Senzační Pinot Blanc z Frankonie

BL P1420135 WB zahrada

2015 Mainstockheimer Hofstück Weissburgunder S trocken, Dr. Heigel
Barikovaný Pinot Blanc z franckého Zeilu, lahev jsem dostal od cesty před dvěma lety při návštěvě vinařství. Před rokem jsem ujížděl na Weissburgundě z escherndorfského Fürstenbergu od Egona Schäffera, ale asi nejlepší francká Weissburgunda, kterou jsem měl, byla 2012 Mainstockheimer Hofstück od Dr. Heigela, a jen velký nadhled a zdrženlivost mi zabraňují napsat, že to byla nejlepší Weissburgunda vůbec. Dokonale zakomponovaný barikový sud, máslový projev a svěží ovoce, čistota a svěžest, dostali mě. Chtěl jsem koupit lahev, místo toho jsem dostal jednu darem, ale místo ročníku 2012 to byl 2015. Z degustace ve vinařství jsem si pamatoval, že 2015 byla ještě zavřená, barik v hubě drnčel jako virbl ve vojenské kapele. Skoro dva roky jsem se přemáhal a otevřel lahev až v sobotu na oslavu letošního prvního koupání v místním písáku.  

BL P1340357 Zeil Am Main

Ještě dvě poznámky, než sem začnu vršit obligátní a nudné degustační zápisky. Je to další případ německého vína kategorie S, o níž jsem tady už několikrát psal. Vinařské sdružení VDP potlačuje přívlastkový systém a nahrazuje ho apelačním, ale někteří vinaři vycházejí vstříc konzumentům a jejich zvykům. Tak se na etiketách objevuje Riesling S nebo Silvaner S – vína nezatříděná v predikátním systému mohou být označena (nanejvýš) jako Qualitatswein (jakostky), takže slovo Spätlese na etiketě nelze použít. Proto decentní S v názvu vína – tady je to o to zábavnější, že vinařství není členem VDP a mohlo by zatřiďovat v přívlastkovém systému.

BL P1340361 Dr Heidler

Cenu si už nepamatuju, ale byla vpodstatě nejvyšší na ceníku a shodná s barikovaným Merlotem nebo Pinotem Noir. Už jsem napsal, že ročník 2012 pro mě byl špičkový, takže jsem to považoval za vynikající nákup. Asi jako kdybyste mohli koupit Ferrari za cenu Octavie s šestiválcem. Z první cesty do Franků jsem měl naprosto skvělé dojmy, vína byla vynikající. Z pěti nebo šesti navštívených vinařství bych mohl (pokud jde o můj názor na kvalitu vín a vinařství) dovážet doslova všechna (přesnějí, každé z nich). Z opatrnosti jsem začal s Weingut Hofmann (Gault & Millau**), pokračoval ešerndorfským Egonem Schäfferem (G&M***) a prozatím skončil u Horsta Sauera (G&M****). Nechci ze Skleničkových bedýnek dělat Francké bedýnky, ale ještě mám v záloze dvě vinařství s víny podobné kvality :-)

BL P1420120 Etiketa WB 2015

A teď, když jsem se vypsal z traumat jako voják po čtyřech letech na frontě a v lahvi zbyly asi tři náprstky vína, konečně degustační poznámky! Ambaláž: stylizovaná burgundská lahev se šroubovacím uzávěrem. Vzhled: ve skleničce světlá citronově žlutá (to by evokovalo Riesling, takže ne!) tak tedy slámově žlutá? Večerní slunce, tráva a cypřiše na zahradě míchají barvama, prostě čirá světlá žlutá :-) Na nose 100% za čistotu, intenzitu i odrůdovost, hodně žlutého ovoce a citrusy ve zralé podobě, celkově parádní dojem a pěkná intenzita i zaostření. V chuti výborná kyselina, žluté ovoce a zralé citrusy, svěží dojem a převládající ovocné chutě. Úplně suché (s vyšší koncentrací a možná 1-2 gramy zbytkového cukru?), s decentně použitým sudem a pěkným kořenito-minerálním závěrem. Podle nálady a provzdušnění ve víně najdete jablíčka i elegantní koření, jemné sklony k petrolejovým aromatům i nezrale meruňkové tóny. Poměrně vysoký alkohol (14%) v chuti nevyčnívá a neruší, díky kyselině působí víno spíš lehce a komplexně. Zatím převládají svěží ovocné projevy, ale tohle víno má před sebou dalších 5 až 10 let a netroufám si hádat, kam se posune.

Ve výše zmiňovaném ročníku 2012 bylo víc bariku, 2015 je ovocnější, lehčí, krásně pitelný a prostě nádherný a přitažlivý. Za pana Skleničku 92 bodů / 100.

BL P1360609 Escherndorf shora

Když si někdy čtu neznámé názvy německých vinic (například Mainstockheimer Hofstück) mám sklony ta vína podceňovat. Moselská Ürziger Würzgarten, francký Escherndorfer Lump, Randersacker Marsberg nebo Sonnenstuhl jsou pro mě jasné Grand Cru pecky, ale Německo je rozsáhlé a názvy vinic tak krkolomné, prapodivné… Weissburgunda z Mainstockheimer Hofstück je pro mě další upozornění, že ta vína stojí za hledání a studium.

Připomínám včerejší nabídku moselských ryzlinků Weingut Karl Erbes ročníků 2017 a 2018. Podrobně je to tady, přihlásit se můžete tady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *