Archiv pro měsíc: Říjen 2019

Lehký německý kabinet a toskánská těžká váha

Pro srovnání jsem si původně otevřel dva suché moselské ryzlinkové kabinety. Poznámky o druhém ryzlinku od Schloss Lieser si zatím nechám pro sebe, přinejmenším než rozluštím základní otázku, je Kabinettstück totéž, co kabinett? S dvoukolejností německých značení a zatřídění přibývá vín, u kterých není zcela jasné, podle kterého systému jsou vlastně zatříděná. Proto se raději budu věnovat jen jednomu ze dvou, kabinetu z Urzigu.

2048 Urziger Wurzgarten Riesling kabinett trocken, Joh. Jos. Christoffel Erben
Pokračování textu

Říjnový pozdní sběr

Na konci srpna poptávala Domaine Sanguard-Guyot (Pouilly-Fuissé) brigádníky na sběr hroznů. Nabídka byla na dva týdny a plat (popaměti) něco málo přes 10 EURO na hodinu. Bertrand Celce teď měl fotku z burgundského Monthelie (nahoře), kousek od Meursaultu. Poptávka po zemědělských dělnících se zdá být veliká. Příležitost pro milovníky vína! Další čtení nedoporučuju, některé Bernardovy reporty z Burgundska působí depresivně. Aligoté 15 EUR, Macon Chardonnay 25 EUR. Omg, tam by vinaři měli brigádníkům platit 30 EUR na hodinu!   Pokračování textu

Dva kabinety z Mosely

2018 Graacher Himmelreich Riesling Kabinett**, Josef Bernard-Kieren
K otevření první lahve došlo na penzionu v moselském Ürzigu a předcházely mu úvahy typu Stojí to za to vozit domů? Někdy v roce 2014 jsem se do vinařství vypravil a přechutnal (téměř) všechno. Hledal jsem „pro sichr“ levnější vína, kdyby Stefan Erbes rychle vyprodal suché ryzlinky, což se tehdy stávalo. Tentokrát jsem nakoupil v bernkastelské vinotéce za neuvěřitelných 7,30 EURO. To je perfektní nákup pro cesťáka na hotelu, ale nijak to neodpovídá na úvodní otázku: Stojí to za to vozit domů?
Pokračování textu

Další vápencový ryzlink z Escherndorfu

2014er Riesling Escherndorf Ortswein, Egon Schäffer
Ještě se dobře pamatuju, že jsem byl původně z vína rozpačitý. Líbila se mi čistota, ale neskousl jsem oxidativní projev. Úplně jsem nedokázal poznat, jestli je to oxidativně postavené (udělané, imho není) nebo naoxidované v lahvi (taky ne). Nejspíš víno vznikalo ve velkém sudu s delším ležením na kvasničních kalech, ty kvasnicové projevy se snadno zamění za oxidaci. Podle 18 měsíců starých poznámek se trochu posunulo, oxidativní projevy se prohloubily, a nejspíš jsem k nim náhle tolerantnější.

Pokračování textu

Velký ryzlink z vápencové vinice

O víkendu jsem řešil cestu do Německa. Objednávky moselských ryzlinků se sešly a bylo jasné, že pojedu. Kdo byste se chtěli ještě přidat s objednávkou ryzlinků na Vánoce, a speciálně doporučuju 2018 Urziger Wurzgarten Spatlese co leželo 11 měsíců v sudu na kvasnicích, nabídka je tady a tady. V pátek na to padla jedna z posledních lahví moselského ryzlinkového sektu 2015, v sobotu jsem šel do Franků.

2017er Escherndorfer Lump Riesling S. trocken, Horst Sauer  
Pokračování textu

Hrozny zkvašené i nezkvašené


Vypozoroval jsem, že účastníci Skleničkových bedýnek dávají přednost novým, neznámým vínům. Nic proti tomu, objevování nového je zábava, ale úvodem dám příklad toho, jak se vyplatí opakované nákupy v jednom vinařství. Sám si pochvaluju, že při dalších návštěvách ve vinařství se dozvím víc o vinicích a sklepních postupech, občas to přináší další výhody. Minulé pondělí Erbesovi nalahvovali Traubensaft, čerstvý hroznový džus, a ve čtvrtek večer mi doručovací služba přivezla šest lahví. Úplně jsem na to zapomněl až do středečního poledne, kdy z vinařství přišel e-mail s oznámením o zahájení prodeje posledního vína z loňské sklizně. Tím je 2018 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese, který nalahvovali taky před týdnem, po jedenácti měsících v dubovém sudu na jemných kvasničních kalech. Erbesovi ho lahvují každoročně těsně před začátkem sběru hroznů, aby si uvolnili sudy na nový ročník. Takže v pondělí se taky začaly sbíral hrozny, úvodní fotka je ze soboty.   Pokračování textu

Deset nejlepších fotek (poprvé)

Počasí se cyklicky opakuje a s opakováním počasí se mi vrací na blog podobná témata. Před týdnem jsem zvažoval dát výběr nejlepších fotek za 12 roků blogu. Dokonce jsem si napsal první desítku, ale potom jsem téma zavrhl jako příliš samožerské a papír s TOP 10 zahodil. Teď jsem objevil, že při loňském posledním návalu babího léta jsem postoval žebříček konzumace antidepresiv a použil ho jako záminku k šesti fotkám ze slunečné Itálie :-) Nedá se nic dělat, rok se sešel s rokem a výběr deseti nejlepších fotek je tady! (Většuna fotek se kliknutím zvětší.)

Pokračování textu

Říjnový pozdní sběr a jedno Chassagne

Po víkendu mám spoustu dojmů, ale málo z nich souvisí s vínem. Po úvodní houbařské nouzi nastaly časy hojnosti. Mrazák je plný hub a smaženice ke snídani už bylo tolik, že jsem přešel na novou snídani: topinky se šunkou, sýrem, rajčetem a smaženými houbovými řízky. V sobotu jsem si dal čtyři topinky ke snídani a byl jsem najedený až do večera. Nevýhoda: už jsem nespotřeboval žádné houby k obědu ani k večeři.   Pokračování textu

Vynikající sylván do podzimního počasí

Prohlídka starých zápisků na blogu mi připomněla, že už v roce 2015 jsem si z návštěvy vinařství Dirler-Cadé odvezl několik Sylvanerů (a muškátů). Pan Dirler byl tehdy překvapený, že nechci ochutnávat ryzlinky, a já jsem se vymluvil na to, že mám doma 300 lahví Mosely… což byla ostatně pravda. Po čtyřech letech můžu přidat další ročník k poznámkám o alsaských sylvánech z Bergholtzu.   Pokračování textu