Co se slíbí, to se splní, říkají malé děti. Včera jsem slíbil obrázky z přípravy starých lahví do prodeje, a tady jsou. Na úvodní fotce dřevěná přepravka s půlčíky (lahve 0,375 litru) 1991 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese z vinařství E. Christoffel-Berres. To není jen prach, ale i bahno, které Mosela každoročně vyplavuje při zimních povodních. Pokračování textu
Úvodní fotka je z úterního večera se Stefanem Erbesem v moselském Ürzigu. Včera jsem ji nechtěl dát, protože by to byla zbytečná soutěž s titulní fotkou alsaského Grand Cru Rosacker :-) Po ranním nakládání, dalších pracech a následných sedmi set kilometrech s autem naloženým třemi sty lahvemi (vína:) to píšu s velkou mírou neurčitosti, ale to zlato ve skleničce je zřejmě 1979 Ürziger Würzgarten Riesling Auslese*** od vinařství Christoffel Berres. Pokračování textu
Dnešní zážitky rozdělím do dvou článků, protože mám fotky, které by se spolu marně tloukly. Ti, co mě sledují na Facebooku, to už viděli, ale to se nedá nic dělat :-) Třeba úvodní fotka je esence a pastva pro oči zasvěcených milovníků Alsaska. Ti poznají středověký opevněný kostel v obci Hunawihr, kolem něj se rozprostírá Grand Cru vinice Rosacker. Kašna v popředí pochází nejmíň ze čtrnáctého století. Jmenuje se Fontaine Sainte-Hune a podle ní pojmenovali Trimbachovi i ryzlink, který byl dlouho na první příčce nejdražších ryzlinků na světě. Alsasko v jediné fotce :-) Pokračování textu
Za mnou Koenigsbourg a panorama Vogéz aneb hurá, už jsem tady nebyl tři roky. Tento týden to nebude Co dům dal, ale Co čas přinese. V pondělí ráno jsem ještě byl s autem v servisu, v poledne ve směnárně pro pár EUR a pak tradá do Alsaska. Pokračování textu
Chtěl jsem začít něčím jiným, ale rozhodla to tahle fotka. Včera jsem vás prudil kecama, že na Mosele leje. Rozumím tomu, že už šest neděl je hlavní téma hovorů v Čechách a na Moravě vedro a sucho. Zataženo a 35 stupňů na teploměru není žádný terno, střední Čechy překonávají teplotní rekordy. Úvodní fotka je ze čtvrtečního rána před devátou, místo poznáte, když si fotku rozkliknete a přečtete si místní název vinice na hranici mlhy. Zrovna jsem jel od Stefana Erbese k Hermesům do Krövu. Jo a ve Photoshopu jsem to zesvětlil. Teď už jen můžu litovat, že jsem to vzal jen z mobilu, ani jsem nevytáhl foťák. V Praze už byly tropy :-) Dobré ráno! Pokračování textu
Aktuálně i samožersky, jen jsem nevěděl, čím začít. Začnu samožersky – klíčový problém středečního letního večera na moselském penzionu je, jestli lahev ryzlinku stihnu vychladit dřív, než ji vypiju. Pokračování textu
Posledně jsem si stěžoval na bídnou dostupnost internetu v moselských vesničkách a na moje slova došlo :-) Po krátké odmlce dám dnes rychlý sběr fotek z procházky z Urzigu do Kinheimu (a zpátky). Za zvýšený kontrast fotek nemůže záliba fotografa, ale ostré červencové slunce. Na úvodní fotce pan Sklenička na slavné moselské lanovce – zubačce určené pro sběr hroznů na nejstrmějších svazích. Pokračování textu
Závěr týdne byl moravský a pracovní. Ve čtvrtek degustace pro 50 lidí v hotelu u Olomouce, na páteční večer jsem si domluvil stejný program pro vinařský spolek derfnanských vinařů Vinaři Sady. Když už jsem si to večer předem nacvičil, byla by škoda to nevyužít :-) Na fotce velká přednost celého podniku, dozrávající třešně u cesty. Snídaně a svačiny na stojáka u silnice. Pokračování textu
Sobota 28. dubna byla nabitá. První zastávku (Weingut Hofmann) jsem už tady popisoval, potom jsme se krátce zastavili v Randersackeru u Suchých Schmittů (pro milerky) a hnali se do Escherndorfu. Setkali jsme se s Petrem Schäfferem a za chvíli dorazil i otec Egon Schäffer. Chcete něco ochutnat? zeptal se za chvíli. Ráno jel na dva dny na WeinBörse do Mainzu, tak jsem pozvání večer nečekal. Stálo to za to, protože Schäfferovi začali lahvovat ročník 2016. Foťák jsem nechal v bytě na penzionu, z degustace mám tuhle jedinou fotku z mobilu (nahoře) – rozmazané lahve ve sklepě. Pokračování textu
Pracovní zápisky z návštěvy vinařství. O první návštěvě v září jsem psal tady, pravidelní čtenáři znají jejich vína z loňských Skleničkových bedýnek. Na konci dubna jsem využil cesty do Escherndorfu k zastávce v Röttingenu. Už při e-mailové domluvě byl Jürgen Hofmann vstřícný. V září jsem k nim dorazil v první den sklizně, takže časové plány se měnily a na degustaci zbylo málo času. Přesto jsem vína nakoupil a byly z toho úspěšné bedýnky, teď jako by mi Jürgen Hofmann chtěl vynahradit tehdejší nedostatek času. Pokračování textu
Druhý výběr fotek z májového pobytu ve Frankách začnu procházkou po vinici Escherndorfer Lump. Pokračování textu
Vyjel jsem s dcerou na pár dní za teplem a za vínem, užít si pocitu, že věci jsou tak jak mají být. Do blízké vinařské oblasti. Pravidelní čtenáři poznají kam, ostatním to řeknou poslední fotky. Dáma (nebo socha) na první fotce se nepochybně jmenovala Marie. Pokračování textu