připomíná, že jsem letos zase zapomněl na výročí Skleničkova blogu (už 13 let, začalo to tady) a promarnil příležitost k sebeoslavným poznámkám :-) Na úvodní fotce z pátečního výletu ovšem nejsou vodáci na Vltavě, ale na úplně jiné řece.  Pokračování textu

Umbria poprvé, 2016

BLOG P1290363 Orvieto

Toskánsko mě neomrzelo, ale už dlouho mě přitahují provincie ve středu Itálie: Abruzzo, Lazio, Umbria a Marché. Všechny mají ve světě vína pošramocenou pověst díky surové nadprodukci supermarketových lacáků, ale zároveň se v nich objevují noví vinaři, kteří přepisují mapu Itálie. Jen namátkou Valentini, Bucci nebo Masciarelli. Pěstují opovrhované odrůdy a vyrábějí z nich vína, která se stávají majáky moderního italského vinařství. Ve čtvrtek jsem se vypravil do Orvieta, do Umbrie. Na úvodní fotce pohled na historické město Orvieto. (Jako připomínku aktuální nabídky orvietských vín dávám opakování článku z června 2016.)

Pokračování textu

Escherndorf, degustace s Egonem Schäfferem

Francký týden plný opakování cestopisů jako upoutávek na novou franckou bedýnku končí, jak jinak než květnovou návštěvou u Egona Schäffera v Escherndorfu. V pondělí uzavřu přihlášky, jestli chcete na Vánoce francké Sylvány od Hofmanna nebo Schaffera, je teď ta neklepší příležitost objednat.

BL M_ 109 Degu Schaeffer

Sobota 28. dubna byla nabitá. První zastávku (Weingut Hofmann) jsem už tady popisoval, potom jsme se krátce zastavili v Randersackeru u Suchých Schmittů (pro milerky) a hnali se do Escherndorfu. Setkali jsme se s Petrem Schäfferem a za chvíli dorazil i otec Egon Schäffer. Chcete něco ochutnat? zeptal se za chvíli. Ráno jel na dva dny na WeinBörse do Mainzu, tak jsem pozvání večer nečekal. Stálo to za to, protože Schäfferovi začali lahvovat ročník 2016. Foťák jsem nechal v bytě na penzionu, z degustace mám tuhle jedinou fotku z mobilu (nahoře) – rozmazané lahve ve sklepě. Pokračování textu

Weingut Hofmann a Křesadlo z Röttingenu

Středeční opravna omylů – jako upoutávku na novou franckou bedýnku opakuju článek z října 2017. Původně se jmenoval Weingut Hofmann a Ohnivý kámen z Röttingenu. Až při další návštěvě u Hofmannů o půl roku později jsem zjistil, že název vinice Feuerstein nebí harrypotterovský Ohnivý kámen, ale Křesací kamínek. Křesadlo. Velkou část podloží tvoří valouny křemeny, vpodstatě Silex. Tož tak.

BL P1340209 W Hofmann budova

Pokračování textu