Dal jsem se na šamanismus. Vymítám zimu! Zimu nemám rád a s věkem se to nechce lepšit. Na začátku ledna jsem si stáhl prvních šest sezón seriálu MASH, asi 150 dílů. Začal jsem to sjíždět celé a brzy jsem došel k přesvědčení, že až všechno dokoukám, přijde jaro. Několik dílů kolem osmdesátky jsem stáhl špatně a musel je přeskočit, to asi budou tři ledoví muži. S šamanstvím teprve začínám a je mi jasné, že to nemusí fungovat jednoduše jako trojčlenka. Můžou přijít zádrhele, odbočky a slepé uličky. O víkendu sice napadl sníh, ale v neděli se na svém sjezdu málem rozpustila ČSSD! Koukám na MASH dál a nedbám na vedlejší účinky. Jaro je za rohem!
Zlí šamani z Duesseldorfu zahltili moje e-maily spamem s pozvánkami na ProWein. Nestačím to mazat. Zblblo mě to tak, že jsem myslel, že ProWein už musí začít v neděli. Dokonce jsem šéfovi jistého francouzského vinařství napsal, ať mi dá kontakt na někoho, s kým můžu jednat v pondělí a v úterý, až on bude v Duesseldorfu. Napsal mi omluvně, že toho spamu je fakt moc, ale že ProWein začíná až za měsíc. Dobrá zpráva pro bedýnkáře je, že vína z Kuentz-Bas jsou objednaná a zaplacená. Vydržte!
O víkendu jsem otevřel spoustu vín a vedl chytré řeči o tom, co jsou naturální a autentická vína a jak se liší od těch obyčejných nebo průmyslových. Je to moje oblíbené téma, ale pořád nemůžu přijít na sdělnou a srozumitelnou formulaci. Nejsem v tom sám, očividně na ni nemohou přijít ani mnohem lepší komunikátoři jako nepřítel lidu Daniele Cernilli. Našel jsem na webu jen malé, parciální potvrzení toho, kolem čeho stále kroužím. Totiž že záleží jen na víně samotném a estetických měřítkách, marketingové charakteristiky jsou jen zavádějící. Nejnovější a téměř geniální důkaz pochází z blogu Les 5 du Vin: víno pro vegany s doporučením k jídlu: ideální k červenému masu. No nekup to, vole!
Raději udělám odstavec: vedlejším účinkem chytrých řečí s návštěvami vznikla nečíslovaná Komunitní bedýnka pro příznivce naturálních vín. K definici naturálních vín asi nepomůže, ale k orientaci a zábavě by přispět mohla.
Původně jsem chtěl na závěr přidat degustační poznámky k několika víkendovým vínům, ale mnohem návodnější bude ohlédnutí za jedním z nich. Když jsem před chvílí napsal, že hodnocení vína je především estetická záležitost, není to jen odmítnutí kategorie naturálních vín vcelku. Otvíral jsem dva ročníky burgundského Pinotu Maranges Premier Cru La Fussiere 2012 a 2014 (na fotce je vinice La Fussiere v únoru 2018). Krásný Pinot s čistým ovocným projem. Vzpomněl jsem si přitom, jak jsem si v roce 2009 koupil krabici stejného vína z ročníku 2006. Bylo tříslovinové, zelené, zemité, dřevité. Nepříjemné a špatně pitelné. O šest roků později jsem byl ve vinařství znova a při degustaci jsem dostal tohle ovocné, čisté La Fussiere. Nejmíň minutu jsem to přežvykoval v puse i v hlavě, než jsem na to přišel. „Co se stalo?“ zeptal jsem se nového vinaře. „Tohle je úplně jiné La Fussiere než před šesti lety. Vy teď kvasíte odstopkované hrozny?“
Bylo to tak. Syn majitele vystudoval vinařskou střední školu v Beaune a převzal vedení vinařství. Moc toho nezměnil, otec vybudoval gravitační provoz a všechny tanky a sudy zůstaly na svých místech, ale La Fussiere odstopkoval. Jedno rozhodnutí, jedna změna a výsledkem bylo úplně jiné víno.
Celý vtip je v tom, že během výroby vína musí vinař podobných rozhodnutí udělat desítky. Sbírat hrozny dnes nebo pozítří? Lisovat je hned nebo nechat v kádi přes noc? (Pletu bílé a modré dohromady, ale modří to poznají.) Odkalit mošt nebo nechat mošt na kalech? Soukromě si myslím, že prakticky všechna rozhodnutí vinaře se řídí estetickými motivy. Dost dobře si nedovedu přestavit, že by se rozhodoval podle toho, jestli víno bude víc naturální nebo víc autentické. Dokonce i v tak kruciální záležitosti jako jestli kvasit se selektovanými kvasinkami nebo spontánně nacházím dostatek estetických důvodů pro kvašení bez přidání kvasinek. Jedinou vyjímku vidím v dilematu sířit nebo nesířit, filtrovat nebo lahvovat bez filtrace, ale i tam je ochrana kvality dobrým estetickým důvodem. Když jsem v únoru 2013 degustoval kabernety se starým panem Baudrym v Chinonu, říkal, že se o filtraci rozhodovali pět roků. Nalahvovali část výroby bez filtrace a pravidelně srovnávali. Až po pěti letech se shodli, že víno bez filtrace se v lahvi vyvíjí a vyzrává lépe, než filtrované. Ne proto, že by mu absence filtrace byla ideově bližší, ale pouze proto, že víno bez filtrace se vyvíjelo líp. Žádná ideologie, jen estetika.