Archiv pro měsíc: Leden 2021

Bio nebo košer, krása z Katalánska

Začnu zábavnou zprávou z Británie. Dnes zveřejněná statistika prodeje šampaňského v britských supermarketových řetězcích říká, že prosincové prodeje meziročně stouply o 13% a průměrná cena za lahev překročila 25 liber. Italský exportér F. Zanzucchi k tomu ironicky dodal, že se zdá, že nákupní cena řetězců právě překročila 6 EURO za lahev. Statistika ukazuje, že Britové se v lockdownu věnují šampaňskému, ale v tomto případě jde většinou o levnější značky. Prodej dražších lahví šampaňského roste ještě rychleji, což je průvodní jev všech hospodářských krizí. Úspěšní si dopřávají luxus, krachující bankéři a průmyslníci vypijí poslední lahev nebo dvě, než si proženou kulku hlavou.  Pokračování textu

Dva ryzlinky z opačných konců kvalitativního metru

Velké díky všem, kdo přihlášky do aktuální beaujolaiské bedýnky vzali zodpovědně. Jako vodník pod vyšehradskou skálou jsem rád za každou dušičku, ale zvlášť vděčný všem, kdo se přihlásí hned první nebo druhý den. Beaujolaiská bedýnka je na dobré cestě. Dnes vytasím dva moselské ryzlinky vypité na přelomu roku.

2014 Ürziger Würzgarten Riesling trocken QbA, Karl Erbes
Pokračování textu

Beaujolais, základní informace

P1190896 Kostelík nad Fleurie

Kostelík nad Fleurie (foto nahoře) přitahuje z dálky pozornost ze všech koutů Beaujolais víc než slavný Větrný Mlýn (foto dole), ale nikdy se mi nepovedlo ho dobře vyfotit. I kvůli tomu tam rád pojedu znova a v lepším počasí – i když to bude mít jednu nevýhodu, vinaři na mě nebudou mít tolik času jako teď v zimě. Ještě než se pustím do reportů z návštěv vinařství, měl bych dát obecnější úvod. Z degustací a hovorů s kamarády vím, že Beaujolais spojují s fenoménem Beajolais Nouveau, mladým vínem distribuovaným v listopadu jen na oslavu úspěšné sklizně, nic víc. Mnoho lidí si pak Beaujolais spojuje s Beaujolais Nouveau vyprodávaným v supermarketových akcích o dva roky později za padesátku – to je zločin zralý na popravčí četu a zároveň jev, který přispívá k ekonomické stagnaci regionu. Jak je to vlastně s Beaujolais? (opakuju text z února 2015. V souvislosti s aktuální beaujolaiskou bedýnkou se to může hodit. Vždycky mě překvapí, kolik lidí si plete klasické Beaujolais s profláknutým Beaujolais Nouveau.) Pokračování textu

SKB 92, Beaujolais z Durette

960 Durette vesnice

V létě je tam krásně! Minulý týden jsem si dojednal pár degustací v Beaujolais, v Burgundsku a na Loiře. Francie má lepší Covid-rating než ČR, takže dávalo smysl odjet do bezpečí. Od pátku potom domácí situace eskalovala a já jsem cestu zrušil, protože se zdálo, že bych ještě mohl mít potíže s návratem. Nebudu prudit fotkama z cesty po francouzských vinařstvích, ale druhým účelem cesty bylo doplnit zásoby červených vín. Posledních pět let jsem na přelomu roku vždycky přivezl Beaujolais a věřím, že letošní lockdown bude s Beaujolais snesitelnější. Po dvou letech se chci vrátit k Chateau de Durette.
Pokračování textu

Staré a dobré Beaujolais

Vlastní zápisky na blogu ukazují, že jsou to už čtyři roky. Navnadily mě tehdy cizojazyčné blogy, na které dám, a v únoru 2017 jsem požádal o degustaci v morgonském vinařství. Skončilo to (jen) několika oslavnými zápisky, první z nich byl stručny: Viděl jsem budoucnost Beaujolais a jmenuje se Mee Godard. To je samozřejmě parafráze slavného titulku, kterým novinář Jon Landau „udělal“ Bruce Springsteena. Kromě exotické asijské vinařky mě ohromil rychlý postup od nuly do božoléské špičky.   Pokračování textu

Novoroční pozdní sběr

Podrobná zpráva o vánočním nicnedělání následuje. Celý prosinec jsem se důsledně věnoval vínům, nashromážděným během roku a vyhýbal se novinkám (a novinky se vyhýbaly mně). Příležitostné objevy nestojí za zveřejňování na blogu, patří vesmě s do stejné kategorie jako Montepulciano od Barone Cornaccia na úvodní fotce. Našel jsem lahev v jedné ze čtyř krabic, které si někdo před Vánoci objednal a pak nevzal. Překvapilo mě, jak je to dobré :-) Vůbec jsem nechápal, proč jsem to chtěl prodávat, když se to tak dobře pilo!
Pokračování textu