Ach kdeže loňské hejty jsou? Pomoc se včerejšími problémy s instalací programů na nový notebook jsem našel na místě nejnepravděpodobnějším, na placené zákaznické lince Microsoftu! Notebook je už téměř funkční s vyjímkou poštovního klienta, mikrosoftí pošta ve Win10 se mi zdá nezpůsobilá pro kohokoli, kdo dostává víc než tři zprávy denně. Leč dost stížností, měl jsem z toho tak povznesený pocit, že jsem zajel do blízké obce pro slaninu, šunku a paštiku, a vystrojil krásnou večeři. Na úvodní fotce je místo večeře hrad mezi Maconem a Cluny. Původně jsem chtěl psát o tom, že ve středověku pili vojáci víno místo vody, protože po samotné vodě měli průjmy a horečky. Dezinfikoval vodu alkohol nebo kyseliny? Nabízí se napsat, že tehdejší vína mívala nižší alkohol, ale zrovna ve čtrnáctém století to nemuselo platit.
Po dnu stráveném bastlením notebooku byla i večeře svépomocná. Udělal jsem si do karanténní zásoby osm bochánků těsta na pizzu a jeden jsem rovnou obětoval na večerní rohlíčky. Ve spíži schovávám piniové a pistáciové oříšky, takže jsem dva čerstvé rohlíčky zasvětil experimentu s nasekanými oříšky. Většina z vás to už ví, piniové jsou lepší než pistáciové, ale jako zpestření jinak nudného života v karanténě jsou dobré i pistáciové rohlíčky. Mimochodem, všimli jste si, jak snadno přesnadno se Češi smíří s omezením osobních práv? Ve srovnání s Maďarskem, které posílá do podniků armádu, je naše vláda ještě upejpavá, ale kdyby nás měla nějaká cizí moc napadnout a zotročit, měla by to udělat v době nějaké (nejlépe neznámé a tajemné) epidemie.
Dost odboček a pojďme na víno! Po včerejším romantickém vzpomínání na italskou operu na nádvoří toskánského vinařství jsem chtěl dát něco podobného z Francie, a našla se lahev burgundského s odkazem na horký červenec 2015. Jsou to neuspořádané vzpomínky na tři nebo čtyři setkání s vinařstvím Domaine Chene a hlavně na krásné prázdniny 2015. Bylo to ve vesnici La Roche Vineuse, na hranici mezi Maconem a Beaujolais. Týden v letním (poněkud spartánském) apartmánu se dvěma ložnicemi, čtvrthektarovou zahradou a osmnáctimetrovým bazénem nás stál směšných 350 EURO.
Poprvé jsem se s vinařstvím setkal tři měsíce předtím na slavné přehlídce v Maconu, během týdenní dovolené jsem u nich byl asi dvakrát. Nebyla to žádná láska na první pohled. Měl jsem dojem, že jde v zásadě o středně velký podnik s kvalitou vín na úrovni nižší střední třídy, asi jako když si představíte Fabii s motorem 1,1 litru. Přesto měli několik zajímavých kousků. I bez nápovědy si vzpomenu na bílé Milly Lamartine, pevnou, minerální nerezovou šardonku. Kvůli té jsem zvažoval dovoz do bedýnek, ale paní řekla, že Milly Lamartine není určené pro export, protože ho mají příliš málo. Jako prázdninový zdroj vína (navíc v docházecí vzdálenosti od našeho ubytování) to bylo dobrý, ale postavit na tom bedýnku se mi nakonec nepodařilo.
La Roche Vineuse 2015, Domaine Chene.
Podle vlastních poznámek na blogu jsem měl ročníky 2012 a 14, patnáctku jsem si přivezl z pozdější cesty. Mají i La Roche Vineuse z nerezového tanku, dnešní je z barikových sudů. Podle vzpomínek mě tehdy bavily víc nerezovky, takže jsem dnes neočekával nic velkého – to je ostatně vždycky dobrá příprava na víno. A překvapivě se to splnilo, od prvního napití je víno přinejmenším lehký nadprůměr. Ambaláž je, jak jsem už psával dříve, tradiční až naivistická. Na barikovanou šardonku jsem vzal největší skleničku, v ní je zlatavá žlutá barva, jiskra, čistota. Docela efektní. Na nose zralé ovoce (hlavně citrusy, lehce ryngle, skoro žádná jablka), čisté, středně intenzivní, harmonické a slibné. V chuti už perfektně sladěné, pokud jde o kyselinu a tělo, zralé citrusy, kyselina nevystupuje, ale je pěkně zakomponovaná do hodně plného ovocného těla. Máslová textura, šťavnatost, zralost, taniny už dokonale rozpuštěné a nejsoucí, a na závěr majstrštyk – 13,5% alkoholu. Lahev zůstala ve sklepě omylem, zapomenutá, kdepak by mě napadlo, že za tři roky víno tak pěkně rozkvete.
S takovým (nečekaně výborným!) vínem se to krásně vzpomíná, na klášter v Cluny, na výlety do Morgonu, na domácí bazén. Snad už se z Koronaviru brzy uzdravíme, budeme moct zase cestovat a vídat se víc než jen ve dvou.
Poslední týden jsem viděl, že všechny vinotéky a vinaři najednou zavedli e-shopy bez poštovného, s rozesílkou zdarma. To je výborný nápad, Skleničkovy bedýnky a e-shop takhle fungují už deset roků.