Archiv pro štítek: cesty

Villa Travignoli a etruská vína z Chianti Rùfina

První písemné záznamy potvrzující vinice, které patřily k Villa Travignoli, pocházejí z 28. listopadu 1100. Ale třeba etruský obelisk, nalezený taky v Travignoli, zobrazuje podávání vína a pochází z doby asi 500 let před naším letopočtem. Až v roce 1800 se několik budov Travignoli stává majetkem rodiny Busi sňatkem hraběte Busi se Sofií Cuccoli Fiaschi. Clemente Busi dostal v roce 1927 na mezinárodní výstavě v Římě zlatou medaili za vynikající kvalitu svého Chianti. A v roce 1960 přeměnil Giampiero Busi hospodářství z nájemního systému na vlastní rodinný podnik. Do té doby se o půdu starali jednotliví nájemci a s majitelem se dělili o výsledky, téměř 50:50. O tradici a historii by se dalo v souvislosti s vínem povídat…

Pokračování textu →

18.12.2017Blogcesty, Chianti, Itálie, Sangiovese, Toskánskopan Sklenička Napsat komentář

Návštěva ve vinařství Majnoni Guicciardini

Od roku 2003 se cestou do Toskánska pravidelně zastavuju v malém krámku s bio-víny (a marmeládami, medy, džusy, mýdly a olivovými oleji…), který vede pan Baldiserotto u silnice mezi Volterrou a Colle Val d’Elsa. Přestože na bio-deklarace pohlížím se zvýšenou opatrností, už jsem tam našel několik zajímavých vín. Některá z nich se po dalším zkoumání a návštěvě vinařství objevila v Komunitních bedýnkách. Simone Santini v roce 2012 (dnes jeho vína najdete ve Wine and Food Market), Podere Canneta letos. A je možné, že další v řadě by mohla být Fattoria Majnoni Guicciardini. Pokračování textu →

11.12.2017Blogcesty, Itálie, Sangiovese, Toskánsko, vinařstvípan Sklenička Napsat komentář

Toskánský pozdní sběr (fotek)

Vzpomínky na listopadové Toskánsko nebo taky autokorekce chyb. Záhadnou shodou okolností jsou fotky vkládané z notebooku nebo přímo z mobilu na blogu temné jako brána Mordoru. Když doma upravuju stejné obrázky z foťáku, líp se na to kouká. Třeba tenhle téměř zásadní výhled na San Gimignano z vinařství Majnoni Guicciardini. V mracích mlhy se skrývá silueta toskánského Manhattanu, San Gimi. Pokračování textu →

5.12.2017Blogcesty, Itálie, jen tak, Toskánskopan Sklenička Napsat komentář

Pár fotek z Toskánska

Jsem v Toskánsku. Neprší, dnes padaly trakaře. Je to skandál, chci vrátit prachy! Pokračování textu →

29.11.2017Blogcesty, Toskánskopan Sklenička Napsat komentář

Konec sezóny

Konec turistické sezóny v Itálii poznáte podle několika věcí. Nejtypičtější je, že v sezónních letoviscích vypnou parkovací automaty. Italové jsou chytří, nebo aspoň dost chytří na to, aby nedělali pakárnu sami sobě (na rozdíl od našinců). Najdou se i další příznaky. Hned po příjezdu jsem vyrazil do města na obvyklý leč zásadní nákup do COOPu. Pobavila mě chlazená pasta, Tagliatelle čtvrt kila za 0,50 EUR. Myslím, že v červenci ji neseženete pod 67 centů. Přece nebudou dělat pakárnu sami sobě, žejo :-) Pokračování textu →

28.11.2017Blogcesty, Itálie, jen tak, Toskánskopan Sklenička Napsat komentář

Konec týdne v kraji Rieslingu

Ještě jedno ohlédnutí za krátkou cestou na Moselu. Na prvním obrázku ranní fotka Ürzigu od řeky. Na Mosele je sklizeno, místo loňských tří týdnů to vinaři stihli za dva týdny. Malá sklizeň, vysoká kvalita, říkají. V řeči čísel to znamená, že letošní sklizeň dá jen šedesát procent objemu loňské. Kdo si nakoupí zásoby, udělá dobře. Ceny určitě nepůjdou dolů. Tím se nenápadně dostávám k tomu, že jsem přivezl plné auto Rieslingů :-) Pokračování textu →

30.10.2017Blogcesty, Moselpan Sklenička Napsat komentář

Čtvrteční odpoledne mezi vinicemi

Dnes to vyřídím jen několika fotkama bez dlouhých komentářů. Jedu pro víno. K první fotce by se hodil verš, který autor připsal Janis Joplin: „she said never mind, we are ugly but we have the music…“ My máme víno. V pozadí Bernkastel. Pokračování textu →

27.10.2017Blogcesty, Moselpan Sklenička Napsat komentář

Degustace v Randersackeru, Trockene Schmitts

Vinařství Trockene Schmitts sídlí v několika starých domech ve starých uličkách obce Randersacker. O té nemůžu skoro nic napsat, protože jsem tam strávil necelé dvě hodiny zastávkou mezi Röttingenem a Escherndorfem. Snad jen tolik, že šest tisíc hektarů franckých vinic je v krajině rozptýleno až k neviditelnosti, ale kolem některých vinařských obcí se najednou zhmotní. Jako u Randersackeru, obklopeného několika kopci s vinicemi. Vinice jsou vzorně na svazích, jen minimálně na rovinatých půdách. Kromě vinařství provozují Schmittovi i restauraci a penzion, ale mě zajímalo výhradně vinařství. Pokračování textu →

17.10.2017Blogcesty, degustace, Franconia, Německopan Sklenička Napsat komentář

Poznámky o francké milerce

Už jsem to jednou nakousl, díky cestování občas uvidím zprofanované odrůdy v jiném světle. Chce to vyčistit si hlavu a nechat domácí předsudky doma. Zní to samozřejmě, ale všude kolem sebe vidím, že to není samozřejmé ani obvyklé (u sebe samotného to člověk obvykle nepozná. To může souviset s tím, jak snadno se radí druhým ve věcech, ve kterých poradce sám propadá a selhává :) Naposledy jsem to asi zmiňoval u Sylvánského a už je to tady zase, když otvírám franckou millerku z Randersackeru. Pokračování textu →

11.10.2017Blogcesty, degustace, Franconia, Německopan Sklenička Napsat komentář

Weingut Schäffer, Escherndorf

Nejlepší kaštany rostou na Place Pigalle a nejlepší Sylvány v Escherndorfu. Sylvánské se netěší velkému zájmu konzumentů, takže se o tom moc neví, ale Escherndorf je pro Sylvánské tím, čím je Chassagne pro Chardonnay nebo Sancerre pro Sauvignon. Když už jsem jednou jel do Franků na Sylvány, bylo jasné, že se tam podívám. Pokračování textu →

10.10.2017Blogcesty, degustace, Franconia, Německopan Sklenička Napsat komentář

Weingut Dr. Heigel, Zeil am Main

Asi nejvýchodnější francké vinařství, zaválo mě tam prohledávání informací o špičkových německých vinařích. Kdo chcete sdílet zkušenosti z krátké cesty do Franků, vyhlásil jsem pro vás včera Komunitní bedýnku s výběrem vín jiného franckého vinařství. Teď pojeďme na aspoň virtuální návštěvu do vinařství Weingut Dr. Heigel.
Pokračování textu →

5.10.2017Blogcesty, Franconia, Německopan Sklenička Napsat komentář

Weingut Hofmann a Ohnivý Kámen z Röttingenu

Tenhle report jsem chtěl napsat až ve chvíli, kdy budu mít jasno o víně do Komunitních bedýnek. V neděli odpoledne mám v ledničce načatých 13 lahví a moje jasno se podobá nejistotě libovolného českého ministra financí při rozhodování, které daně chce zvýšit. Už jsem pracovně vyřadil z výběru dva vinaře, ale mám dojem, že jsem tím nic nevyřešil.