Podzimní pozdní sběr

Začnu dobrou zprávou pro bedýnkáře, vyhlížející katalánské garnáčové bedýnky. Loňské čekání se tentokrát neopakovalo, víno jsem objednal v úterý, faktura přišla ve středu a v pátek spedice naložila víno. Teoreticky bych ho mohl dostat ještě tento týden, bez záruky. S napětím sleduju ubývající oliváč v lahvi na kuchyňské lince. Proroctví praví, že Garnáče přijedou s poslední kapkou oleje :-) protože s vínem jede i kanystr EVOO pro pana Skleničku.

Comics Clay argila-en 2

Přechody počasí jsou letos dramatické. Z jara do léta to bylo jako lusknutím prstů. Nic proti létu, to bylo jako za mého mládí, ale přechod do podzimu proběhl ze soboty na neděli rychle jako první sex. Do poslední chvíle jsem si vychutnával teplé letní večery na zahradě s vínem, dorůstající měsíc a neodcházel jsem ze zahrady před desátou. To je pryč, jen mě zaujala ohřívátka pod pohovkami starověkých Etrusků v mé oblíbené knize.

BL Waltari FP a razítko

Po několika desítkách let jsem se vrátil k Waltariho Tajemnému Etruskovi a marně vzpomínal, kdy jsem ho četl poprvé. Vyřešilo to razítko původního vlastníka na předsádce. Krást se nemá, ale hladoví vojáci odjakživa poprávu rekvírovali nezbytný proviant! Mimochodem v knize hrají dvě města, která jsem viděl, Populonie a Volterra. Volterra je pro mě srdeční záležitost, navíc leží jen kousek od San Gimignana.

K večernímu psaní jsem si otevřel základní Vernacciu di San Gimignano 2017 z Podere Canneta a následně vyzradím několik tajemství o italských potravinách. Dlouho jsem odolával lákadlům sítě obchodů La Formaggeria. Nakonec jsem podlehl, v současnosti ujíždím na jejich Prosciutto Rosatello, šunce pečené v rozmarýnu. Kromě chuti v tom má svoji roli přitažlivá růžová barva,  kořeněná vůně a cena, která se zhruba blíží dvěma EURO, což je právě tolik, kolik by imho mohla stát v Itálii (ne že bych tuhle šunku někdy v Itálii viděl).

BL P1350080 San Gimi

Pekelná věc je, že když zajdu do Formaggerie pro šunku, odnesu si nakonec mnohem víc věcí, ale já mám prostě slabou vůli. Můj soukromý Bermudský trojúhelník je na Praze 7, na konci třídy Milady Horákové u křižovatky s Čechovou. Cheesy, Formaggeria a La Capanina. Dnes večer jsem to vzal podrobně, protože nejlevnější a doma nezbytně nutná Salsiccia v MAKRO (220 Kč + DPH za kilo) byla balená před třemi týdny a to jsem nechtěl kupovat. Protipól tvoří La Capanina v Bermudském trojúhelníku (Salsiccia za cca 400+ Kč za kilo, půlkilové balení). La Formaggeria prodává Salsicciu po dvou klobáskách, asi 350-370 Kč za kilo. Takže dnes dvě nohy Salsiccie z Formaggerie. S tím přežiju do pátku, než MAKRO přiveze nově balené klobásky…

Cheesy je jasné, jejich Gouda je k vínu senzační a chutná i dětem. La Capanina má další velkou přednost a tou je pancetta. Trvalo mi dlouho, než jsem přišel na to, jak ji používat, ale je to bomba. Aktuálně mají tři druhy, kupuju jen kulaté a levné. Dvě EURO za deset deka, ale těch deset deka udělá z pizzy (nebo ze smažených vajíček!) velkolepou záležitost (moje dcera říká, že anglická slanina je lepší, protože pancetta je pro ni příliš výrazná). To jsou jen základní vodítka, záchytné body… při každé návštěvě vyzkoušíte něco nového. Něco se ujme, něco ne, ale hned jste o pár stovek lehčí.

Když už propaguju italské obchody, tak nejlepší panini, chleby a pečivo peče Wine & Food Market. Potíž je, že tam bych pokaždé utratil víc, než co si můžu dovolit. To bych si musel zavázat oči, koupit jednu nebo dvě bulky a utéct, to není nic pro chudého milovníka vína. Oceňuju, že slušné pečivo (ze zmrazených polotovarů) pečou už i nejběžnější maloobchodní řetězce (s WFM se to nedá srovnávat, ale panini nejsou všechno). Takže obyčejné bílé bagety (na rozdíl od autentických italských se nevysuší k nepoživatelnosti za několik hodin) prodávají snad všechny řetězce. Billa navíc prodává malou bagetu z chlebového těsta se zapečenými olivami („sicilská něco…“ za 16,90 Kč) a Lídl něco podobného (menší váha za 12,90 a imho lepší kvalita).

BL P1370236 Vernaccia 2017

Připomínám to především proto, že jsem několikrát navrhoval jako ideální snoubení pokrmu a vína Vernacciu a spálené okraje, kůrky z chlebového těsta od pizzy. Užíral jsem to mnoho letních večerů na různých balkónech v etruském Toskánsku. Jestli mi to nevěříte, můžete to teď vyzkoušet. Olivový rohlík (panini, fakt neznám přesná název, jen cenu 12,90 Kč) a Vernaccia DSG ze Skleničkových bedýnek nebo jiná dobrá Vernaccia. Je to trochu čarodějnictví, vyvolávání duchů. Šplouchání moře, piniové háje, spálené pizzy, hradby etruských měst, opálené šťastné děti a cesty lemované cypřiši se nevyhnutelně zjeví všem, kdo někdy byli v Itálii.

FB P1390042 Porta Bohemica Ship

Zpátky do Čech. V sobotu se zatáhlo, pojal jsem naději a vyrazil na houby. Vrátil jsem se v pět odpoledne s prázdným košíkem a před domem mi parkoval parník. To sou věci… doma nemám ani lahev milerky a před domem mi stojí Porta Bohemica :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *