Pavel Springer v Penny Marketu

BL P1330324 PN 2010 Springer
Springerův Pinot v supermarketu jako pozvánka do lepších časů? Je to dvojsečné, protože vína domácích malých a středně velkých vinařů se zatím v supermarketech téměř neobjevovala (Michlovského počítám mezi velké). Přesto to pokládám za velké plus – v počátcích blogu jsem několikrát psal o tom, že ve Francii a v Itálii mají supermarketové řetězce decentralizovaný nákup vína. V praxi to funguje tak, že v burgundském supermarketu najdete polovinu nabídky místních, burgundských vín. Zbytek je průřez Francií od Alsaska až po Bordeaux. V Alsasku je to podobně, polovinu polic obsadí alsaská vína a zbytek je průlet Francií. V Itálii to samé. Malí vinaři mají problém se tam dostat, protože nejsou schopni dodat požadované množství, ale častější návštěvy supermarketů vám mohou pomoci roztřídit některé podniky. V toskánských supermarketech běžně najdete lacinější vína bolgherského Michelle Satty, jen tak namátkou.  

V Čechách nic podobného neexistovalo, s malými vyjímkami. Před lety zavedl Ivo Dvořák v MAKRO prodej vín zajímavých malovinařů, občas míjím v Bille regál s lokálními víny, ale chybí tomu systém, propagace (Penny to nahrazuje „vlaječkou“ na hrdle lahve s textem Nezávislí vinaři, ale to je jen šidítko pro ty, kteří nevědí, že žádný takový spolek neexistuje. To jen skladnice s etiketovačkou polepila všechny lahve jedním štítkem navíc). Řetězce milují no-name značková vína a anonymní pestrost nabídky. Tím se dostávám zpátky k úvodní myšlence o dvojsečnosti – v supermarketech bych rád viděl (aspoň některá) slušná vína domácích malých výrobců, ale nese to s sebou jisté riziko. Od insiderů vím, že řetězce nikdy nejdou pod padesátiprocentní marži. Z toho se dají odvodit nemilé závěry o cenotvorbě zúčastněných vinařů. Bylo by povzbuzující vědět, že Penny zařadil do nabídky Springerův Pinot s menší marží jen proto, aby podpořil prodej chilských vín stáčených v Hamburku a prodávaných za 119,90 Kč, ale reálnější závěr je, že tohle víno koupil Penny za 149,90 Kč. Ale třeba další insider ví víc a napíše mi to :-)

Penny Market zařadil do nabídky vína několka známých moravských vinařů (Maděrič, Šebesta, Springer atd.), mě ke koupi zlákal jen Springer. V několika supermarketech jsem viděl jeho Pinot Noir 2013 Výběr z hroznů, ale tomu jsem hravě odolal (ještě jsem neměl domácí Pinot VzH, kterého bych si chtěl dát druhou skleničku. Pinot Noir vidím jako odrůdu, které přezrálost škodí, ale to je na delší povídání). Ročník 2010 a pozdní sběr je dobrá kombinace, byť se domácí Pinoty obvykle těžko potýkají s časem a málo získávají archivací. Mnohem lepší je pít je mladé a představovat si, kam by se mohly po pěti letech archivace dostat, kdyby… kdyby vyzrávaly v lahvi ideálně, tak jak to umí burgundské pinoty. Kdyby byly z Burgundska, prostě…

BL P1330332 PN 2010 Springer

Pinot Noir Family reserve 2010 pozdní sběr, Springer
Ve skleničce světlá cihlově červená barva vadnoucích rudých růží, jasně nazrálá a poctivě odrůdová. Na nose nazrálý severský Pinot, navinulé peckoviny (hlavně do trnek a švestek) a lehký dotek koření. Uměřené, klidné, typické. V chuti dominuje kyselina, v těle je víno trochu prázdné, v ovoci nevyhraněné (napadají mě sušené švestky, ale ty bývají sladčí a plnější) a nejvíc připomíná trnky. Úplně suché a hodně ohlazené časem, nazrálé, s odbouranou kyselinou jablečnou (sud) a  lehkým taninovým závěrem. Podle vůně i chutě jasný barikový sud. Hodně dlouhé s 13% alkoholu. Prvotní svěžest už chybí, ale časem získaná hladkost a harmonie to vynahrazuje. Druhý den zesílí štiplavě kořenitý závěr. Technicky vzato je víno už za zenitem, ale pije se výborně a když vezmu do úvahy nepravděpodobný zdroj (Penny Market) a cenu 299 Kč, tak je to docela dobrá koupě.

11 komentářů u „Pavel Springer v Penny Marketu

  1. Etiketa „Nezávislí vinaři“ není žádné šidítko od Penny, asi už jste od tuzemské scény hodně odtržený :-) Nezávislí vinaři se pod touto značkou prezentují už několik let, akorát ji neměli nalepenou na lahvi. De facto jsou to všichni vinaři sdružení ve Vinařské asociaci (tuto ochrannou známku také přihlásila), tedy i všichni zmínění v nové nabídce Penny.

  2. O „Nezávislých vinařích“ taky slyším poprvé. A soudě podle definice nevypovídá tato nálepka o kvalitě vína v láhvi vůbec nic (ostatně stejně jako ovšechny ostatní).

  3. Sajmik: Ano, to píšete zcela správně, „jako všechny ostatní“. Víno není o nálepkách ani u nás ani jinde :-)
    Sklenička: Evidentně zatím trochu podceněný marketing. Inu, peníze z VF na to nejdou :-) Ochranná známka je registrována již od 2014, ale oficiální chartu tuším vydali až loni. K nalezení na http://www.vinarskaasociace.cz/ (je to tam dost nepřehledné, ale když zadáte hledat slovo „charta“, tak vám příslušný příspěvek hned najde). Nicméně na veletrzích už se na společném stánku s tímto velkým logem už nějaký pátek prezentují (minimálně od loňska), taktéž při řízených degustacích se vinaři snaží na logo upozornit. Ale nikdy to určitě nebude nějaká celoplošná kampaň podobná těm z VF.

  4. Ještě s dovolením doplním informace přímo od Jiřího Maděřiče:

    Ochranná známka Nezávislí vinaři je v držení Vinařské asociace ČR. Prozatím tuto známku mohou používat jen někteří z členů. Důvodem je, že podmínky pro získání této známky jsou přísnější a účast na tomto projektu je dobrovolná. Tedy každý člen asociace není automaticky držitelem známky NV, naopak používat tuto známku mohou i vinaři mimo asociaci.

    V současné době využívá ochrannou známku zhruba 30 vinařů a jsou vázáni plněním „Charty nezávislých“ sepsanou v dubnu roku 2014. Jedná se o prohlášení o původu vín. Oprávnění používat tuto známku může získat jen ten, kdo plní čtyři jednoduché, ale ne tak běžné podmínky:
    – Pěstujeme své hrozny a staráme se o své vinice.
    – Vyrábíme svá vína a respektujeme unikátní terroir. Vinice pro produkci lahvových vín pocházejí výlučně z našeho okolí. Nejsme omezeni jen na své vinice, ale na vinice z bezprostřední blízkosti, se stejnými klimatickými a půdními podmínkami. Vinař může koupit surovinu od svého bratra nebo blízkého známého z vlastní nebo přilehlé vinařské obce. Naopak vinař ze Znojma nemůže vyrábět víno z hroznů z Pálavy, Mikulčic nebo Blatnice.
    – Lahvujeme svá vína ve svém vlastním sklepě. Máme vlastní vinařství a plníme v něm jen a pouze naše vlastní vína.
    – Prodáváme vlastní vína z našeho kraje. V naší nabídce nenajdete žádnou lahev cizího vína, které se za naše jen vydává.

    Všechna vína označená logem prochází společnou hodnoticí komisí, kde každý zájemce své víno předloží kolegům a ti mu buď doporučí, nebo nedoporučí víno označit. Slovo doporučení je důležité – vinař sám má možnost na doporučení dát, ale taky nemusí. Každopádně se vždy jedná o vína, která vinaře definují a která za něj promlouvají.

    Do budoucna budeme navazovat bližší spolupráci s nezávislými vinaři z různých uskupení v rámci EU a rozvíjet povědomí o této známce. Proběhla nějaká jednání se zástupci z Francie, Itálie a Maďarska.

    Chceme rozdělit vinařství v České republice na tvůrce, kteří se o víno starají od hroznu až po kontakt se zákazníkem, od producenta, co vyrobí a prodá cokoliv. Situace pro tvůrce vína u nás není jednoduchá, spousta rádobymoravských vín se v supermarketech skrývá za názvy moravských obcí.

    1. ale tím se to nijak nevyjasnilo, že?
      1) Pěstujeme své hrozny, ale lahvovat můžeme i víno z cizích hroznů
      2) společná hodnotící komise doporučí nebo nedoporučí víno označit, vinař má možnost na doporučení dát, ale taky nemusí
      3) rozvíjet povědomí o této známce v rámci EU je pěkné, ale dokud ji sotva kdo zná doma, tak je to jaksi…

  5. Já jasno mám :-)
    1) Co je podstatné a důležité (pokud jsem správně pochopil) – hrozny zpracovávají jen ze stejné podoblasti, členem tedy nemůže být ani dovozce, ani vinař, který má hrozny odjinud. Stejně tak „prázdná schránka“, tedy vinařství, které lahvuje pouze z hroznů nakoupených jinde (musí být zároveň pěstitelem). Nesmí lahvovat pro nikoho jiného (negocianta). To jsou myslím dobré základy.
    2) To už jsem odhadoval předtím i bez bližších informací, nálepka o kvalitě vína nic nevypovídá :-) Je to pouze přihlášení se k dané filosofii
    3) Tady s Vámi plně souhlasím

  6. Každopádně jsem rád, že vína zachytily v Penny i ti co se ve víně vyznají. Jak píšete peněz na marketing chybí, jelikož je to jen 3 rok od vzniku charty a 2 rok co prodáváme takto označená bez jakéhokoliv PR (vyjma stánku na Wine Prague). Nechceme být vázáni VF s dotacemi a na marketing si chceme vydělat sami. Skupina Rewe nám nabídla pomoc marketingem výměnou za nabídku vybraných vín. Souhlasili jsme , přeci jen těch plánovaných několik milionů na podporu prodeje bychom dohromady dali těžko. Navíc nabídli slušné podmínky a nenutí násdo celoročních prodejů, vína budou na regálech měněna, podle přístupu jednotlivých vinařů. Na rovinu říkám, že strach z toho být v regále je mnohdy velký, a mnoho kolegů to odmítlo. Co se prodejních prostor týká, narovinu říkám, že většina vinoték je na tom hůře než nejhorší „penny“. Málokde najdete klimu o zastínění si taky můžeme jen vykládat. Krom vystavených vín při teplotě 20-23°C jsou všechna vína v temnu a do 15°C skladována.
    Pokud Vás bude cokoliv zajímat, kdokoliv z nás vinařů je Vám ochoten věnovat čas.
    Příjemný den

    1. Děkuju za komentář. Obavy kolegů jít do supermarketu chápu, ale držím palce, aby to dobře dopadlo. V zásadě vidím prodej v Penny jako krok správným směrem. Ze světa znám, že to tak funguje a menší vinaři často prodají jednoduché víno do supermarketu (i když zrovna Springerův Pinot 2010 není z kategorie jednoduchá vína na každodenní pití).
      Jen pravidla, tak jak je citoval v komentáři Vicky, jsem pokládal za krajně nedůsledná a prakticky k ničemu nezavazující :-)

  7. … v temnu a do 15°C skladována :-) No tak to snad ne :-) Narovinu rikam, v zazemi prodejny zadnych 15 stupnu neni. Tam se na to sere, chladi se prodejni plocha a ve skladu je klima pro chladici bunky s masem a mlecnym. Vina se valeji v teple na palete s ostatnim chlastem a prehazuji se pri kazdem doplnovani. Nechladi se ani OvoZel, natoz vino. Co se tyce podpory REWE, ano domluva je vzdy mozna, minimalni marze je vsak jasne dana a ani v tomhle pripade se pod ni neslo. Pral bych si, aby na jeji vysi dosahly v budoucnu i zminovane vinoteky, kterym se o ni muze jen zdat. Ty navic ke kazde prodane lahvi musi vetsinou poskytnout i pribeh/servis.

    Mala perlicka, loni jsem se vydal k vinari a dal mu navrh ze vezmu jeho rynak v mnozstvi a cenach jako obchod, ze ktereho mam presne rocni odbery a fakturovane ceny. Nepozadoval jsem zadne vzorky na tzv. ochutnavky, nic pro nakupci, zadnou podporu prodeje, vsimne atp. Malem dostali infarkt a ja pritom jen chtel lahev co stoji na krame 480, za 166 korun.

    1. Děkuju za názor zevnitř, to jsem měl na mysli, když jsem psal o pohledu insidera. O cenové politice vinařů jsem si ani nechtěl psát, podle mého názoru je to největší překážka obchodování s domácími víny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *